FÓRUM sociální politiky 1/2007
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2007
Vážení čtenáři,
dostává se Vám do rukou první číslo nového dvouměsíčníku FÓRUM sociální politiky. Cílem nás jako vydavatele je vyplnit mezeru v širokém spektru odborných časopisů, která vznikla před několika lety poté, co zanikl časopis Sociální politika, na který si jistě řadě z Vás ještě velmi dobře vzpomíná, a nabídnout Vám nový odborný recenzovaný časopis zaměřený na sociální otázky a na sociální problematiku. Doufáme, že se pro Vás tento nový časopis stane vítaným zdrojem informací i pomocníkem při Vaší práci. Tak jako každá nová věc, i náš časopis se rodil dlouze a Vy zcela určitě při čtení tohoto čísla objevíte množství detailů a chyb, které by časopis, který se chce jednou stát časopisem impact-faktorovým - a takovou ambici opravdu máme - mít neměl. Jak jistě víte, nikdo není dokonalý, a já Vám slibuji, že se velmi rychle pokusíme všech těchto tzv. porodních bolestí zbavit, aby každé další číslo bylo na vyšší úrovni než číslo předchozí. Veškerá Vaše doporučení a náměty pro zkvalitnění našeho časopisu proto přivítáme.
[...]
Ladislav Průša
ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí
Přístupy k transformaci a sociální reforma v České republice
Jiří Večerník
V tomto příspěvku chceme ukázat důležitost širšího a dlouhodobějšího přístupu k sociální politice. Na rozdíl od korigující úlohy v kontinuitně se vyvíjejících společnostech má sociální politika v transformačních zemích zakladatelskou roli. To se netýká jen její specifické zájmové oblasti, ale jde i o její významný příspěvek k utváření sociální struktury, jež dlouhodobě rozhoduje o ekonomické zdatnosti a růstu – a tedy zpětně zase o sociálních výdajích a možnostech jejich pokrytí. Pokud společnost nebuduje integrující a dynamickou sociálně-ekonomickou strukturu, roztáčí se kolo dílčích politik krátkodobého charakteru a stupňuje se tlak na přerozdělování. Páteří takové stabilizující struktury je výkonná a soběstačná střední třída. Ta je ovšem vždy sociálním útvarem poněkud neurčitým, který vzniká z průniku objektivních a subjektivních, absolutních a relativních, průřezových a dynamických charakteristik2.
Mezinárodní migrace odborníků a riziko odchodu českých lékařů do zahraničí
Jana Vavrečková
Mobilita vysoce kvalifikovaných osob je vedle toku zboží, informací a kapitálu typickým projevem globalizace ekonomiky, která pro mobilitu odborníků vytváří konkrétní podmínky. Děje se tak přesunem kvalifikovaných odborníků v rámci nadnárodních společností, mezinárodních korporací bez ohledu na hranice jednotlivých států. Tyto aktivity přispívají k postupnému vytváření jednotného (globálního) pracovního trhu, na kterém Česká republika sehrává zatím spíše periferní úlohu. Nicméně je nespornou realitou, že o české odborníky je v Evropě zájem.
Práce z domova a její zásah do rodinného života
Renata Kyzlinková a Kamila Svobodová
Práce z domova jako jedna z hlavních forem tzv. práce na dálku, při níž pracovník není svázán pevnou pracovní dobou a která umožňuje optimalizovat pracovní režim z hlediska času a místa výkonu práce, je v současnosti stále populárnější, jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstnavateli. Pro zaměstnance znamená flexibilitu a zvýšenou autonomii, pro zaměstnavatele znamená především úsporu vynaložených nákladů.
Vývoj na trzích práce nových členských zemí Evropské unie po roce 2000
Alena Nešporová
Vývoj trhu práce výrazně ovlivňuje sociální postavení obyvatel, proto je vždy v centru pozornosti tvůrců a realizátorů sociální politiky i zástupců zaměstnavatelů i zaměstnanců. Z tohoto pohledu je významné porovnání vývoje trhů práce v zemích Evropské unie, zejména v zemích, které do tohoto společenství přistoupily ve stejnou dobu a s nimiž se Česká republika může nejlépe porovnávat.
Projekt „Cesta ke kvalitě“ s podporou Iniciativy Společenství EQUAL
Ladislav Průša
Jedním z celé řady projektů, které jsou v naší republice realizovány v rámci Iniciativy Společenství EQUAL, spolufinancované z prostředků Evropské unie, je projekt „Cesta ke kvalitě“, jehož předkladatelem je Úřad práce v Chrudimi. Je realizován ve spolupráci s partnery jak na mezinárodní úrovni (organizace z Itálie, Německa, Rakouska a Slovenska), tak v České republice, kde je do něj zapojeno celkem 11 dalších organizací. V uplynulém období byla v jeho rámci realizována celá řada aktivit (viz www.cestakekvalite.cz). Cílem tohoto příspěvku je prezentovat dva výstupy, a to návrhy opatření k rozvoji sociálních služeb v Pardubickém kraji a souhrn poznatků z diskusí o zkušenostech s implementací zákona o sociálních službách.
Směrnice EU o pracovní době: stručná charakteristika vývoje a přetrvávajících problémů
Jaroslav Kux
Pracovní doba a otázky s ní související jsou komunitárním právem regulovány od roku 1993, kdy byla Evropským parlamentem a Radou EU přijata Směrnice 93/104/ES o úpravě některých aspektů pracovní doby. Tato směrnice byla několikrát novelizována a v roce 2003 publikována pod novým číslem 2003/88/ES; v zásadě jde o stejnou směrnici, jejíž nejdůležitější části zůstávají od roku 1993 nezměněny.
Otcovská (rodičovská) dovolená
Kořánová Marie, Kuchařová Věra
Vytvoření koncepčně promyšleného a kvalitního sytému podpory rodin vyžaduje i úvahy o koncepci sociálních dávek. K celoevropským trendům uplatňovaným v rodinné politice patří rovněž podpora vyrovnanějšího zapojení obou rodičů do péče o děti. Mimo Evropu je ve vyspělejší části světa téma rovných příležitostí také velmi frekventované, do systémů rodinných a sociálních dávek však prakticky neproniká, a to z důvodů komplexnějších, než je v tomto příspěvku možno i jen naznačit, které však souvisejí s koncepcí sociální ochrany i hlavními aktéry, kteří na tomto poli působí. (Federální) stát mezi nimi hraje jen menší roli. V současné době je jednou z aktuálních otázek české rodinné politiky zavedení otcovské dovolené. Zkoumá se přitom, jaké jsou možnosti jejího zavedení a v jakých souvislostech. Při řešení je možné se inspirovat zahraniční praxí a zkušenostmi, zejména z Evropy. Proto předkládáme tento stručný přehled zahraniční praxe.
Od závislosti na dávkách k zapojení do trhu práce
Dlouhodobá závislost na dávkách sociální péče je chápána jako problém ve všech vyspělých státech, což také odůvodňuje současný důraz na aktivizaci nezaměstnaných v evropských „sociálních státech“ (welfare states) a na hlubší poznávání dynamiky přechodu jedinců ze zaměstnanosti do závislosti na dávkách a zpět. Příspěvek Rika van Berkela „Dynamika sociální péče v Nizozemsku: výzkum udržitelnosti nezávislosti na sociální péči prostřednictvím zapojení na trhu práce“ (Social Assistance Dynamics in the Netherlands: Exploring the Sustainability of Independence from Social Assistance via Labour Market Inclusion), uveřejněný v Social Policy and Society, vol. 6, part 2, april 2007, s. 127-139, vychází ze studie, v níž byl zkoumán průběh zaměstnanosti, nezaměstnanosti a závislosti na sociálních dávkách u velké skupiny lidí, kteří se stali nezávislými na dávkách díky tomu, že nalezli práci. Na základě údajů z databází úřadů sociálního zabezpečení v Rotterdamu bylo zkoumáno trvání nezávislosti na sociálních dávkách a začlenění do trhu práce a byly identifikovány skupiny osob, které budou více či méně pravděpodobně konfrontovány s obdobími nové závislosti na dávkách a nezaměstnanosti. I když je zabezpečení v nezaměstnanosti v Nizozemsku upraveno jinak než v České republice, výsledky bližší analýzy faktorů, které ovlivňují chování nezaměstnaných na trhu práce i obcí, jež jsou pověřeny financováním i administrativním zajištěním poskytování dávek sociální péče, může přispět k pochopení motivů chování jednotlivých aktérů i vzájemného ovlivňování systémů sociální ochrany a trhu práce. Následující příspěvek je výtahem z výše uvedeného článku.
Monitoring cílových skupin na regionálním trhu práce
V tomto roce byl Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV) přizván ke spolupráci na mezinárodním projektu „Target Group Monitoring – New Instruments in the Field of Regional Labour Market Monitoring“.