10.12.2007 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2007
Vážení čtenáři,
doufáme, že se „FÓRUM“ pro Vás postupně stává zdrojem informací a snad i inspirace při práci. Rádi bychom, abyste pocítili potřebu podělit se naším prostřednictvím o své zkušenosti a výsledky své činnosti s našimi čtenáři.
S blížícím se koncem roku bychom Vám za redakční radu i redakci rádi popřáli příjemné prožití Vánoc a do roku 2008 mnoho zdraví, štěstí a úspěchů na všech frontách.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Úvaha o perspektivách solidarity a ekvivalence v sociálních systémech
Jana Žižková
Sociální systém1 se nejen v naší zemi, ale prakticky ve všech evropských vyspělých zemích ocitá v situaci, kdy jsou zásadní změny (reformy) nutností… Od reforem se, souhrnně řečeno, očekává, že přispějí k ozdravení veřejných financí a svou strukturální orientací uvolní zdroje a vytvoří stimuly efektivního ekonomického rozvoje postmoderní společnosti, a to aniž by byla narušena podstata její sociální soudržnosti. I když nelze s dostatečnou konkretizací a jistotou říci, jaké budou její efekty, jisté je, že ke změně dojít musí. Další vývoj sociálního systému stávajícím způsobem a cestami totiž není dost dobře myslitelný a udržitelný, a to ani ve střednědobém horizontu. Příčin je celá řada. Lze je souhrnně označit jako riziko blokace dalšího společenského rozvoje, které souvisí s možnými negativními dopady na generování zdrojů ekonomického růstu i s negativními dopady na životní podmínky lidí. Je také pravděpodobné, ba jisté, že zásadnější změny v sociálním systému budou nepopulární, leč nutné. Reforma je totiž neuskutečnitelná bez „conditio sine qua non“ spočívající v proměně postojů a chování lidí. A ty se u občanů odchovaných štědrým sociálním státem nebudou měnit ani snadno, ani rychle. Zásadní změny sociálního systému musí vycházet z toho, co je klíčové pro jejich uspořádání – a tím jsou nesporně i dva základní a spojité, i když ve své podstatě naprosto odlišné principy: ekvivalence a solidarita. Půjde nejen o určitou změnu jejich nazírání, ale i o změnu jejich pozice (váhy) v sociálním systému. Nad některými těmito problémy
se zamýšlíme v následujícím článku, který byl zpracován na základě řešení výzkumného úkolu GA 402/07/0165 „Solidarita a ekvivalence v sociálních systémech“.
„Zemřely“ na českých úřadech práce profesionálně poskytované individuální akční plány zaměstnanosti?
Pavel Horák, Markéta Horáková, Tomáš Sirovátka
Členské státy EU se od začátku 90. let minulého století trvale potýkají s problematikou měnící se struktury pracovních
trhů a s rostoucí nezaměstnaností. Ruku v ruce s těmito změnami dochází ke zvýšení nákladů na politiky pracovního trhu,
přičemž efektivita vládních intervencí je během této poslední dekády výrazně zpochybněna.
Neviditelná agenda aneb stáří a zdraví v českých médiích
Lucie Vidovićová a Renáta Sedláková
Stárnutí Evropských populací je fenoménem 21. století. Česká republika představuje jeden z nejlepších příkladů tohoto vývoje. Zrychlená druhá demografická tranzice, prodlužování naděje na dožití a další hluboké demografické a s nimi provázané sociální změny postupně mění tvář celé české společnosti. Hodnocení těchto změn variuje mezi různými sociálními aktéry od glorifikace nevídaných výdobytků humanity po eugenistické výroky o zhoubném působení stárnutí populací na blahobyt celých společností. Tento fakt samozřejmě legitimně zvyšuje zájem o výzkum biologických, psychologických, sociálních, ekonomických i politických (či politologických) aspektů stárnutí již více než čtyřicet let.
Vývoj evropské spolupráce v oblasti koordinace politik sociálního začleňování
Zuzana Zajarošová
Problematika boje s chudobou a sociálním vyloučením se stává předmětem zájmu Společenství v 70. letech, kdy dochází k zintenzivnění spolupráce členských států v oblasti sociální politiky. Za významný mezník v této spolupráci je považována deklarace ze setkání hlav států Společenství v Paříži v roce 1972, která vedla k přijetí prvního sociálního akčního programu. V letech 1975 až 1994 byly Radou přijaty tři programy boje proti chudobě, které umožnily velký pokrok v porozumění problémům chudoby a sociálního vyloučení ve Společenství. Čtvrtý program, připravovaný na období 1994 a 1999, nebyl přijat pro nesouhlas Německa a Velké Británie, které vznesly námitku, že boj s chudobou a sociálním vyloučením je v kompetenci národních států a jeho řešení na evropské úrovni porušuje princip subsidiarity1.
Podpora kvality sociálních služeb v pražských domovech pro seniory
Irena Tomešová
Magistrát hl. m. Prahy má zájem, aby jím zřizované domovy pro seniory poskytovaly svým uživatelům kvalitní služby. Přestože cílem sociální politiky Hlavního města Prahy (dále HMP) je podpora sociálních služeb poskytovaných v přirozeném sociálním prostředí, pobytové služby mají a stále budou mít v systému sociálních služeb své místo, protože stále budou lidé, jejichž potřeby bude obtížné uspokojit v domácím prostředí.
Přehled změn v sociální oblasti od roku 2008
Jan Přib
Od roku 2008 dochází v sociální oblasti k řadě změn prakticky ve všech sociálních systémech. Cílem úprav obsažených v zákoně č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, je zastavit růst finančních prostředků potřebných v sociální oblasti, nebo se významně podílejí na deficitu veřejných rozpočtů. Zákon přinesl změny v oblasti životního a existenčního minima, v pomoci v hmotné nouzi, v systému sociálních služeb, státní sociální podpory, v nemocenském a důchodovém pojištění, dále v pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v zákoníku práce a zákoně o zaměstnanosti. Změny mají jednak věcný (finanční), jednak dílčí, převážně legislativně-technický nebo upřesňující charakter. Hlavní věcné změny v jednotlivých oblastech jsou popsány v následujícím příspěvku.
Charakteristiky bezdomovců a specifika života na ulici
Táňa Průdková, Přemysl Novotný
Bezdomovectví je výrazný fenomén dnešní doby, dennodenně zaměstnává zástupy sociálních pracovníků, přidělává vrásky mnoha komunálním politikům a vzbuzuje rozporuplné pocity v laické veřejnosti. O lidech bez domova toho bylo řečeno a napsáno již mnoho, přece však málo. Kdo vlastně jsou? Odkud jdou a kam? Jaké jsou jejich strategie přežití? Jak vidí svou budoucnost? Ve svém příspěvku se pokoušíme různorodou skupinu lidí, kterou bezdomovci jsou, výstižně charakterizovat a přiblížit jejich způsob života.
Finanční gramotnost jako součást přípravy na stáří
Cílem tohoto článku je krátce představit projekt „Finanční gramotnost jako součást přípravy na stáří“ realizovaný VÚPSV, v. v. i., v rámci grantového projektu „Aktivní stárnutí, rodina a mezigenerační solidarita“. Záměrem tohoto výzkumu je analyzovat orientaci populace předdůchodového věku v okruhu otázek spjatých s problematikou individuálního důchodového plánování.
Jak zajišťovat kvalitu péče o seniory
Kateřina Kubalčíková
Jabůrková, Milena – Mátl, Ondřej: Kvalita péče o seniory: Řízení kvality dlouhodobé péče Praha, Galén 2007, 176 s.
Vznikne Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu
Vláda České republiky schválila věcný záměr zákona o zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu a okresních ředitelství pro zaměstnanost a sociální správu. Cílem je sjednotit dosavadní orgány působící v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti do jednotné specializované sociální správy.