6.6.2008 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2008
Vážení čtenáři,
v tomto čísle jsme dali více prostoru rubrice Stati a studie, v níž jsou publikovány články, jež prošly recenzním řízením. Tři zařazené příspěvky jsou zaměřeny na zcela odlišná témata.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Sociální a ekonomické aspekty efektivnosti sociálních služeb
Jan Mertl
Sociální služby, jejich forma a četnost využití ve společnosti jsou fenoménem, jehož význam je v současné době nade vši pochybnost. Poutá pozornost ekonomů, lékařů, sociologů, sociálních pracovníků, rodinných příslušníků a řady dalších aktérů setkávajících se s objektivně vzniklou nutností postarat se o spoluobčany, kteří tak – z různých důvodů a v různé míře – nemohou učinit sami. Článek vychází z výsledků výzkumné činnosti shrnuté ve studii publikované VÚPSV1 a jeho cílem je poukázat na sociální a ekonomické aspekty ovlivňující otázky efektivnosti sociálních služeb. Dále pak vysledovat vazby mezi jednotlivými, jen zdánlivě roztříštěnými koncepty tvořícími mozaiku determinantů kvality a dostupnosti sociálních služeb.
Dopady politiky životního prostředí na trh práce
Eva Tošovská, Iva Ritschelová
Diskuse o praktické aplikaci strategie udržitelného rozvoje, jejímž cílem je zajistit rovnováhu mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem rozvoje, znovu oživila debatu o dopadu politiky životního prostředí na zaměstnanost. V minulosti byl zájem o tuto interakci intenzivnější především v období recese v polovině 70. let, kdy se ve většině vyspělých zemí značně zvýšila míra nezaměstnanosti a současně začaly narůstat i environmentální problémy. V té době ale chyběly fundovanější analytické studie, které by vyvrátily či potvrdily prvotní argumenty podnikatelských kruhů (částečně podporované i některými odborovými centrálami), že programy na snížení znečištění životního prostředí působí jako inflační faktor a nutí podniky přesouvat tradiční investice do investic na ochranu životního prostředí, a tím přispívají k omezování výrobních programů s případnými dopady na snížení počtu zaměstnanců. V současné době je možno dokumentovat zvýšený zájem o analýzu vazeb mezi politikou životního prostředí a trhem práce téměř ve všech evropských zemích. Tato problematika je stejně aktuální i v České republice. Proto se předložený příspěvek v první části zabývá teoreticko-metodologickými problémy spjatými s vyjádřením dopadu politiky životního prostředí na zaměstnanost, rozsahem environmentálních aktivit, které je žádoucí k zaměstnanosti vztáhnout, stejně jako přístupy, které umožní tyto dopady kvantifikovat. Příspěvek je doplněn některými dílčími údaji vztahujícími se k eko-průmyslu v České republice. Ambicí
statě je otevřít diskusi zainteresovaných odborníků k této otázce.
K problematice přístupu žadatelů o azyl na trh práce v České republice
Ondřej Hofírek, Radka Klvaňová
Žadatelé o azyl v České republice i v dalších zemích Evropské unie jsou ve srovnání s jinými kategoriemi migrantů na trhu práce ve specifickém postavení. Mají právo zde pobývat po dobu vyřízení žádosti o azyl, ale jejich přístup na trh práce je právně omezen. V článku se zamýšlíme nad důsledky tohoto omezení pro jejich sociální začlenění v kontextu systému přijímání žadatelů o azyl. Na regulaci přístupu na trh práce nahlížíme z perspektivy sociálních aktérů, kterých se příslušná omezení dotýkají nejvíce, tedy samotných žadatelů o azyl. Exkluzi žadatelů o azyl z trhu práce reflektujeme v širším kontextu formování migračních politik a soudobých diskursů o migraci. Na základě empirického výzkumu poukazujeme na strategii participace na neregulérním2 trhu práce, kterou se žadatelé o azyl s tímto omezením snaží vyrovnat a jež se reprodukuje i po uplynutí jednoleté lhůty blokující přístup žadatelů o azyl na trh práce.
Potřeba sociálních služeb pro staré občany z dlouhodobého pohledu
Ladislav Průša
Podle projekce ČSÚ dojde v budoucnu k významným změnám ve struktuře populace České republiky. Podíl osob starších 65 let vzroste do roku 2025 o více než 50 %, v období 2025−2050 pak o dalších 30 %. Toto stárnutí se bude projevovat výrazným zvýšením potřeby sociálních služeb, zejména pro osoby starší 80 let, které jsou nejčastějšími klienty pobytových služeb sociální péče. Kvantifikace nárůstu této potřeby je jedním z předpokladů zajištění dostatečné péče o seniory v příštím období.
Historie vývoje sociálního a zdravotního pojištění na našem území
Martin Holub
Pojištění jako společenský institut je založeno na principu solidarity a vzájemnosti. Rozeznáváme dvě jeho základní formy, a to pojištění soukromé a pojištění sociální (skupinové). Počátky prvního jmenovaného sahají již do 14. století, ze kdy jsou první zmínky o pojištění praktikovaném v námořní dopravě, později se soukromé pojištění rozšířilo o pojištění proti riziku požáru atd. Sociální pojištění se vyvinulo až s nástupem hospodářského liberalismu v 19. století, hlavně za účelem ochrany tehdy hojně rozšířené dělnické profese.
Co se nenarodilo, to nemohlo zemřít
Jiří Kohout
Proč se individuální akční plány (IAP) na mnoha úřadech práce pořádně nenarodily a jsou chápány jako další a zbytečná byrokracie v již tak náročné práci poradců pro zprostředkování? Nabízím pohled na zavádění IAP očima dlouholetého zaměstnance úřadu práce, který se od roku 1990 většinově poradenstvím pro zprostředkování zabývá. (Reakce na příspěvek Pavla Horáka, Markéty Horákové a Tomáše Sirovátky „Zemřely“ na českých úřadech práce profesionálně poskytované individuální akční plány zaměstnanosti? z čísla 3/2007.)
Zdravotně postižení na trhu práce a v životě
Marie Gazdagová
Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postižením patří ke skupinám ohroženým sociální exkluzí. Velice obtížně nacházejí pracovní uplatnění nejen kvůli svým zdravotním problémům, ale i proto, že se u nich kumulují další faktory, které je na trhu práce znevýhodňují, a to nízká kvalifikace a vyšší věk. Proto je řada z nich odkázána na sociální dávky. Problematikou zdravotně postižených osob a jejich integrací na trh práce se dlouhodobě zabývá AUDIRA, s. r. o., která v současné době v Královéhradeckém kraji realizuje projekt FLOP, jehož cílem je zvýšit pracovní kompetence a zaměstnatelnost osob se zdravotním postižením. Projekt je financován z Evropského sociálního fondu, tj. z prostředků EU, a ze státního rozpočtu.