13.10.2008 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2008
Vážení čtenáři,
o záměru vydat společné česko-slovenské číslo jsme Vás informovali letos v únoru. Ve spolupráci se slovenskými autory se nám ho podařilo uskutečnit a výsledek našeho společného snažení máte nyní před sebou. Tentokrát padlo rozhodnutí přiblížit čtenářům vývoj v oblasti chudoby a sociálního vyloučení. Snažili jsme se příspěvky poskládat tak, aby si čtenář mohl udělat představu o vývoji ve vybraných oblastech sociální politiky v obou republikách. Tomu jsme přizpůsobili rozsah i skladbu rubrik, některé v tomto čísle vůbec nenajdete.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Příjmová chudoba a materiální deprivace v České republice
Tomáš Sirovátka, Ondřej Hora, Pavel Kofroň
Chudoba, příjmová a materiální deprivace, odhad její úrovně a posouzení vlivu sociálních transferů na zmírnění chudoby je v centru pozornosti orgánů Evropské unie i předmětem řady výzkumů. Následující příspěvek se zaměřuje na chudobu, příjmovou a materiální deprivaci v České republice, její porovnání se situací v zemích EU, vliv sociálních transferů na úroveň chudoby v domácnostech v závislosti na jejich složení, věkové struktuře, ekonomické aktivitě jejich členů a dalších kritériích. Autoři vycházejí z přehledu EU Statistics on Income and Living Conditions (EU-SILC) 2006. Analýza ukázala koncentraci chudoby, zvláště v rodinách s větším počtem členů a v neúplných rodinách s dětmi a v dalších specifických skupinách populace, jako jsou nezaměstnaní a ekonomicky neaktivní osoby. Kromě toho je zřejmé, že materiální deprivace postihuje širší okruh domácností než deprivace příjmová, především domácnosti závislé zejména na sociálních příjmech. U těchto typů domácností je efektivita sociálních transferů v porovnání s ostatními skupinami domácností poměrně nízká. To je závažné zjištění, zejména vzhledem ke skutečnosti, že se chudoba mezi generacemi přenáší a deprivace v dětství často vede k životu v chudobě v dospělém věku a negativně ovlivňuje životní šance.
Príjmová chudoba a materiálna deprivácia v Slovenskej republike
Daniel Gerbery
Text je venovaný analýze príjmovej chudoby a materiálnej deprivácie v SR s využitím údajov z harmonizovaného štatistického zisťovania realizovaného v krajinách EÚ s názvom „Zisťovanie o príjmoch a životných podmienkach domácností“ (EU SILC), ktoré prebehlo v rokoch 2005 a 2006. Text si kladie za cieľ identifikovať kľúčové skutočnosti zvyšujúce riziko príjmovej chudoby, identifikovať rozsah chudoby a najviac ohrozené skupiny. Ukazuje sa, že medzi najviac ohrozené skupiny patria na Slovensku deti, osoby z jednorodičovských domácností, viacdetných domácností, nezamestnaní a osoby s nízkym vzdelaním. Druhá časť textu sa zameriava na formy materiálnej deprivácie a ich výskyt medzi obyvateľmi SR. V centre pozornosti sú štyri dimenzie vzťahujúce sa k bývaniu, ekonomickému zaťaženiu, vlastneniu predmetov dlhodobej spotreby a charakteru lokality. Vo väčšine z nich sa ukázalo, že zhoršený životný štandard meraný indikátormi materiálnej
deprivácie sa vyskytuje častejšie v chudobnej populácii. Jednotlivé položky majú rôznu „váhu“, ich prítomnosť v populácii je značne diferencovaná.
Utváření, vývoj a fungování minimální mzdy v České republice
Ivo Baštýř
Příspěvek je zaměřen na popis a hodnocení právního a institucionálního utváření minimální mzdy a vývoje její absolutní a relativní úrovně a sociálně-ekonomických důsledků tohoto vývoje v jednotlivých fázích uplatňování mzdového minima (1991–2007) v České republice; stručně jsou uvedeny i přístupy ke koncepčnímu pojetí minimálních mezd v kontextu mezinárodní i vnitrostátní odborné a politické diskuse. Přehledně se uvádějí úpravy zakotvené v zákoníku práce a v nařízeních, kterými je vláda zmocněna stanovit výši a podmínky poskytování minimální mzdy a tezovitě se charakterizují jejich věcné souvislosti. Z analýzy vývoje minimální mzdy a jejích relací k běžné (průměrné) úrovni mezd v českém hospodářství a rovněž k úrovni životního minima jako kritériu nejnižších sociálních dávek jsou zřejmé dvě fáze vývoje těchto proporcí, které především závisí na vládní politice. Vysoká relativní úroveň mzdového minima ve vztahu k běžné (průměrné) úrovni mezd může omezovat a deformovat aktivity v podnikatelských subjektech zejména s nižší výdělkovou hladinou (přechod k „šedým“ a „černým“ formám zaměstnávání, přímé omezování zaměstnanosti apod.). Nízká relativní úroveň minimální mzdy ve vztahu k sociálním dávkám vede k nezájmu o práci a k tendencím sociálního parazitismu. Výzvou je hledání a uplatňování optimálních vazeb a mechanismů minimálních mezd, jak je realizují některé členské státy EU.
Fungovanie a vývoj minimálnej mzdy v Slovenskej republike
Margita Barošová
Slovensko patrí medzi 20 z 27 krajín Európskej únie, ktoré majú ustanovenú určitú formu národnej štatutárnej minimálnej mzdy (do roku 1996 na základe nariadenia vlády, od roku 1996 na základe zákona). Z dôvodov nespokojnosti s existujúcim ustanovením a úpravou minimálnej mzdy došlo počas tohto obdobia k dvom zmenám zákona – k jeho novele v roku 1999 a k prijatiu nového zákona v roku 2007. Minimálna mzda aj ke bola zdrojom búrlivých diskusií na Slovensku, nepovažuje sa za primárny zdroj nezamestnanosti a chudoby na Slovensku. Je to pravdepodobne dôsledok najmä zodpovedného prístupu všetkých doterajších vlád k jej zvyšovaniu. Najväčšia kritika minimálnej mzdy je zo strany zástupcov zamestnávateľov, a to najmä z dôvodov jej väzby na alšie zákony, čo má svoje dôsledky, podľa ich názoru, v každoročnom neúmernom náraste úplnych nákladov práce zamestnávateľov. V tejto súvislosti sa natíska otázka, ako to bude s inštitútom minimálnej mzdy na Slovensku v kontexte s neustále sa prehlbujúcou europeizáciou ekonomických a sociálnych procesov a v kontexte s neustále sa prehlbujúcou globalizáciou.
Role dávek státní sociální podpory při redukci chudoby rodin s dětmi
Sylva Höhne
Životné minimum v Slovenskej republike
Rastislav Bednárik
Štúdia podrobne rozoberá najmä právne, ekonomické a sociálne aspekty kategórie životného minima a jej funkcie v sociálnej politike na Slovensku. Kategória životného minima sa na Slovensku využíva jednak pri stanovovaní príspevkov pre osoby a rodiny v hmotnej núdzi, ale aj pri stanovovaní dávok pre zdravotne postihnutých, nevládnych, pri stanovovaní dávok rodičovského príspevku, daňového bonusu na deti, dávok náhradnej rodinnej starostlivosti, pri stanovovaní nezdaniteľného základu a odpočitateľných položiek v rámci dane z príjmu a tiež pri priznávaní predčasných starobných dôchodkov a inde. Autor poukazuje na nedostatočnú a zhoršujúcu sa výdatnosť tejto kategórie, ke porovnáva vývoj miezd (hrubých i čistých, priemerných i mediánových) a súm životného minima od roku 1990 po súčasnosť. Na údajoch z rokov 1998–2006 ukazuje vývoj situácie jednotlivcov, rodín s deťmi a dvojíc v modelových prípadoch priemerných či mediánových miezd a ich príjmovými dištanciami od hranice životného minima. Analýza ukazuje, že opatrenia na podporu rodiny najmä v rodinách s viac deťmi zvyšujú „bezpečnostný“ odstup príjmovej úrovne rodiny od hranice životného minima.
Vývoj ekonomiky v České republice a Slovenské republice
Jaroslav Kux
Cílem tohoto přehledu není hlubší analýza vývoje české a slovenské ekonomiky v uplynulém období a hodnocení příčin jak vnějšího, tak vnitřního rázu – zaměření vládních politik a jejich ekonomických a sociálních dopadů, ale poukázat na základě konkrétních dat na shody či rozdíly v ekonomickém vývoji obou zemí s cílem poskytnout tak čtenáři alespoň základní informace o současné ekonomické situaci a vývoji v obou zemích. Současně je nutné si uvědomit, že ekonomický a sociální vývoj byl v prvých dvou letech po osamostatnění v roce 1993 v obou republikách do značné míry ovlivněn průběhem transformace ekonomiky počátkem devadesátých let v rámci tehdejšího společného československého státu, charakterizovaným především poklesem HDP a propadem zaměstnanosti, nebývale vysokým růstem inflace a poklesem reálných mezd. Z uvedených příčin, ale též z praktických důvodů nedostatku vhodných srovnatelných dat je charakteristika vývoje v obou republikách uváděna až od roku 1995.
Regionální dimenze nezaměstnanosti v České republice
Jaromíra Kotíková, Miriam Kotrusová
Nezaměstnanost je v mnoha vyspělých průmyslových zemích nerovnoměrně rozmístěná v závislosti na stupni ekonomického rozvoje jednotlivých regionů nebo menších územních celků. Česká republika tomuto problému čelí také. Regionální nerovnosti se začaly projevovat již na počátku ekonomické reformy. S růstem nezaměstnanosti v době ekonomické recese se uvedené diference prohloubily. I když obnovení hospodářského růstu přineslo zmírnění rozdílů v míře nezaměstnanosti jednotlivých regionů, k jejich úplnému odstranění je nutné zvolit komplexní řešení spočívající v podpoře podnikání (jak velkých, tak malých a středních firem), tvorbě nových pracovních míst stejně jako v podpoře zaměstnatelnosti. V uvedeném článku stručně analyzujeme vývoj regionálních rozdílů v nezaměstnanosti v ČR a jejich velikost. Zároveň se snažíme nastínit doposud uplatňovanou politiku regionálního rozvoje včetně aktivní politiky zaměstnanosti.
Regionálna dimenzia nezamestnanosti v Slovenskej republike
Eneke Hanzelová
Nezamestnanosť a najmä jej dlhodobé formy sprevádzané marginalizáciou na trhu práce sú meritórnymi determinantmi vzniku chudoby a sociálneho vylúčenia. Vývoj na trhu práce SR je dlhodobo poznačený pretrvávajúcimi regionálnymi disparitami vo výskyte nezamestnanosti a dlhodobej nezamestnanosti. Nerovnomerná regionálna distribúcia nezamestnanosti a jej dlhodobá „fixácia“ na určité územia vedie k priestorovej lokalizácii negatívnych následkov nezamestnanosti a narušeniu sociálnej rovnováhy a integrity území. V kontexte týchto súvislostí sledovanie regionálnych diferencií nezamestnanosti a odhaľovanie ich príčin tvoria nevyhnutnú súčasť národných stratégií zameraných na boj proti chudobe a sociálnemu vylúčeniu.
Terénní a ambulantní sociální služby: alternativa pobytových zařízení
Ivana Bohatá
ČR patří k zemím s nejvyšším podílem pobytových zařízení sociální péče. Trendem, který se začíná prosazovat v posledním období, je deinstitucionalizace služeb sociální péče, tj. snaha poskytovat maximum možné sociální péče v přirozeném domácím prostředí klientů. Služby jsou zaměřeny na podporu udržení běžného způsobu života klientů pomocí terénních a ambulantních sociálních služeb.
Transportní rehabilitace zrakově postižených
Pavel Wiener
Do přímé péče pracovníků Institutu rehabilitace zrakově postižených (IRZP, dále jen „institut“ se dostávají lidé proto, že systém rehabilitace zrakově postižených v ČR nefunguje dobře. Řada postižených zůstává po ztrátě zraku doma, zcela bez rehabilitační péče, a to i několik let. Lidem s vícečetným postižením není rehabilitační péči schopen poskytnout nikdo, rovněž kvalita poskytovaných služeb je velmi proměnlivá, mnohdy značně problematická.
Zaťaženosť domácností starostlivosťou o závislé osoby a dostupnosť sociálnych služieb na Slovensku
Bernardína Bodnárová
Na Slovensku sa, podobne ako v iných krajinách, v posledných desaťročiach zvyšuje podiel starých ľudí v populácii. Ide o skupinu značne heterogénnu, nielen z hľadiska veku, príjmov, rodinného stavu alebo bývania, ale i z hľadiska zdravotného stavu, finančných možností a pod. Je známym faktom, že so zvyšujúcim sa vekom ubúdajú fyzické schopnosti, zvyšujú sa zdravotné problémy a klesá schopnosť sebaobsluhy potrebnej na každodenné fungovanie. S ich úbytkom nastupuje potreba dopĺňania strácajúcich sa síl a tieto úlohy na seba preberajú členovia rodiny, priatelia, susedia alebo formálne inštitúcie. Mieru zaťaženosti starostlivosťou o závislé osoby v rodine zisťoval „Výskum potrieb a poskytovania služieb pre rodiny zabezpečujúce starostlivosť o závislých členov“.