10.12.2008 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2008
Vážení čtenáři,
v tomto posledním čísle roku 2008 se vracíme k obvyklé obsahové skladbě i rozsahu našeho časopisu a doufáme, že Vám náš společný „česko-slovenský“ počin z předchozího čísla, jehož cílem bylo zprostředkovat aktuální informace o tom, jak se v uplynulých letech v některých oblastech lišil vývoj v obou republikách, pomohl udělat si o něm alespoň rámcovou představu.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Teorie stárnutí populace a trh práce
Petr Dolejší
Drtivá většina vyspělých ekonomik čelí silným demografickým změnám, které mají za následek snižování počtu práceschopného obyvatelstva a zvyšování průměrného věku ekonomicky aktivní populace. Silnější zastoupení starších kohort v konečném důsledku vede k fiskální nerovnováze současně nastavených systémů penzijního zabezpečení. Z pohledu ekonomické teorie má proces stárnutí nezanedbatelný vliv na agregátní výstup. Vezmeme-li v potaz standardní neoklasickou produkční funkci, stárnutí populace ovlivňuje vstup faktoru práce dvěma směry: jednak dochází ke snížení agregovaného vstupu (počet odcházejících z trhu práce v důsledku věku je vyšší, než počet nově vstupujících) a jednak vlivem růstu průměrného věku dochází ke snižování produktivity práce. V okamžiku odchodu do důchodu dochází ve většině případů k poklesu disponibilního důchodu a snížení úrovně individuální spotřeby a zároveň k přesunu zabezpečení z individuálního
příjmu, resp. úspor na zabezpečení z veřejných zdrojů. Klíčová opatření pro řešení dopadů stárnutí je tak nutné vidět především v delším zapojení na trhu práce a zajištění vyššího disponibilního důchodu v předdůchodovém a důchodovém věku. Velký potenciál existuje především v případě zaměstnanosti žen a starších osob. U těchto dvou skupin se rovněž projevuje klíčová závislost mezi úrovní dosaženého vzdělání a schopností uplatnit se na trhu práce. S vyšší úrovní vzdělání prudce roste zaměstnanost žen, u starších osob má významný pozitivní vliv kontinuální vzdělávání. Aktivní politika trhu práce by se měla soustředit na podporu právě těchto oblastí. Cílem tohoto příspěvku je tedy především identifikace základních teoretických východisek pro aplikace praktické hospodářské a sociální politiky, a to především s cílem identifikace hlavních oblastí, kde je možné eliminovat dopady stárnutí populace na ekonomiku.
Harmonizace rodiny a zaměstnání podle formy rodinného soužití
Věra Kuchařová
Postavení jedince v rodině a v zaměstnání představuje dvě základní komponenty jeho života v určitých stadiích životního cyklu. Tyto dvě sféry jsou z teoretického pohledu i v praktickém životě vzájemně těsně propojeny a na charakteru jejich vzájemné vazby závisí řešení komplexnějšího procesu harmonizace rodiny a zaměstnání2. Tato vazba má přitom výraznou genderovou dimenzi. Vzhledem k této souvztažnosti sféry soukromé (v rodině) a veřejné (v zaměstnání) se nabízí otázka, nakolik se rozdílnost demografických rodinných charakteristik projevuje v profesním životě žen (a mužů) a nakolik v životních podmínkách rodin. Existující rozdíly socio-demografické se promítají v odlišné sociální a materiální situaci osamělých a s partnerem žijících žen-matek. Cílem tohoto článku je proto analyzovat, jaké obecnější vlivy má struktura rodiny (nebo spíše hospodařící domácnosti) na možnosti a způsoby slaďování rodiny a zaměstnání, které je podmínkou profesní seberealizace a zajištění důležitého finančního zdroje pro rodinný rozpočet. Analýza vychází z předpokladu synergického působení externích a subjektivních faktorů při hledání strategií slaďování rodiny a zaměstnání (srv. např. Sirovátka, 2006; Křížková, 2007; Crompton, Lyonette, 2006; Kansas, Rostgaard, 2007). Zatímco institucionální podmínky jsou pro oba typy rodin ve stejné době a stejné společnosti v principu shodné, některé strukturální vlivy přispívají k tomu, že možnosti jejich využívání se liší v závislosti na rodinné situaci i preferencích ovlivňujících formování rodiny a profesní dráhy. Předložená analýza, využívající zejména dvou výzkumů provedených ve VÚPSV v posledních letech, se týká žen žijících v čistých úplných nebo neúplných rodinách3.
Efekty programů zaměstnanosti v roce 2007
Václav Kulhavý, Tomáš Sirovátka
Tento text se zabývá hodnocením programů zaměstnanosti v ČR v roce 2006−2007: jak programů aktivní politiky zaměstnanosti (dle definice zákona o zaměstnanosti), tak i programů financovaných z Evropského sociálního fondu a individuálních akčních plánů. Analýza se opírá o individuální administrativní data o všech nezaměstnaných v České republice k 1. 1. 2006 (tzv. OK-práce). V analýze je použita metodologie tzv. kvaziexperimentu – pomocí metody párování vybíráme ze skupiny nezaměstnaných ty jedince, kteří jsou na základě známých vlastností shodní s účastníky programů zaměstnanosti. Analýza ukazuje, že programy zaměstnanosti vykazují poměrně slušné výsledky z hlediska efektů programů zaměstnanosti na jedné straně, ale naopak se prokazuje, že stále přetrvává cílenost programů na méně znevýhodněné skupiny (tzv. creaming-off), což dále prohlubuje rozdíly v riziku nezaměstnanosti.
Předsednictví České republiky v Radě Evropské unie
Petra Murycová
Pouhých několik týdnů zbývá do zahájení předsednictví České republiky v Radě Evropské unie. Česká republika tuto roli převezme 1. ledna 2009 po Francii a na konci června 2009 ji předá Švédsku. Jako zastřešující motto svého předsednictví si zvolila téma „Evropa bez bariér“. To vyjadřuje snahu České republiky odstranit přetrvávající přechodná opatření pro volný pohyb pracovníků, zboží a služeb, a také liberalizovat obchod se zeměmi mimo EU.
K novele zákona o zaměstnanosti účinné od 1. 1. 2009
Olga Bičáková
Oblast právních vztahů, které vznikají na úseku zaměstnanosti, je upravena zejména zákonem č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti dnem 1. října 2004. Jeho účelem bylo účinně regulovat právní vztahy vznikající v oblasti zaměstnanosti, vytvořit vhodné právní nástroje a instituty, které by napomohly rozvoji trhu práce a snižování nezaměstnanosti, a dopracovat některé instituty komunitárního práva tak, aby úprava v této oblasti byla kompatibilní s právem Evropské unie a Evropských společenství. V praxi se prokázala jeho účelnost a životaschopnost, na trhu práce se však projevily i některé jevy, na které reagoval nedostatečně. To by měla napravit novela zákona o zaměstnanosti, která nabude účinnosti od 1. ledna 2009. Cílem příspěvku je seznámit čtenáře se zásadními změnami, které tato legislativní změna přináší.
Sociální ekonomika – nová oblast výzkumu v České republice
Marie Dohnalová
Sociální ekonomika a sociální podniky představují alternativní nebo komplementární možnosti řešení sociálních (sociální vyloučení), ekonomických (nezaměstnanost) a environmentálních problémů a v souladu se Strategickou vizí regionálního rozvoje České republiky přispívá k ekonomickému, sociálnímu a kulturnímu povznesení regionů. V řadě evropských zemí i v USA je koncepce sociální ekonomiky přijata, v českých podmínkách se teprve hledá, jak nejlépe jejích výhod využít. Inspirovat se lze v zahraničí, kde se touto problematikou zabývá řada specialistů, vycházejí odborné publikace i časopisy,1 existují i webové stránky zaměřené na toto téma.2 Při rozhodování o hledisku vymezení sociální ekonomiky v České republice a sociálních podniků jako jejích subjektů v nejširším slova je důležité hledisko právní formy. Jako problém k řešení je chápána potřeba vymezit (určit) české sociální podniky jako subjekty sociální ekonomiky. Po tomto vymezení je možné přistoupit k dalšímu kroku, spočívajícímu v definici odpovídajícího (společenského, legislativního, rozpočtového a ideového) prostředí pro jejich vznik a činnost.3
Jak analyzovat a vytvářet veřejnou politiku
Antonín Rašek
Arnošt Veselý a Martin Nekola (eds.): Analýza a tvorba veřejných politik (přístupy, metody a praxe).
Studijní texty.
Praha, Sociologické nakladatelství, 2007. 406 s. 325 Kč. ISBN 978-80-86429-75-5
Seznámit se s koordinací sociálního zabezpečení se vyplatí
Iva Chvátalová
Igor Tomeš a kol.: Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU. Beckovy mezioborové učebnice.
Praha, C. H. Beck, 2007. 246 s. ISBN 978-80-7179-622-0.
Systém ochrany před chudobou je třeba stále přizpůsobovat
Helena Lisá
Kotýnková, M.: Sociální ochrana chudých v České republice
Praha, Nakladatelství Oeconomica, 2007. 134 s. ISBN 978-80-245-1302-7
Odhadování vzdělanostních potřeb
Ludvík Michalička
Dobře připravená pracovní síla se považuje za důležitý předpoklad ekonomického růstu. Přitom je třeba, aby zaměstnání byla vykonávána pracovníky s vhodným vzděláním a aby byl takových pracovníků dostatek. Je zřejmé, že efekty jakýchkoli opatření, jež by měla ovlivnit počet absolventů určitých oborů, se projevují se zpožděním, a je proto žádoucí vzdělanostní potřeby odhadovat s předstihem1.