5.6.2009 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2009
Vážení čtenáři,
letošní třetí, červnové číslo FÓRA sociální politiky má standardní rozsah i obsahovou náplň a všichni, kteří se na jeho tvorbě podílejí, jako vždy doufají, že čtenáře svým obsahem zaujme i informačně obohatí.
Na konečnou podobu časopisu má kromě redakce významný vliv redakční rada, která rozhoduje o tom, zda příspěvky nabízené do recenzované části splňují nároky kladené na články tohoto typu, a doporučuje recenzenty. Ti pak rovněž ovlivňují kvalitu a výsledné znění textů publikovaných v příslušné rubrice. Všichni v řetězci autor - redakce - redakční rada - recenzent usilují o to, aby výsledná podoba splňovala všechna kritéria kladená na odborné recenzované články a aby byly pro naše čtenáře přínosem.
Do nerecenzované části se pak redakce snaží zajistit zajímavé články, jejichž autoři na recenzovanou část neaspirují, avšak nabízejí často neotřelý pohled na skutečnost nebo inspirativní návrhy na řešení nejrůznějších problémů v sociální oblasti u nás i v zahraničí, případně s odbornou erudicí seznamují s nejlepšími poznatky z praxe. Příležitostně proto čerpá i ze zahraničního tisku.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené: rozdíly podle rodinného uspořádání
Jana Chaloupková, Eva Mitchell
Nárůst mimomanželské plodnosti spolu se skutečností, že téměř polovina dětí narozených mimo manželství se rodí do neúplných rodin, vyvolává otázku, nakolik se liší strategie skloubení práce a rodiny matek žijících v různých rodinných uspořádáních. Významnou otázkou je to, jak délku celodenní péče o dítě ovlivňuje absence druhého rodiče v rodině. Osamělé matky musí na rozdíl od matek žijících v úplné rodině skloubit roli hlavní živitelky rodiny a hlavní pečovatelky o dítě. Často se nacházejí v obtížnější ekonomické situaci a jsou více ohroženy rizikem nezaměstnanosti než vdané ženy. Stať analyzuje rozdíly časování návratu z rodičovské dovolené na trh práce v závislosti na rodinné situaci matek, důvody, které stojí za jejich rozhodnutím vrátit se na trh práce či zůstat v domácnosti, a finanční výhodnost ekonomické aktivity žen v závislosti na rodinném stavu a počtu vychovávaných dětí. K odpovědi na tyto otázky využíváme dvou zdrojů: data výzkumného šetření „Sociální a ekonomické podmínky mateřství“ z roku 2006, zaměřeného na ženy s dětmi do 10 let, a analýzu modelových rodin, jejíž pomocí lze objasnit dopady nastavení sociálního systému na ekonomickou aktivitu matek s malými dětmi.
Street-level byrokraté a jejich role ve veřejné a sociální politice: reflexe nezaměstnanými ve třech regionech ČR
Pavel Horák, Markéta Horáková
Autoři příspěvku se zabývají konceptem street-level byrokratů a jejich rolí ve veřejné politice, a to v co nejširším kontextu. V prvních dvou částech textu definují street-level byrokraty a vysvětlují ideologické základy, které předurčují jejich chování (principy byrokratismu, profesionalismu, byroprofesionalismu a manažermismu). Při své analýze vycházejí z analytických studií, které na toto téma uskutečnili v posledních třech letech. Zároveň zveřejňují nejnovější empirické poznatky výzkumu zaměřeného na to, jak uživatelé služeb úřadů práce reagují na služby poskytované v duchu výše zmíněných principů. Hlavním cílem autorů je konkrétně ověřit, jak se principy byrokratismu, profesionalismu a byroprofesionalismu projevují v chování a jednání úředníků z pohledu uživatelů současných veřejných služeb.
Organizace žen ve Velké Británii – součást občanské společnosti
National Federation of Woman´s Institutes (NFWI) je největší národní dobrovolnou organizací žen ve Velké Británii s více než 200 000 členek sdruženými ve zhruba 6,5 tisících místních organizacích. Vzhledem k významu organizací tohoto typu pro rozvoj občanské společnosti přinášíme stručnou informaci o její struktuře, zaměření a způsobu financování.
Sociální důchodové pojištění můžeme mít také
Jaroslav Vostatek
Ústavní soud při posuzování ústavnosti zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů de facto otevřel problematiku sociálního nemocenského pojištění. V čísle 4/2008 vysvětluji, že sociální nemocenské pojištění sice nemáme, ale mít můžeme. Takové sociálně politické rozhodnutí by mělo důsledky nejen pro dnešní české „nemocenské pojištění zaměstnanců“, ale i pro celé sociální zabezpečení. Pokud bychom se rozhodli pro sociální nemocenské pojištění, tak bychom logicky měli usilovat o celkovou reformu sociálního zabezpečení, o zavedení sociálního pojištění jako celku. Nemusí přitom rozhodně jít o nějaký jednoduchý návrat do období před rokem 1948. I sociální pojištění jako ucelený systém sociálního zabezpečení od té doby prodělalo – ve vyspělých zemích – celou řadu reforem a jeho modernizace pokračuje i dnes. Moderní systém sociálního pojištění je rozhodně systém, který má perspektivu. Ukažme si to na sociálním důchodovém pojištění.
Příspěvek na péči – černá díra reformy sociálního systému
Ladislav Průša
Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou nový zákon o sociálních službách přinesl, je nově koncipovaná sociální dávka – příspěvek na péči – který představuje zcela nový nástroj financování sociálních služeb a měl by výrazně přispět k potřebným, žádoucím a očekávaným změnám v této oblasti. Vedle řady standardních prvků, které jsou běžné v právních úpravách v zahraničních systémech (registrace poskytovatelů sociálních služeb, standardy kvality jejich poskytování a jejich inspekce, plánování sociálních služeb), představuje zvolené řešení financování sociálních služeb prostřednictvím sociální dávky vyplácené v peněžním vyjádření v mezinárodním kontextu zcela nový prvek, jehož realizace v praxi výrazným způsobem limituje efektivnost celého systému financování sociálních služeb1. Cílem tohoto příspěvku je na základě analýzy struktury příjemců této nové sociální dávky ze září 2008 v závislosti na věku příjemce, jeho pohlaví, výši přiznaného příspěvku a formě poskytované péče posoudit vhodnost zvoleného řešení a následně navrhnout takové změny stávající právní úpravy, které by výrazným způsobem přispěly ke stabilizaci celého systému financování sociálních služeb a – v souladu se soudobými trendy vývoje sociálních služeb v Evropě2 – tak současně přispěly ke zvýšení jeho efektivnosti.
Mezinárodní evropská konference o sociální ekonomice a podnikání
Helena Vychová
Mezinárodní evropskou konferenci o sociální ekonomice a podnikání, jež se ve dnech 16. 4.–18. 4. 2009 konala v Praze, pořádal Svaz českých a moravských výrobních družstev ve spolupráci s Družstevní Asociací ČR, Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR a Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Záštitu nad konferencí převzali předseda Poslanecké sněmovny PČR Miloslav Vlček, předseda vlády ČR Mirek Topolánek a komisař pro zaměstnanost a rovné příležitosti EU Vladimír Špidla.
Sociální služby a příspěvky pro těžce zdravotně postižené na Slovensku
Tatiana Matulayová
Lýdia Brichtová, Kvetoslava Repková: Sociálna ochrana starších osôb a osôb so zdravotným postihnutím – vybrané aspekty (Nová právna úprava sociálnych služieb a peňažných príspevkov na kompenzáciu ťažkého zdravotného postihnutia)
Bratislava, Ing. Miroslav Mračko, EPOS, 2009. 463 s. ISBN 978-80-8057-797-1