8.10.2009 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2009
Vážení čtenáři,
dopady celosvětového poklesu ekonomického výkonu se v různých částech světa projevují s odlišnou intenzitou, důsledky jsou však pociťovány téměř ve všech oblastech lidské aktivity. U nás se doposud nepodařilo zvrátit trend zvyšování míry nezaměstnanosti, počet registrovaných nezaměstnaných se značně zvýšil. V některých regionech výrazně poklesl počet volných pracovních míst a počet uchazečů na jedno volné pracovní místo se třeba i zněkolikanásobil. Kromě tradičních oblastí s vysokou nezaměstnaností se vytvořila další ohniska, zejména v místech s jedním tradičním velkým zaměstnavatelem, který se nedokázal se zhoršenými ekonomickými podmínkami vypořádat a výrobu ukončil. Obecně se zvýšila míra nejistoty, výzkumy ukazují nárůst obav z budoucnosti, přibývá těch, kteří nejsou schopni dostát svým finančním závazkům. Právě v této situaci se ukazuje význam sociálního systému, který většinu obyvatel dokáže ochránit před nejhoršími dopady nepříznivé ekonomické situace a jehož záchrannou sítí propadá jen malá část potřebných. Jejich individuální situace je však ovlivňována mnoha faktory, které působí v různých životních situacích a rodinných konstelacích s různou intenzitou. Některé z nich přibližují výsledky výzkumů, na něž jsou zaměřeny články v recenzované části.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Bydlení seniorů v České republice
Kamila Svobodová
Článek se zabývá problematikou bydlení současné seniorské generace v České republice. Na základě dat z reprezentativního empirického výzkumu Muži a ženy v ČR: životní dráhy a mezigenerační vztahy je možné přinést informace o charakteristikách bytové situace seniorů, tj. s kým sdílejí svou domácnost, jak velkou obytnou plochu obývají, jakým způsobem své bydlení získali, jaká je právní forma užívání jejich bytu apod. Předmětem zájmu je též prostorová mobilita seniorů v souvislosti s jejich současným bydlením, spokojenost s bytovou situací a preferovaný způsob bydlení v případě zhoršení zdravotního stavu s ohledem na případné soužití s dospělými dětmi. Přes jednoznačný důraz kladený na život v přirozeném prostředí a s ním související rozvoj podpůrných služeb reflektující individuální potřeby jedince se článek v poslední části zaměřuje též na nezbytnou alternativu bydlení pro nesoběstačné seniory ve formě institucionální péče, která je v ČR reprezentována v podstatě pouze domovy pro seniory, jejichž kapacita je však do jisté míry omezená a územní rozmístění nerovnoměrné.
Integrační funkce rodiny v procesu migrace
Hlavní zjištění projektu Interface
Milada Horáková, Pavel Bareš
Tento příspěvek shrnuje hlavní zjištění projektu Interface1 realizovaného v pěti vybraných zemích EU v letech 2006–2008, který byl primárně zaměřen na výzkum rodinného života migrantů. Příspěvek je zkrácenou syntézou vypracovanou výzkumnými týmy Belgie, České republiky, Finska, Itálie a Německa. Výběr zemí reflektoval snahu získat informace ze zemí s různě dlouhou imigrační historií. Výzkum neusiloval o získání reprezentativních dat o rodinách migrantů žijících ve vybraných evropských zemích, ale o zachycení rozmanitých podob uspořádání rolí a funkcí uvnitř rodin imigrantů a poznání jejich variability. Hlavním cílem bylo zjištění významu role rodiny v procesu integrace imigrantů, tj. do jaké míry rodina pomáhá překonat dopady nejtěžších migračních zkušeností, zdali je výhodou nebo přítěží při procesu začleňování imigrantů do hostitelské společnosti.
Zaměstnaní na českém trhu práce stárnou II
K problémům dalšího vývoje zaměstnanosti starších osob
Zdeněk Karpíšek, Jaromíra Kotíková, Miriam Kotrusová
Projekce potřeby služeb sociální péče do roku 2025
Ladislav Průša
Před nedávnem byla představena Projekce obyvatelstva České republiky do r. 20651. Tato nová predikce je příležitostí k aktualizaci odhadu všech dopadů, které může očekávaný vývoj počtu obyvatel mít, mj. i na všechny sociální systémy. Zatímco dopady do oblasti důchodového pojištění jsou dlouhodobě diskutovány a jejich kvantifikace je otázkou především standardních pojistně matematických propočtů, o dopadech stárnutí populace na oblast sociálních služeb se diskutuje pouze okrajově a žádné komplexní studie, které by kvantifikovaly dopad stárnutí populace na potřebu sociálních služeb v naší zemi, doposud nebyly zpracovány. Zpracování této prognózy je determinováno působením mnoha faktorů – na zřeteli je nutno mít všechny faktory ovlivňující rozsah potřeby sociálních služeb, opomenout nelze stěžejní koncepční materiály charakterizující žádoucí koncepční změny v této oblasti. Přitom je třeba vycházet z toho, že je velmi obtížné kvantifikovat působení řady faktorů, možných změn právního stavu a filozofických koncepcí a přístupů k poskytování sociálních služeb.
Scénáře vývoje sociálních služeb v ČR z pohledu jejich financování
Jiří Horecký
I když se mezi poskytovateli sociálních služeb šířila zpráva, že v prvním návrhu státního rozpočtu na r. 2010 nejsou pro účely státních dotací registrovaným poskytovatelům sociálních služeb navrhovány žádné prostředky, což v jejich řadách vyvolalo nejistotu, ohromení, ale i vztek a beznaděj, není tento scénář příliš pravděpodobný. Takovýto přístup by totiž zcela jistě způsobil kolaps sociálních služeb, což žádná politická reprezentace nemůže připustit. Je však pravděpodobné, že z finančního hlediska bude rok 2010 v krátké historii sociálních služeb České republiky rokem nejhorším. Následující příspěvek prezentuje scénář vývoje sociálních služeb ČR do r. 2015 s přihlédnutím právě k zásadní proměnné – financování sociálních služeb.
K některým změnám v zákoně o sociálních službách
Olga Bičáková
Dnem 1. srpna 2009 nabyl účinnosti zákon č. 206/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, a zákon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů). Jedná se o poměrně rozsáhlou novelu zákona o sociálních službách a změny, které přináší do právního řádu, mají rozdílnou dobu účinnosti. Většina změn nabývá účinnosti od 1. srpna 2009, další pak od 1. ledna 2010 a od 1. ledna 2012. K stěžejním změnám, které jsou účinné od 1. srpna 2009, patří např. změna podmínek nároku na příspěvek na péči, změna podmínek pro vznik nároku na příspěvek pro chronicky nemocné děti, zvýšení příspěvku pro osoby s úplnou závislostí, změna náležitostí žádosti o příspěvek, zpřesnění požadavků na odbornost pracovníků v sociálních službách či zpřesnění akreditací vzdělávacích programů a institucí. Od 1. ledna 2010 dojde rovněž ke změně způsobu výplaty příspěvku na péči u osob se závislostí I. stupně.
Podmínky úspěšné transformace pobytového zařízení sociálních služeb Marianum
Antonín Janýška
Marianum bylo vybudováno v letech 1907–1909 Kongregací Dcer Božské Lásky. Letos tedy slaví 100 let od svého založení. Jeho historie odpovídá vývoji naší společnosti – rozvoj služby v první polovině dvacátého století, stagnace služby do devadesátých let minulého století, potom nový rozvoj až do současnosti. Během své existence několikrát prodělalo transformaci, přičemž všechny změny byly vždy podmíněny společenským vědomím, ekonomickým prostředím a platnou legislativou. Od padesátých let minulého století slouží areál jako ústav sociální péče pro osoby s mentálním a vícenásobným postižením.
Důraz na zaměstnanost by měl pokračovat
Podle informace zveřejněné ILO v souvislosti s konáním summitu zemí G20 v Pittsburgu ve dnech 24.–25. září pomohla letos opatření přijatá vládami zemí G20 v oblasti zaměstnanosti a sociální ochrany od počátku krize v těchto zemích vytvořit nebo zachránit odhadem 7 až 11 milionů pracovních míst. Podle předpovědi této organizace přinese pokračování krize v roce 2009 zvýšení počtu nezaměstnaných v porovnání s rokem 2007 o 39 až 61 milionů, takže celosvětově jejich počet dosáhne 219 a 241 milionů, což je nejvyšší dosud dosažená hodnota.