FÓRUM sociální politiky 5/2010
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2010
Vážení čtenáři,
nově jmenovaná vláda si ve svém programovém prohlášení stanovila cíl snížit deficit veřejných financí a v souladu s tímto cílem předložila Poslanecké sněmovně návrh státního rozpočtu na příští rok včetně úspor a potřebných změn legislativy. Plány snížit prostředky vynakládané na platy ve státní a veřejné správě, zpružnit trh práce či zpřísnit podmínky nároku na některé sociální dávky a kontrolu jejich dodržování, zefektivnit výkon státní správy a snížit rozpočtové výdaje dostaly konkrétní obrysy včetně návrhů příslušných opatření, jimiž má být stanovených cílů dosaženo. Některá poslouží v krátkodobém horizontu, připravují se však i systémová opatření, která budou znamenat hlubší zásahy do stávajících systémů sociálního zabezpečení a jejich legislativního zakotvení v příštích letech. Na ohlášené změny v systému odměňování a další připravované úpravy stávajících zákonů reagovaly odbory vyhlášením protestních akcí, protože se podle nich v jejich důsledku zhorší postavení zaměstnanců i jejich ochrana, a to v situaci, kdy sice vysoká míra nezaměstnanosti mírně klesla, ale nových pracovních míst vzniká jen velmi málo.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Návrh mezinárodní komparace systému výcvikových a vzdělávacích programů
Markéta Horáková, Pavel Horák
Existence nových sociálních rizik a nejistot na soudobých světových trzích práce způsobila, že je od marginalizované pracovní síly vyžadována větší flexibilita a adaptibilita k měnícímu se pracovnímu prostředí, novým technologiím a znalostem. Reprezentanti veřejné a sociální politiky jednotlivých zemí EU se v této souvislosti domnívají, že klíčovým mechanismem zmírňujícím důsledky marginalizace a vyloučení z trhu práce je proces dalšího vzdělávání a pracovního výcviku. Členské země EU se ale navzájem liší mírou flexibility systémů řízení výcvikových a vzdělávacích programů. Z tohoto důvodu se v předkládaném textu snažíme na základě vlastních úvah inspirovaných zahraničními experty předložit návrh mezinárodní komparace těchto systémů. Konkrétně nás zajímá, jak je politika pracovního výcviku a vzdělávání ve vybraných zemích konceptualizována a realizována s důrazem na míru její flexibility. Domníváme se totiž, že rostoucí nejistoty na trhu práce vyvolané nedostatkem nebo zastaráváním dovedností a znalostí potřebných pro výkon zaměstnání se větší nebo menší měrou odráží v charakteru a rozsahu systémů pracovního výcviku a vzdělávání. Zvolená optika flexibility umožňuje identifikovat systémy, které dokážou lépe a efektivněji reagovat na potřeby znevýhodněných skupin na trhu práce a jsou efektivnější i v porovnání k nákladům vynaloženým na jednotlivé programy. Navrhovaná metodologie má univerzální charakter, což znamená, že je možné ji využít i samostatně pro evaluaci designu a implementace jakéhokoliv jiného opatření politiky pracovního trhu.
Zohlednění skutečně získaných příjmů ve výši důchodu
Martin Holub
Základním cílem tohoto článku je přispět k debatě o reformě českého důchodového systému, zejména k případným parametrickým úpravám stávajícího systému. Příspěvek se zaměřil na analýzu rozhodného období, ze kterého je zjišťována výše důchodu, a na jeho možné úpravy a dopad těchto úprav na důchodový systém a jeho celkovou dlouhodobou finanční udržitelnost a na individuální výši důchodu jedince. Pojednání o rozhodném období je rozděleno na dvě části, v první deskriptivně analytické se věnuje mezinárodnímu srovnání způsobu stanovení rozhodného období, ze kterého jsou zjišťovány příjmy pro výpočet výše důchodu, ve druhé modelově analytické, která vyjde v příštím čísle Fóra sociální politiky, jsou pak nastíněny možnosti úprav rozhodného období a mikroekonomický a makroekonomický dopad těchto změn.
EU zahajuje diskusi o budoucnosti penzí
Marie Kořánová
Evropská komise zahájila celoevropskou veřejnou diskusi o tom, jak zajistit adekvátní, udržitelné a bezpečné penze a jak může EU nejlépe podpořit úsilí členských států v této oblasti. 7. července 2010 byl zveřejněn konzultační dokument „Green Paper – towards adequate, sustainable and safe European pension systems“, tzv. Zelená kniha. Konzultační období bude probíhat po dobu 4 měsíců (končí 15. listopadu) a během této doby může kdokoliv se zájmem o tuto problematiku předložit své názory prostřednictvím specializované webové stránky http://ec.europa.eu/yourvoice/ipm/forms/dispatch?form=pensions. Evropská komise pak bude analyzovat všechny reakce a formulovat návrhy, jak nejlépe dále postupovat.
Využití metody benchmarkingu pro trvalé zlepšování kvality v sociálních službách
Karel Dušek, Zdeněk Terbr
Na území hlavního města Prahy v současné době probíhá projekt „Kvalita v sociálních službách“, který je od března roku 2010 do března roku 2012 zabezpečován společností Lara consulting, s. r. o. Jeho cílem je především zvyšování kvality služeb poskytovaných klientům v pobytových zařízeních na území hlavního města Prahy zřizovaných Magistrátem hlavního města Prahy. Projekt je spolufinancován z prostředků ESF v rámci Operačního programu Praha – Adaptabilita.
Změny ve struktuře příjemců příspěvku na péči v letech 2007 a 2009
Ladislav Průša
Příspěvek na péči je určen osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Je vyplácen ve 4 úrovních podle míry závislosti. Při přijímání zákona o sociálních službách, jímž byl zaveden, se předpokládal určitý počet příjemců a objem finančních prostředků na jeho výplatu. Ze statistiky vyplývá, že jak počet příjemců, tak objem potřebných finančních prostředků byl od počátku vyšší a navíc stále narůstá. Výše příspěvku pro některé kategorie příjemců již prošla úpravou, další změna se čeká s účinností od počátku roku 2011. Analýza statistických dat týkajících se příjemců příspěvku na péči v letech 2007 a 2009 ukázala zajímavé výsledky, s nimiž seznamuje následující text.
Sociální ekonomika a sociální podniky v České republice
Marie Dohnalová
S koncepcí sociální ekonomiky a sociálních podniků jsme čtenáře seznámili již koncem roku 2008. Od té doby došlo v evropském prostředí k posunu a od sociálních podniků se očekává, že budou jedním z aktérů řešení dopadů ekonomické krize. Organizace Social Economy Europe1 své stanovisko k strategii Evropské unie 2020 vyjádřila v materiálu „Podniky sociální ekonomiky jako klíčoví hráči pro implementaci strategie EU 2020“. Poznávání zahraniční teorie i praxe sociální ekonomiky a informace o sociálních podnicích v jiných zemích vedou k šíření myšlenek sociální ekonomiky a k zakládání sociálních podniků i v České republice.2 Vznikla platforma expertů a zainteresovaných osob, která má zájem definovat sociální ekonomiku, sociální podnikání a sociální podnik.3 V akademickém prostředí jsou realizovány vědeckovýzkumné projekty a vznikají vysokoškolské předměty s názvem Sociální ekonomika.4 V již uvedeném příspěvku jsme zmínili potřebu
vymezit (určit) české sociální podniky jako subjekty sociální ekonomiky. Tento úkol je řešen v rámci výzkumu při realizaci projektu Grantové agentury ČR. S metodikou, která byla výzkumným týmem5 z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí použita k definování českých sociálních podniků, seznamuje následující příspěvek.
Senioři a dospělí lidé s mentálním nebo kombinovaným postižením v jednom zařízení sociálních služeb
Táňa Faltisová
Domov pro osoby se zdravotním postižením a domov pro seniory jsou dvě rozdílné služby sociální péče s rozdílnými cílovými skupinami. Podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, se v domovech pro osoby se zdravotním postižením „poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“1 V domovech pro seniory se „poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby.“2 Jediný rozdíl v základních činnostech, které tyto sociální služby podle zákona o sociálních službách obsahují, je ve výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Služba domov pro osoby se zdravotním postižením tuto činnost obsahuje, služba domov pro seniory ji naopak neobsahuje.3 Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že osoby, kterým jsou tyto dvě sociální služby určeny, mají velmi podobné potřeby a že by mohlo být vhodné a výhodné poskytovat obě služby v jednom zařízení sociálních služeb, resp. v jedné budově, protože na personál i na technické vybavení zařízení budou kladeny podobné nároky.
Slunečnice, o. s., poskytuje služby osobám s postižením
Šárka Zimová Dostálová
Slunečnice, o. s., je organizace s dvanáctiletou tradicí v poskytování služeb lidem s mentálním a zdravotním postižením. Usiluje o integraci osob s postižením do běžného života a pomáhá jim při zajišťování důstojných životních podmínek. Je plně profesionální organizací využívající práce stálých pracovníků, externistů a dobrovolníků.
Globální vývoj nezaměstnanosti mladých lidí
Ze zprávy ILO „Global Employment Trends for Youth 2010“ vyplývá, že koncem roku 2009 bylo ze zhruba 620 milionů ekonomicky aktivních mladých lidí ve věku 15–24 let 81 milionů nezaměstnaných, což je nejvyšší dosud dosažený počet. Jejich míra nezaměstnanosti stoupla na 13 procent. Navíc je třeba počítat s tím, že na trh práce vstoupí další ročníky a rozšíří řady nezaměstnaných. Experti ILO odhadují, že míra nezaměstnanosti mladých lidí dosáhne v roce 2010 13,1 % a další rok jen mírně poklesne na 12,7 %. Pracovní místa pro mladé lidi bývají postižena krizí jako první a také při jejím odeznívání vznikají později než pracovní místa pro dospělé.
Funkce, role a podmínky činnosti občanského sektoru v České republice
Ladislav Průša
Marek Skovajsa et al.: Občanský sektor: organizovaná občanská společnost v České republice
Praha: Portál, 2010. 1. vyd. 374 s. ISBN 978-80-7367-681-0
Úroveň podpory rodin v České republice
Anna Šťastná
Eva Mitchell: Finanční podpora rodin s dětmi v České republice v evropském kontextu. Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, Studie 1/2010.