
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2010
Vážení čtenáři,
tímto číslem se uzavírá již čtvrtý ročník vydávání našeho časopisu, který si za tu dobu našel svůj pravidelný okruh čtenářů, a nás těší, že i okruh přispěvatelů se neustále rozšiřuje. Vyprofilovaly se rovněž požadavky redakční rady na články aspirující na zařazení do recenzované části časopisu a výrazně vzrostl počet spolupracujících recenzentů, což mělo pozitivní vliv na výslednou úroveň příspěvků publikovaných v dané rubrice. V nerecenzované části se snažíme přinášet širokou paletu témat, odrážejících z různých hledisek problémy, dění i zkušenosti v sociální oblasti a příbuzných oborech, a doufáme, že jsou pro naše čtenáře přínosem. V tomto směru přivítáme spolupráci z jejich strany. Vydavatel, Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., se snaží, aby časopis zůstal pro čtenáře nadále finančně dostupný, proto jeho cena zůstává i za současných nepříznivých ekonomických podmínek a přes zvyšující se náklady stále stejná.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Význam konceptu lidského kapitálu v ekonomické teorii v době ekonomické recese
Markéta Horáková
Přetrvávající celosvětová ekonomická recese, která bezprostředně ovlivnila hospodářství a jeho růst ve vyspělých i rozvojových zemích světa, má u jednotlivých států výrazné dopady do oblasti trhu práce a sociálního zabezpečení. Nárůst nezaměstnanosti, pokles ekonomické aktivity a tlaky na zvýšení konkurenceschopnosti společností a firem vyžadují využívat opatření, která by zachovala určitý podíl pracovních míst a podnítila k dlouhodobým investicím do lidských zdrojů. Rozvoj lidského kapitálu je přitom v klasické ekonomické perspektivě, kterou užívá i autorka tohoto příspěvku, považován za hnací sílu ekonomického růstu, a tím i východisko ze současné krize. V předkládané stati se autorka zabývá tím, proč a jakými způsoby dochází k podpoře rozvoje a kvality lidského kapitálu v době ekonomické recese na různých úrovních (jednotlivec, firmy, národní a nadnárodní politiky). Seznamuje čtenáře s obecnými souvislostmi konceptu lidského kapitálu v ekonomické teorii a následně reálně ověřuje obecnou tezi o významu vzdělání (jisté úrovně lidského kapitálu) pro pohyb jednotlivců (nejen) na trhu práce.
Možnosti změn při stanovení rozhodného období, z něhož je počítán důchod
Martin Holub
Tento příspěvek je pokračováním v minulém čísle rozebírané problematiky stanovení rozhodného období a je zaměřen na analytický rozbor mikroekonomických a makroekonomických dopadů možných změn způsobu stanovení rozhodného období v ČR. Zkoumání byly podrobeny úprava délky rozhodného období a změna způsobu indexace příjmů spadajících do rozhodného období. Obě tyto změny byly posuzovány jak samostatně, tak v součinnosti za působení synergického efektu kombinace obou změn. Pro stanovení dopadů jak na mikroúrovni, tak i na makroúrovni byly zkonstruovány výpočtové ekonomické simulační modely, které kvantifikují dopad možných změn způsobu stanovení rozhodného období na jedince i na celý důchodový systém a jejichž výsledky jsou k nalezení v následujícím textu.
Snižování chudoby ve Strategii EU 2020
Jana Horynová
Evropská unie dlouhodobě usiluje o snižování chudoby a odstranění sociálního vyloučení. V tomto směru si klade krátkodobé i dlouhodobé cíle, konkretizované v přijatých dokumentech a doporučovaných opatřeních. K měření dosažených výsledků bylo navrhováno využití indikátoru ohrožení chudobou. Evropská rada na svém jarním zasedání takto formulovaný cíl odmítla, protože indikátor relativní chudoby neposkytuje realistický komplexní obrázek o sociální situaci osob, neboť postihuje pouze příjmovou chudobu. V jejích závěrech byl potvrzen původní návrh snížit počet osob ohrožených chudobou nejméně o 20 milionů. Členské státy si mohou vnitrostátní cíle stanovit na základě nejvhodnějších ukazatelů s ohledem na své specifické podmínky a priority. Evropská komise ve spolupráci se svou statistickou službou připravila propočty a varianty toho, o kolik procent by členské státy měly v jednotlivých indikátorech chudobu snížit, aby se dosáhlo snížení o 20 milionů osob.
Vybrané ukazatele o dostupnosti sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Pavel Bareš
Dostupnost je vedle kvality klíčovým parametrem, který je sledován v souvislosti s poskytováním sociálních služeb (srov. MPSV, 2002; Skříčková, 2007: 2; Matoušek, 2007: 127–129). Nicméně nejde o pojem jednoznačně definovaný a lze uvažovat více různých rovin tohoto pojmu – geografickou dostupnost, finanční dostupnost, architektonickou dostupnost (bezbariérovost), časovou dostupnost či otevřenost služby vůči široké klientele (v této souvislosti lze uvažovat více různých aspektů, např. princip nízkoprahovosti, orientaci služeb na klienta, vymezení cílové skupiny, interkulturní otevřenost apod.).
Vliv mediálního obrazu profese sociálního pracovníka na její vnímání veřejností
Jana Barvíková
Z našich výzkumů vyplývá, že pracovníci oddělení sociálně-právní ochrany se při své práci často potýkají s předsudky ze strany klientů, zejména ve fázi navázání kontaktu a počátcích spolupráce. Obraz sociální pracovnice v očích veřejnosti odpovídá paní Zubaté z populárního českého filmu Kolja. Příspěvek přináší informace o tom, jak se sociální pracovníci cítí být vnímáni, jak by si přáli být vnímáni a co z jejich pohledu brání tomu, aby svoji práci mohli vykonávat na úrovni odpovídající jejich vlastní představě o smysluplné sociální práci s rodinou. Rovněž seznamuje s výsledky zahraničních výzkumů věnujících se vlivu způsobu prezentace sociálních pracovníků ve sdělovacích prostředcích, filmech a televizních seriálech na jejich image a očekávání veřejnosti vůči nim.
Příspěvek na péči a jeho úloha při úhradě služeb sociální péče v domovech pro seniory
Pavel Pikola
Hlavními zdroji financování služeb sociální péče v domovech pro seniory jsou dotace a příspěvky z veřejných rozpočtů, dotace z MPSV a jiných resortů, úřadů práce, ze strukturálních fondů, úhrady od uživatelů služeb, platby od zdravotních pojišťoven a sponzorské dary. Pokud jsou přidělovány dotační prostředky ze státního rozpočtu, poskytují se pouze registrovaným poskytovatelům sociálních služeb, kterými jsou v rámci pobytové služby sociální péče domovy pro seniory. I přes využití všech možných způsobů financování prostředky na úhradu nákladů na sociální služby chybí a domovy pro seniory se bez dotací neobejdou. Jedním ze zdrojů financování služeb sociální péče v domovech pro seniory je příspěvek na péči. Článek se zaměřuje na možnosti individuálního čerpání příspěvku na péči v domovech pro seniory s ohledem na míru závislosti. Využívá přitom výsledky dotazníkového šetření provedeného v březnu 2009.
Inspirace ze Skotska pro práci s ohroženými rodinami
Marcela Kašparová
Pracovníci občanského sdružení Amalthea měli možnost navštívit v roli partnera projektu Communem Reddere podpořeného z ESF samosprávní úřad ve skotském East Lothianu a seznámit se se systémem péče o ohrožené děti v této části Velké Británie. Návštěva byla zaměřena především na poznání tamní práce s ohroženými a pěstounskými rodinami s cílem posoudit možnost využití nabytých poznatků při poskytování služeb zaměřených na podporu pěstounů i ohrožených rodin v našich podmínkách, např. v rámci programu Sanace rodiny občanského sdružení Amalthea.
Analýza přínosu programu podpory procesu osamostatňování dětí umístěných v ústavních zařízeních
Andrea Blahovcová a Jana Plessingerová
Podpora procesu osamostatňování mladých lidí umístěných v ústavních zařízeních a jejich příprava na odchod z výchovné péče je jedním z prioritních témat v oblasti péče o ohrožené děti. Systematická pomoc mladým lidem, jejich vzdělávání v oblasti finanční gramotnosti, poradenství v oblasti bydlení, práce a zdravého životního stylu apod. přispívá k jejich sociálnímu začleňování a je prevencí rizikového chování.
Téma pečovatelské služby je vysoce aktuální
Vojtěch Krebs
Kolektiv autorů: Pečovatelská služba v České republice.
Tábor, Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, 2010. 432 s. ISBN 978-80-904668-0-7