10.10.2011 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2011
Vážení čtenáři,
letní měsíce byly ve znamení projednávání návrhů změn řady zákonů z oblasti zaměstnanosti, důchodového pojištění, zdravotního pojištění a poskytování sociálních dávek Poslaneckou sněmovnou, která je přijala ve vládou předkládaném znění. Během podzimu se k nim vyjádří Senát. Koncem září vláda zaslala Poslanecké sněmovně rovněž návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Tyto zákonné úpravy ovlivní životy občanů České republiky, kteří se změnám budou muset přizpůsobit. Míra nezaměstnanosti v posledních měsících mírně klesala, mírně přibývalo volných pracovních míst. Výroba v některých sektorech, např. ve stavebnictví, oproti předchozím obdobím klesala, i průmyslová výroba zaostala za očekáváními. I když klesají spotřební výdaje obyvatelstva a výběr daní zaostává za předpoklady, v evropském kontextu lze naši situaci zatím vnímat pozitivně, i když období úspor ve všech oblastech rozhodně nekončí.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Vztah profesní dráhy a založení rodiny z hlediska generací žen
Jana Paloncyová
V prostředí rostoucích nároků pracovního trhu a zvyšujících se sociálních rizik se zintenzivňuje potřeba slaďování rodinných a profesních rolí, soukromé a veřejné sféry v životě člověka. V ČR si uchovávají velký vliv v kulturních tradicích zakotvené preference v oblasti rodinného a rodičovského chování spolu s pomalu překonávanými stereotypy v dělbě práce mezi muži a ženami v soukromé sféře. Spolu se strukturálními faktory (např. segmentace trhu práce, mzdové rozdíly mezi muži a ženami) a institucionálními faktory (rodinně politická opatření zákoníku práce, systém denní péče o děti aj.) mají tyto jevy za následek specifickou situaci v postavení žen na trhu práce obecně, konkrétně pak v období přechodu z rodičovské dovolené na trh práce. Cílem příspěvku je analyzovat postavení žen na trhu práce s ohledem na rané fáze rodinného života z hlediska generací.
Nastavení sociálních politik, odborný diskurs a „správná“ péče o děti – srovnání České republiky a Francie
Radka Dudová, Hana Hašková
České republika a Francie jsou země, které prošly odlišným historickým vývojem, ale přesto mají v určitých ohledech podobné charakteristiky – vysokou zaměstnanost žen, podobný design institucí formální péče o děti (jesle, školky), rodičovskou dovolenou a příspěvek pro rodiče osobně pečující o své děti. Přes zdánlivou institucionální podobnost se ale chování rodičů v obou zemích výrazně liší – francouzské ženy častěji volí relativně brzký návrat na pracovní trh, zatímco české ženy po narození dítěte přerušují pracovní aktivitu na několik let. Pro vysvětlení této odlišnosti analyzujeme tři vzájemně provázané oblasti: státní příspěvky pro rodiče osobně pečující o své děti, instituce péče o děti a veřejné a odborné diskursy týkající se péče o děti. Francouzsko-česká komparativní analýza ukazuje, že jak v Československu/České republice, tak i ve Francii mělo zásadní vliv na formování politik a utváření institucí péče o děti mladší tří let zejména expertní vědění a jeho prezentace ve veřejném diskursu. Odborný diskurs v obou zemích určoval ideje a představy, které opřádaly instituce péče o děti, a tím také chování lidí, kteří instituce a opatření využívali a ve svých činnostech reprodukovali. Z původně podobných základů ve Francii a v České republice se vyvinula velmi odlišná odborná a veřejná diskuse o psychických dopadech nerodičovské a kolektivní péče na děti. V České Republice je výsledkem genderově konzervativní nastavení sociálních politik a institucí péče o malé děti i přístup k jejich využívání.
Koordinace sociální integrace přistěhovalců z hlediska interakcí mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy
Robert Trbola, Miroslava Rákoczyová
Vysoký počet cizinců ze třetích zemí, kteří dlouhodobě a trvale pobývají v ČR, klade nároky na podporu jejich sociální integrace. Zatímco se sociální integrace cizinců jako sociálně politická agenda dlouhodobě rozvíjí na národní úrovni, dopady imigrace a integrační potřeby vyvstávají především na úrovni lokální. Pro rozvoj lokálních integračních opatření je důležité komplexní pojetí sociální integrace přistěhovalců, politická vůle působit v této oblasti, schopnost vykonávat koordinační činnost horizontálně a reprezentovat integrační platformu vertikálně, tedy ve vztahu k centrální úrovni. Na nižších úrovních veřejné správy v ČR však integrační politika zůstává spíše opomíjeným tématem, a to navzdory dočasně zvýšenému zájmu představitelů měst o životní podmínky cizinců, jenž vyvolaly obavy spojené s dopady hospodářské krize. V ČR obecně dochází k selhávání spolupráce aktérů sociální integrace, a to jak horizontálně (mezi různými aktéry integrace cizinců), tak vertikálně (mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy). Na centrální úrovni byla poměrně neúspěšná snaha o rozvoj spolupráce v této oblasti do značné míry nahrazena aktivitami státu přímo na regionální úrovni, a to prostřednictvím regionálních integračních center, která jsou ve většině případů provozována podřízeným orgánem Ministerstva vnitra ČR. Spolupráci jednotlivých aktérů sociální integrace i charakter poskytovaných integračních služeb mimo jiné ovlivňuje způsob financování neziskových organizací, které představují nejvýznamnějšího doručovatele integračních služeb.
Transformace pobytových sociálních služeb pro osoby s mentálním postižením: dosavadní vývoj, existující mýty a pasti a ekonomické podmínky jejich poskytování
Antonín Janýška
Transformace pobytových sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením je ojedinělý, nepřetržitý a dlouhotrvající proces, který si zaslouží vysokou pozornost celé naší společnosti. Úspěch transformace záleží na úrovni společenského vědomí, na prioritách politiků a na ekonomických možnostech společnosti. Nyní, po dvou desítkách let, se opakuje příležitost, abychom konečně vytvořili funkční „návod“ k tomu, jak pro lidi s postižením vytvořit kvalitní podmínky k normálnímu životu. První příležitost k provedení zásadních změn v sociálních službách posttotalitní české společnosti přinesla devadesátá léta minulého století. Druhá příležitost byla nastartována zahájením pilotního projektu MPSV ČR „Podpora transformace sociálních služeb“ (dále jen „pilotní projekt“) v roce 2007. Projekt je hrazen z Evropského sociálního fondu a investiční prostředky jsou čerpány z Integrovaného operačního programu. Do projektu se mohly zapojit všechny kraje ČR. S vybranými poskytovateli pobytových sociálních služeb mohou vybudovat moderní „vzorová“ pracoviště pro potřeby svých uživatelů, aniž by vstupní investice zatížily krajské rozpočty. Protože projekt má charakter pilotního projektu, měl by sloužit jako vzor pro budování i následný provoz a financování všech poskytovatelů sociálních služeb.
Analýza důvodů podání žádosti o pobytovou sociální službu
Jaroslava Vítová
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přinesl v postavení seniorů velice významné změny. Nastavil podmínky poskytování sociálních služeb včetně důrazu na kvalitu služeb a kvalifikační předpoklady pracovníků v sociálních službách. Seniorům otevřel možnost volby potřebné podpory a pomoci prostřednictvím vypláceného příspěvku na péči. Zákon, který vymezil veškeré sociální služby, definuje pobytová zařízení pro seniory jako zařízení, která poskytují pobytové služby osobám, jež mají sníženou soběstačnost zejména z důvodu věku a jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc druhé osoby. Koncepce sociálních služeb byla postavena na předpokladu, že senior setrvá ve svém původním prostředí co možná nejdéle s využitím různých druhů terénních sociálních služeb či rodinných příslušníků. Extrémní úvahy o odlivu klientů rezidenčních zařízení zpět do přirozeného prostředí nedošly naplnění, zájemců o pobytové služby rovněž neubývá. Z analýzy záznamů zájemců o pobytovou službu je zřejmé, jaké jsou důvody k tak významné životní změně a jak se tato skutečnost odráží ve vnímání kvality života.
Krize otevřela nový prostor pro diskriminaci
Podle zprávy ILO „Equality at work: The continuing challenge“ se množí stížnosti na diskriminaci v oblasti práce a zaměstnávání, která v období zhoršených ekonomických podmínek získala na variabilitě a jejíž důvody se znásobily. V období útlumu ekonomiky není na antidiskriminaci a práva pracovníků kladen dostatečný důraz. Výtah z tohoto materiálu přináší nejdůležitější zjištění.
Sociální politika systematicky podle oborů
Jiří Večerník
Igor Tomeš: Obory sociální politiky
Praha, Portál, 2011. 366 s. ISBN 978-80-7367-868-5
Dlouhodobá péče vyžaduje integrovanou sociální práci
Ladislav Průša
Kvetoslava Repková: Dlhodobá starostlivosť v kontexte integrovanej sociálnej práce
Bratislava, IVPR, 2011. 257 s. ISBN 978-80-7138-132-7
Jak podpořit hospodářský růst a snížit nezaměstnanost ve Španělsku
Zpráva ILO „Spain: Quality jobs for a new economy“ rozebírá možnosti, jak pomocí opatření v oblasti ekonomiky, zaměstnanosti a trhu práce přispět k podpoře dosud slabého hospodářského růstu a poklesu nezaměstnanosti ve Španělsku. Měla by se zaměřit zejména na snížení nezaměstnanosti mladých lidí, aniž by přitom dále klesaly mzdy, a na finanční reformy, které umožní životaschopným podnikům přístup k úvěrům. Dosavadní mírné oživení je taženo především exportem, zejména výrobků s vysokou přidanou hodnotou, při jejichž výrobě mohou vznikat nové pracovní příležitosti, zatímco v ostatních sektorech jich stále ještě ubývá, například ve stavebnictví. Jak údaje o dopadech hospodářské krize, tak navrhovaná opatření mohou být i pro nás zajímavé.