FÓRUM sociální politiky 6/2011
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2011
Vážení čtenáři,
i v letošním ročníku FÓRA sociální politiky jsme věnovali pozornost nejrůznějším aspektům sociální problematiky a sledovali vývoj jak v oblasti sociální politiky a legislativy, tak v oblasti praxe. Vedle dlouhé řady věcných změn, které začnou v oblasti práce a sociální politiky platit od roku 2012, došlo ke změnám i v oblasti správy, např. v uplynulém roce vznikl Úřad práce ČR, který bude od počátku roku 2012 zajišťovat služby v oblasti zaměstnanosti, státní sociální podpory, hmotné nouze i dávek pro osoby se zdravotním postižením. Výkon kontroly v oblasti pracovněprávních vztahů a zaměstnanosti bude prováděn jedním kontrolním orgánem, a to Státním úřadem inspekce práce. Současná napjatá hospodářská a finanční situace v Evropě vyžaduje úspory a účelné vynakládání finančních prostředků v oblasti správy i v jednotlivých sociálních systémech, aby bylo možno zabezpečit skutečně potřebné, aniž by byly příliš zatíženy středněpříjmové skupiny obyvatelstva.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Harmonizace rodiny a zaměstnání z hlediska národních a genderových rozdílů v ČR a SR – strukturální a institucionální podmínky
Věra Kuchařová
Tato stať předkládá zamyšlení nad proměnami vztahu rodinného a profesního života na základě srovnání České a Slovenské republiky jako zemí, které vyšly ze společného socio-ekonomického základu a které si po rozpadu ČSFR budovaly nezávislý stát a současně vstupovaly do společenství zemí EU. Prolínaly se v nich tedy procesy ovlivněné současně národně jedinečnými i evropskou integrací sjednocovanými politickými a socio-kulturními vlivy. Takováto kombinace vlivů vytváří v obou zemích jedinečné historické podmínky, které se promítají mj. do formování vztahů soukromé a veřejné sféry. Zvláště komplikované jsou tyto vztahy při vzájemném průniku zaměstnání a rodinného života. Slaďování těchto komponent života individua má mnohostranné osobní i společenské kontexty (Kuchařová, 2009). Zatímco ty druhé se právě v posledních dvaceti letech dynamicky mění v souvislosti se společensko ekonomickým vývojem, v osobním životě na tyto změny lidé reagují různým tempem a intenzitou. To se projevuje mj. v jejich strategiích harmonizace rodinného a pracovního života. Uvedená srovnání vedou k obecnému závěru, že podmínky pro harmonizaci rodiny a zaměstnání se celkově co do potenciálu ovlivňovat harmonizaci mezi ČR a SR neliší. V každé z těchto zemí lze najít příznivější a méně příznivé okruhy podmínek a v těchto dílčích okolnostech lze nalézt mezi zeměmi odlišnosti.
Automatické přizpůsobení důchodových systémů vývoji střední délky života – praxe vybraných evropských zemí
Štěpánka Pollnerová
Prodlužující se střední délka života je jednou z příčin demografického stárnutí, které významně ovlivňuje finanční stabilitu zejména průběžně financovaných důchodových systémů. Vzhledem k tomu je automatická vazba některých parametrů důchodového systému na vývoj střední délky života, nazvaná OECD v roce 2007 „tichou revolucí důchodové politiky“, v poslední době silně prosazována na úrovni EU (Evropská komise, 2010 a 2011) a diskutována v mnoha zemích včetně České republiky. Řada států již k přijetí důchodových reforem, které zahrnují zmíněný typ automatického stabilizátoru, přistoupila. V průběžně financovaných systémech, na které je tento příspěvek zaměřen, mají automatické stabilizátory podobu úpravy podmínek nároku na důchod, nejčastěji důchodového věku, zavedení příspěvkově definovaného schématu (NDC), ve kterém je výše anuity vypočtena na základě střední délky života, nebo úpravy vzorce pro výpočet důchodu pomocí koeficientů střední délky života. Následující text podává přehled konkrétních úprav přijatých v důchodových systémech zemí EU a diskutuje možné dopady spojené s případným zavedením automatických stabilizátorů do praxe.
Smrt a umírání: opomíjené téma veřejných politik
Olga Nešporová
Demografické stárnutí společností společně s dalšími proměnami západních společností (individualizace, rozvolnění sociálních a rodinných vazeb) ruku v ruce s pokroky lékařské vědy přináší nezamýšlené důsledky, se kterými by se veřejné politiky měly vyrovnávat. Jednou z takových doposud zanedbávaných oblastí je oblast umírání a smrti. Vytěsňování (přirozené) smrti v moderních společnostech 20. století bylo postupně vystřídáno zájmem o toto téma, který se ovšem do zemí bývalého východního bloku dostává až se zpožděním. Prodloužené umírání v neo-moderních/pozdně moderních společnostech vyžaduje nejen péči zdravotní, ale i velmi důležitou péči sociální, která významně přispívá k udržení vysoké kvality života až do jeho konce. Pro adekvátní podporu umírajících je důležité revidovat dosavadní přístup sociálních politik řízených principy nezávislosti a autonomie. Nejnovější doporučení ve vyspělých zemích hovoří o zohledňování principů vzájemnosti a soucitnosti, podpůrného prostředí, neformální péči a důležité roli komunity. Česká sociální politika se doposud tématu smrti věnovala jen marginálně a bylo by žádoucí, aby se ze zahraničních zkušeností poučila.
Jaké typy sociálních služeb jsou zaměřeny na podporu rodin?
Pavel Bareš
Rodinná politika a sociální politika představují dva odlišné, i když v řadě ohledů se překrývající institucionální systémy. Sociální služby pak představují významný subsystém sociální ochrany a jako takové reprezentují specifický okruh nástrojů pro dosahování některých cílů sociální politiky. V tomto článku je pozornost soustředěna především na souvislosti mezi rodinnou politikou a oblastí sociálních služeb. I mezi nimi totiž existuje značný překryv. Povaha vztahů mezi nimi je nicméně v určitých ohledech poměrně komplikovaná a současně je někdy poměrně obtížné přesněji určit hranici mezi nimi.
Výplata dávek v hmotné nouzi formou poukázek
Romana Provazníková
V článku jsou prezentovány výsledky dotazníkového šetření uskutečněného v únoru 2011 mezi obcemi způsobilými k vyplácení dávek pomoci v hmotné nouzi formou poukázek. Tuto formu vyplácení dávek umožňuje zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. Dávky tvoří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc. Věcné plnění je možné v případě příspěvku na živobytí a mimořádné okamžité pomoci. U těchto dávek je na rozhodnutí plátce (pověřené obecní úřady a obce s rozšířenou působností), zda je bude vyplácet v peněžní formě nebo v kombinaci výplaty formou poukázek a hotovosti. Výsledky průzkumu jsou zajímavé i v kontextu nových záměrů MPSV, které připravuje zavedení tzv. sociální karty, která způsob výplaty dávek poukázkami může do budoucna nahradit.
Jak posílit inkluzivitu trhu práce
Experti EU Network of Independent Experts on Social Inclusion (NTC) vypracovali ve spolupráci s Applica a ÖSB v rámci programu „Peer Review in Social Protection and Social Inclusion and Assessment in Social Inclusion“ materiál „Policy Solutions for Fostering Inclusive Labour Markets and for Combating Child Poverty and Social Exclusion“, při jehož zpracování čerpali z národních programů reforem předložených Evropské komisi v dubnu 2011 a z řady dalších národních i mezinárodních zdrojů. V části „Fostering inclusive labour markets: Key challenges and policy options used by countries to address them“ se zaměřili na opatření přijímaná v jednotlivých státech EU s cílem posílit inkluzivitu tamních trhů práce. Tento souhrn by mohl být inspirací i pro naše tvůrce politiky trhu práce.
Význam individuálního plánování při poskytování sociálních služeb
Pavel Bareš
Kolektiv autorů: Individuální plánování a role klíčového pracovníka v sociálních službách.
Tábor, APSS ČR, 2011. 272 s. 1. vyd. ISBN 978-80-904668