9.2.2012 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2012
Vážení čtenáři,
počátkem roku se v praxi začala projevovat jednotlivá opatření sociální reformy, změny v zákoníku práce, převedení administrace všech sociálních dávek na úřady práce a další právní ustanovení, dotýkající se života téměř všech. Od počátku ledna se tak příjemci sociálních dávek a jejich administrátoři, zaměstnavatelé i zaměstnanci museli novým právním úpravám přizpůsobit, což si ze strany příslušných pracovníků jistě vyžádalo značné úsilí a ze strany občanů jistou dávku pochopení a tolerance. Změny byly motivovány snížením administrativní náročnosti a nákladů, dosažením vyšší adresnosti, větší flexibility i lepší kontrolovatelnosti, zjednodušením styku s úřady a jejich větší geografickou dostupností. Další možnosti v tomto směru přinese zavedení karty sociálních systémů, k němuž má dojít v příštích měsících. I v tomto roce se budeme snažit o to, aby se aktuální dění v oboru odráželo v obsahové náplni našeho časopisu.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Harmonizace rodiny a zaměstnání z hlediska národních a genderových rozdílů v ČR a SR – možnosti z pohledu rodičů malých dětí
Věra Kuchařová
Tento text se za použití dat projektu „Rodina, zaměstnání, vzdělání“ (soubory RZV2-3, podrobnosti uvedeny v literatuře) zaměřuje na to, jak podmínky pro slaďování rodiny a zaměstnání, popsané ve stati „Harmonizace rodiny a zaměstnání z hlediska národních a genderových rozdílů v ČR a SR – strukturální a institucionální podmínky“, publikované v č. 6/2011 FÓRA sociální politiky, reflektují ve svých postojích a požadavcích rodiče dětí předškolního a mladšího školního věku. Rodinnou politikou obou zemí podporovaný model komplementárního rozdělení rolí partnerů-rodičů konvenuje velké části mladých rodičů, nicméně Slováci a Slovenky jsou v postojích více nakloněni genderové rovnoprávnosti v soukromé i veřejné sféře. Existuje jistý konfliktní vztah mezi rodinnými a profesními ambicemi, ale též mezi preferencemi v rodinném a genderovém kontextu, komplementární model dělby rolí partnerů však nadále převládá. V oblasti kombinace rodiny a zaměstnání ani jedna země nedosahuje úrovně požadované pro země EU. Dílčí snahy o lepší podmínky slaďování nevedou k žádoucímu výsledku, nejsou-li součástí komplexnějšího přístupu.
Zaměstnanecká penzijní schémata jako forma zabezpečení na stáří
Zdeňka Musilová
Řada evropských zemí volí s cílem zajistit finanční udržitelnost základních schémat důchodového zabezpečení v podmínkách demografického stárnutí obyvatelstva cestu diverzifikace financování zabezpečení na stáří. Některé státy zvolily vícezdrojové financování v rámci prvního pilíře a privatizaci části povinných schémat sociálního zabezpečení. Jinou cestou může být posílení či zavedení doplňkových schémat důchodového systému a přesun části odpovědnosti za zabezpečení na stáří na jednotlivce. Článek analyzuje fungování důchodových systémů v Německu, Švédsku a Velké Británii a zaměřuje se na úlohu zaměstnaneckých schémat druhého pilíře v těchto zemích. Tato schémata mají pro zaměstnavatele i zaměstnance své výhody i nevýhody a jednotlivé státy účast v nich různými nástroji podporují v závislosti na tom, jak velkou úlohu v jejich systémech důchodového zabezpečení hrají.
Sociální konstrukce zaměstnávání osob s psychiatrickou diagnózou
Josef Horňáček, Vlasta Janská
Na trhu práce hledají hůře uplatnění lidé patřící do rizikových skupin. Jednu z nich tvoří osoby se zdravotním znevýhodněním. Z této skupiny bývají často opomíjeni lidé s psychickými obtížemi. V článku chceme zprostředkovat pohled jednotlivců z této skupiny na možnost pracovního uplatnění, stejně jako názory a zkušenosti zaměstnavatelů a pomáhajících pracovníků. Cílem naší pilotní studie je zodpovědět otázku: „Jak je zaměstnávání lidí s psychiatrickou diagnózou sociálně konstruováno pohledem vybraných aktérů trhu práce?“
Vybrané aspekty sociálnoprávnej ochrany detí v Slovenskej republike
Anna Danišková
Sociálnoprávna ochrana detí a sociálna kuratela patrí k významným oblastiam sociálnej práce. Praktická realizácia jej opatrení má za cieľ ochraňovať ľudské práva deklarované demokratickou spoločnosťou. Príspevok pojednáva o sociálnoprávnej ochrane detí a sociálnej kuratele z jej užšieho ponímania, ktoré je legislatívne ohraničené zákonom o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele. Táto problematika je širokospektrálna a možno ju analyzovať z viacerých rovín. Pre potreby príspevku ju autorka zredukovala na právny aspekt a pohľad do nedávnej histórie, na vymenovanie niektorých pozitív a negatív aktuálnej právnej úpravy a praktického výkonu sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately. Pozornosť venuje i otázke kompetencií a participácie štátnych i neštátnych subjektov na výkone opatrení sociálnoprávnej ochrany. Klienti oddelení sociálnoprávnej ochrany detí a sociálnej kurately sa ocitajú v zložitých životných situáciách. Účinné riešenie sa nezaobíde bez syntézy odborných poznatkov spolupracujúcich vedných disciplín a bez praktickej angažovanosti profesionálov multidisciplinárneho tímu.
Analýza penzijního připojištění se státním příspěvkem: současnost a budoucnost
Jan Molek, Petra Molková
Penzijní připojištění se státním příspěvkem patří v České republice k oblíbeným produktům. Podle Asociace penzijních fondů ČR evidovaly penzijní fondy k 30. 9. 2011 cca 4,57 mil. účastníků, kteří u nich měli uloženo cca 227,931 mld. Kč. Penzijní fondy dlouhodobě vykazují stabilní mírně kladné hospodaření, ovšem za cenu nízkých výnosů, po započtení inflace však výsledky už tak pozitivně nevycházejí. Výnos připisovaný účastníkům zpravidla osciluje kolem inflace, za což mohou omezení ze strany státu spolu s vysokými náklady penzijních fondů. Penzijní připojištění se státním příspěvkem v existující podobě neplní svou primární funkci a bez významné podpory státu není ani schopno konkurovat podílovým fondům životního cyklu či dalším produktům, nabízeným na finančním trhu. Zůstane-li i v budoucnu jedním z pilířů důchodového zabezpečení, bude nezbytné ho zásadním způsobem reformovat. Obsahem článku je proto vedle analýzy stávajícího stavu i rámcové vymezení potřebných reforem.
Karta sociálních systémů jako prostředek změn ve využívání sociálních služeb
Jana Horynová
Jedním z klíčových aspektů na cestě vedoucí ke zvýšení efektivnosti financování sociálních služeb je přechod od peněžní výplaty příspěvku na péči k nepeněžní formě prostřednictvím tzv. karty sociálních systémů. Prostřednictvím této karty budou od tohoto roku bezhotovostně vypláceny všechny dávky, jejichž výplatu bude zabezpečovat Úřad práce ČR. Zavedením této karty by mělo dojít k úspoře provozních nákladů souvisejících s výplatou dávek ve výši cca 1 mld. Kč, současně stát jako poskytovatel dávek získá přehled o všech vyplácených dávkách konkrétnímu člověku v daném čase, což přispěje ke zvýšení transparentnosti systému vyplácení sociálních dávek a zamezí jejich zneužívání.
Různé aspekty sociálních reforem v zemích střední Evropy
Igor Tomeš
Koldinská, Kristina – Šteko, Martin (eds). Sociální reformy ve střední Evropě – Cesta k novému modelu sociálního státu.
Praha, Auditorium 2011. 239 s. ISBN 978-80-87284-14-81 .
Vyšlo souběžně v anglickém jazyce pod názvem Reflections of 20 Years of Social Reform in Central and Eastern Europe.