FÓRUM sociální politiky 3/2012
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2012
Vážení čtenáři,
vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity odráží význam, který je v Evropské unii otázce aktivního stárnutí a solidaritě mezi různými generacemi obyvatelstva přikládán. Důsledky demografického vývoje se projevují v různých oblastech života společnosti, zejména v oblasti zabezpečení ve stáří, a to zvýšenými nároky jak na systémy důchodového zabezpečení, tak na poskytování sociálních a zdravotních služeb. Nižší porodnost a vyšší věková hranice pro odchod do důchodu se v budoucnu budou projevovat nedostatkem mladších pracovních sil na trhu práce, ekonomickou aktivitou osob ve vyšším věku a potřebou změn v oblasti zaměstnanosti, respektujících specifika starších pracovníků. Uplatňování principu mezigenerační solidarity navíc pozitivně ovlivňuje sociální soudržnost společnosti, tak důležitou v období nepříznivého vývoje ekonomiky a nutnosti snižovat zadluženost jednotlivých států. Zatímco v minulém čísle jsme se věnovali základním cílům Evropského roku aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity v evropském kontextu a v České republice, v tomto čísle jsme se zaměřili na charakter politiky péče o starší osoby, pracovní aktivitu důchodců a jimi vykonávané práce a vybraným aspektům připravovaného systému sociálně zdravotní péče.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Kontinuita anebo změna v systému zajištění péče o seniory v České republice od roku 1948 vzhledem k genderovanosti politik péče
Hana Maříková, Blanka Plasová
Problematika péče o seniory u nás zatím není na rozdíl od péče o děti předškolního věku dostatečně zmapována z hlediska vývoje genderovanosti politik2 této péče. Zajímá nás proto místo rodiny či přesněji rodinných příslušníků v tomto systému. V předkládaném článku se snažíme překlenout dosud existující vědomostní mezeru, když sledujeme vývoj péče o seniory v období socialismu a postsocialismu právě z tohoto hlediska s cílem objasnit, nakolik se v nastavení těchto politik změnil jejich vývoj během vymezeného období. K posouzení směru tohoto vývoje využíváme typologizaci Sigrid Leitner, která klasifikuje detailněji familializační a de-familializační tendence, resp. režimy sociálního státu a stanovuje kritéria pro jejich měření.
Kdo jsou a kde pracují čeští pracující důchodci
Lucie Vidovićová
V příspěvku se zabýváme problematikou souběhu placeného zaměstnání a starobního důchodu. Debatu uvozujeme základním přehledem specifik této pracovní činnosti ve vyšším věku v kontextu rostoucích požadavků na aktivní stárnutí a aktuálně probíhající Evropský rok aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Dle údajů ČSÚ tvoří pracující důchodci nezanedbatelnou část celkové pracovní síly a jejich přínos je zřejmý především v terciárním sektoru. To se odráží také v jejich sociodemografických charakteristikách, kde jsou zejména v mladších věkových kategoriích častěji zastoupeny ženy a výrazně častěji osoby s vyšším vzděláním. V textu se dále zabýváme aktuálním veřejným, resp. mediálním diskursem ohledně pracujících důchodců, a na příkladech ukazujeme, že je téma prezentováno jako sociálně kontroverzní a potenciálně politicky konfliktní. Na vlastních empirických datech, která podrobujeme sekundární analýze, pak sledujeme další charakteristiky pracujících důchodců a jimi vykonávané práce. Konstatujeme, že část této práce je realizována v šedé ekonomice, ovšem u seniorů jsou podíly nižší než u mladších oficiálně ekonomicky neaktivních skupin. Co do typu vykonávané práce se zejména u mužů často jedná o kontinuální prodloužení jejich předdůchodového zaměstnání, zatímco pro ženy je změna povolání častější. Na našich datech také ukazujeme, že pracující důchodci jsou subjektivně bohatší, uvádí subjektivně nižší věk a jsou celkově spokojenější. V rámci diskuse proto navrhujeme obecnější podporu souběhu starobního důchodu a pracovní aktivity jako zvláštního případu aktivního stárnutí.
Projekty zaměstnanosti spolufinancované prostřednictvím ESF – posilování současné i perspektivní zaměstnatelnosti znevýhodněných osob?
Helena Schaumannová
Realizace sociálněpolitických intervencí v ČR probíhá v posledním desetiletí s významným přispěním prostředků Strukturálních fondů Evropské unie. V oblasti politiky zaměstnanosti se jedná především o využívání prostředků Evropského sociálního fondu k implementaci opatření (projektů), která mají za cíl mj. posílení zaměstnatelnosti osob znevýhodněných na trhu práce. Právě tyto skupiny jsou na současných dynamických, globalizovaných trzích práce čím dál početnější, což lze přičíst jednak strukturálním, ekonomickým a sociálním podmínkám, ale zpravila také nižší míře zaměstnatelnosti těchto osob. Vzhledem k tlaku na efektivní využívání veřejných prostředků se domníváme, že je žádoucí empiricky zjišťovat, zda projekty zaměstnanosti přispívají k posílení zaměstnatelnosti znevýhodněných osob, a to mj. také s ohledem na časové horizonty těchto dopadů, tj. zda jsou efekty jen krátkodobé, střednědobé, nebo zda je v rámci projektů vytvářena také perspektiva dlouhodobých efektů. Na tato zjištění budeme aspirovat v připravované evaluaci dvou vybraných projektů zaměstnanosti realizovaných na vybraném lokálním trhu práce v průběhu let 2009–2012. S vědomím složité multidimenzionality pojmu „zaměstnatelnost“ představujeme v textu jeho konceptualizaci a uvádíme ji do souvislosti s teoretickým rámcem současných trendů trhů práce, kontextem změn v oblasti řízení sociální politiky a institucionálním zázemím projektů ESF. Prezentované informace nejsou vyčerpávající, nicméně představují východiska pro zaměření naší evaluace. Ve druhé části textu představujeme základní nastavení evaluace a klademe výzkumné otázky, které budou následně v rámci evaluace zodpovězeny.
K vybraným aspektům připravovaného systému dlouhodobé sociálně zdravotní péče
Ladislav Průša
Jednou z oblastí, kterým věnuje Evropská unie pozornost v oblasti systémů sociální ochrany obyvatelstva, je problematika dlouhodobé péče. Tento systém v naší zemi není doposud legislativně upraven, nicméně všechny jeho stěžejní prvky existují a v zásadě fungují. Problém, který je nutno vyřešit, spočívá v propojení základních mechanismů jejich organizace, financování a řízení tak, aby se zvýšily synergické efekty vyplývající z jejich vzájemného působení. Tyto otázky se pokouší vyřešit návrh věcného záměru zákona upravujícího otázky dlouhodobé sociálně zdravotní péče.
Ke změnám v důchodovém systému po tzv. velké důchodové reformě
Martin Holub
V čísle 4/2011 Fóra sociální politiky jsme se zabývali změnami v důchodovém systému, které přinesla tzv. malá důchodová reforma, nyní analyzujeme změny v důchodovém systému, které nastanou úplnou účinností zákona č. 426/2011Sb., o důchodovém spoření, který byl přijat na konci roku 2011.
Sociálně prostorové nerovnosti v ohrožené lokalitě sídliště Máj v Českých Budějovicích
Lucie Kozlová, Renata Klufová
Příspěvek se zaměřuje na sociálně prostorovou diferenciaci v souvislosti s etnickou segregací a sociální exkluzí na sídlišti Máj v Českých Budějovicích. Sociální exkluze je mapována v rovině ekonomické a sociokulturní z hlediska počtu a struktury obyvatel, nezaměstnanosti, kriminality, výskytu sociálně patologických jevů a vnímání pocitu bezpečí osobami bydlícími v této lokalitě. Sociálně prostorové nerovnosti na sídlišti Máj jsou analyzovány za období let 2008 a 2009 do úrovně jednotlivých ulic. Analýza a komparace získaných dat ze sídliště Máj s daty za město České Budějovice potvrdily, že se v této lokalitě negativní jevy objevují ve vyšší míře a jejich incidence má stoupající tendenci. Počet nezaměstnaných osob v této lokalitě se v roce 2009 zvýšil ve srovnání s rokem 2008 o 40 %, zvýšila se trestná činnost v ulicích, které doposud nebyly problémové, a trestná činnost mladistvých osob. Charakter popisovaných trestných činů odpovídá alternativním zdrojům obživy, které u sociálně vyloučených a ekonomicky deprivovaných romských komunit existují nejčastěji. Obavy obyvatel sídliště o bezpečnost se zvyšují. V závěru příspěvku jsou navržena opatření týkající se prevence rizikových jevů na sídlišti Máj.
Může si Evropa dovolit zdravotní a dlouhodobou péči pro své staré obyvatele?
Podle Xenie Scheil-Adlung, koorginátorky zdravotní politiky ILO, lze předpokládat, že určitý podíl starších občanů bude kvůli svému špatnému zdravotnímu stavu nebo postižení potřebovat zdravotní a dlouhodobou péči. Výdaje na veřejnou zdravotní péči představují po výdajích na důchodové zabezpečení druhou největší položku HDP (v evropských zemích se pohybují od 5,5 % do 8,5 % HDP). Podle prognóz by se v EU měly výdaje na veřejné zdravotnictví zvýšit z 6,4 % HDP v roce 2007 na 8,6 v roce 2060, výdaje na dlouhodobou péči by se mohly v období 2007–2050 více než zdvojnásobit.
11. Mezinárodní konference o stárnutí IFA v Praze
Ve dnech 28.5–1.6. 2012 se v Praze v Kongresovém centru konala 11. Mezinárodní konference o stárnutí IFA (International Federation on Ageing), jejímž mottem bylo „Stáří spojuje“. Organizátorem bylo občanské sdružení Život 90.