10.12.2012 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2012
Vážení čtenáři,
vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity se v obsahové náplni letošního ročníku odrazilo z nejrůznějších hledisek. Kromě informací o konferenci k jeho zahájení či představení aktivit plánovaných v ČR jsme například přinesli analýzu kvality života osob pečujících o osoby vyžadující trvalou péči, institucionální versus domácí péče či rozbor politik zajištění péče o seniory z genderového hlediska. Další úhel pohledu představuje analýza připravovaného systému sociálně zdravotní péče či příspěvek o ekonomické únosnosti zdravotní a dlouhodobé péče o staré obyvatele Evropy. Představili jsme také informační kampaň ke změně postoje veřejnosti k starým lidem a popsali jejich cílené zneužívání a diskriminaci na předváděcích akcích, které mnohdy vedou k jejich zadlužení. Na zvyšující se počet exekucí důchodů jsme reagovali analýzou statistických dat ČSSZ. Hned několik autorů se věnovalo popisu a rozboru různých systémů a aspektů důchodového zabezpečení, které má pro život v seniorském věku zásadní význam, včetně analýzy starobních důchodů přiznávaných před dovršením důchodového věku.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Česká republika na rozcestí mezi domácí a institucionální péčí o seniory
Miriam Kotrusová, Karolína Dobiášová
Článek popisuje na základě výsledků kvalitativní výzkumné studie současnou situaci v oblasti sociální péče o seniory z pohledu dichotomie mezi deklarovanou preferencí domácí péče na jedné straně a na straně druhé neuspokojenou poptávkou po pobytových sociálních službách. Jsou zde naznačeny hlavní neuralgické body systému sociální péče v ČR perspektivou hlavních zúčastněných aktérů (klientů sociálních služeb – seniorů a jejich pečovatelů z řad rodinných příslušníků, poskytovatelů sociálních služeb a zástupců místní samosprávy). Vedle formální péče se v článku podrobně věnujeme významu neformální (rodinné) péče a jejímu postavení v rámci celého systému sociálních služeb.
Pracovní motivace českých žen a ekonomické dopady daňového a sociálního systému
Klára Kalíšková
Participace českých žen na trhu práce je relativně vysoká, propad v jejich zaměstnanosti v důsledku zakládání rodiny je však nejvyšší v Evropě. Tato studie se zabývá otázkou pracovní motivace českých žen se zaměřením na ženy s malými dětmi. Využívá metodu mikrosimulace, která umožňuje zkoumat pracovní motivace reprezentativního vzorku českých žen, identifikovat skupiny žen s nejnižší finanční motivací a analyzovat dopady reforem současného systému na pracovní motivaci všech českých žen včetně dopadů na veřejné finance. Nejnižší finanční motivaci nastoupit do zaměstnání mají v ČR matky s malými dětmi, které čelí vysokým nákladům na soukromou péči o děti. Tato studie analyzuje dopady reforem zaměřených na částečnou kompenzaci těchto nákladů pomocí slevy na dani na soukromou péči o děti. Analyzované reformy vychází z vládního návrhu zavedení této slevy, přičemž ve studii jsou analyzovány dvě různé výše této slevy (14 400 a 24 840 Kč ročně), a to ve formě prosté slevy na dani a ve formě slevy s možností uplatnění daňového bonusu (záporné daně). Výsledky ukazují, že navrhované reformy výrazně zvyšují pracovní motivaci českých žen s malými dětmi. Reformy zavádějící slevu na dani ve výši 14 400 Kč ročně zvyšují procento nepracujících žen s dětmi, které jsou motivovány k ekonomické činnosti, o 16–18 %, reformy zavádějící slevu ve zvýšené výši 24 840 Kč ročně dokonce zvyšují tento podíl žen o 46–54 % (podle toho, zda je zavedena možnost uplatnění slevy ve formě bonusu nebo ne). Všechny uvažované reformy mají také pozitivní dopady na veřejné finance, a to ve výši 0,6–2,2 mld. Kč ročně.
Projekt „Podpora rozvoje sociální ekonomiky“
Dagmar Bodláková
Projekt zaměřený na podporu a rozvoj sociálního podnikání v Praze a realizovaný v období od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2014 je podpořen Evropským sociálním fondem z Operačního programu Praha adaptabilita pod prioritní osou Podpora vstupu na trh práce. Příjemcem dotace je odbor zdravotní a sociální prevence Magistrátu hlavního města Prahy, který k jeho realizaci přizval svoji příspěvkovou organizaci Centrum sociálních služeb Praha, které bude sloužit jako místo setkávání a informační a poradenské centrum.
Návrhy změny výplaty příspěvku na péči – podněty k odborné diskusi
Jiří Horecký
Zkušenosti se systémem financování sociálních služeb a příspěvkem na péči pro osoby se zvýšenou závislostí na jiné osobě, zavedeným v roce 2007, po několika letech jeho fungování ukázaly, že ne všechna ustanovení zákona, jímž byl zaveden, v praxi fungují podle představ jeho navrhovatelů. Přestože celkové náklady na systém sociálních služeb a příspěvky na péči se výrazně zvýšily, na nákup sociálních služeb je vynakládána jen část příspěvků na péči. Důsledkem je potřeba dotací ze strany státu pro poskytovatele sociálních služeb. Tato situace je dlouhodobě neudržitelná, proto Asociace poskytovatelů sociálních služeb připravila několik variant návrhů, jak bez navýšení výdajů státního rozpočtu pozměnit parametry financování systému sociálních služeb tak, aby byly zlepšeny podmínky jak pro jejich financování, tak pro zajištění sociálních služeb pro jejich uživatele.
Důsledky stárnutí populace na potřebu sociálních služeb na území správního obvodu Písku jako obce s rozšířenou působností
Ladislav Průša
V rámci realizace projektu „Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji“ vyhlásil Jihočeský kraj veřejnou zakázku malého rozsahu „Udržení procesů plánování sociálních služeb na místní úrovni“ ve všech 17 obcích s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Cílem této veřejné zakázky je podpořit procesy plánování sociálních služeb na území správních obvodů těchto obcí s rozšířenou působností v Jihočeském kraji a pokračovat v navázané spolupráci tak, aby byl proces plánování zaveden na celém území kraje. Realizátory projektu ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Písek jsou Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. a Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. V rámci realizace tohoto projektu byla mj. zpracována projekce vývoje obyvatelstva na území tohoto správního obvodu, která byla vodítkem pro zpracování odhadu vývoje počtu příjemců příspěvku na péči do r. 2025 tak, aby měl Městský úřad v Písku k dispozici rámcové údaje, na jejichž základě by mohl přistoupit k aktualizaci plánu rozvoje sociálních služeb.
Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol
Gabriela Břečková, Alena Kajanová
Příspěvek se věnuje dotačnímu programu „Podpory sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol“, který je často uváděn jako příklad pozitivní diskriminace romské minority. Cílem příspěvku je identifikovat efektivnost jeho využití v rámci Jihočeského kraje a také důvody pro jeho nevyužití. Prezentovaná data byla získána v rámci sekundární analýzy dat a výzkumu za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru u zástupců osmi středních škol v Jihočeském kraji. Z výsledků výzkumu vyplývá, že romští žáci jsou o podpoře dobře informováni ještě před vstupem na SŠ, školy jim a jejich rodičům i tak informace podávají. Žáci žádají o podporu ihned na začátku studia, většinou opakovaně, a to zvlášť na každé období, přičemž poskytnutá dotace se proplácí zpětně, a to v prosinci a v červnu. Nevyužité finanční prostředky se vrací zpět MŠMT. V období leden 2005 až červen 2011 vykazoval počet romských žáků, kteří žádali o podporu, sestupnou tendenci. Ne všichni žáci, kteří by na ni měli nárok, o ni žádali. Podpora je nejčastěji využívána na nákup školních pomůcek a není využívána v plné výši. Důvody nevyužití podpory byly u více než poloviny romských žáků neznámé, v 21 % bylo důvodem ukončení studia a u zbytku neomluvená absence.
Zastarávání znalostí se stává problémem
Zastarávání kvalifikace je integrální součástí technologického vývoje a některé dříve požadované znalosti nejsou už v další kariéře jedince potřebné. S nárůstem náročnosti a komplexnosti práce získalo zastarávání kvalifikace na významu a s technologickým pokrokem se bude urychlovat. Lze ho definovat jako míru ztráty znalostí a dovedností nutných k udržení efektivního vykonávání současných a budoucích pracovních rolí. S cílem získat bližší informace Cedefop v roce 2011 provedl pilotní průzkum „Pilot survey on skill obsolescence among ageing workers: results and findings from the main phase“, během něhož ve čtyřech státech (Německu, Maďarsku, Nizozemsku a Finsku) zjišťoval, zda pracující ve věku 30–55 let cítí, že jejich znalosti jsou zastaralé nebo zastarávají. Kromě toho zjišťoval, o jaký typ znalostí jde, kteří lidé jsou zastaráváním kvalifikace ovlivněni a co podniky a tvůrci politiky mohou udělat pro to, aby k tomu nedocházelo.
Staří lidé v současné společnosti
Marie Dohnalová
Helena Haškovcová: Sociální gerontologie aneb Senioři mezi námi. Praha, Galén 2012. 194 s. ISBN 978-80-7262-900-8.