8.2.2013 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2013
Vážení čtenáři,
od počátku roku 2013 došlo v sociální oblasti k řadě změn, z nichž některé uvádíme. Odstartoval například II. důchodový pilíř, ve III. důchodovém pilíři došlo k podstatným změnám a byly také zvýšeny všechny důchody vyplácené z I. pilíře důchodového systému. Platební funkce sKarty je dobrovolná. Při čtyřicetihodinné týdenní pracovní době platí jen jedna sazba minimální mzdy. Omezí se umísťování dětí do ústavů, přednost má jejich výchova v přirozeném, případně náhradním rodinném prostředí. Je možné pobírat současně rodičovský příspěvek a příspěvek na péči, byl také rozšířen okruh zaměstnanců, kteří mají nárok na dodatkovou dovolenou, o zdravotnické pracovníky, kteří vykonávají činnosti při poskytování zdravotnické záchranné služby. Změnily se redukční hranice pro výpočet dávek nemocenského pojištění a částky týkající se pojistného na sociální zabezpečení, došlo také ke zvýšení podpory v nezaměstnanosti, která může dosáhnout maximální výše 14 157 Kč, při rekvalifikaci pak 15 866 Kč. MPSV může zřizovat zařízení sociálních služeb jako státní příspěvkové organizace. Platy soudců by měly podle nově přijatého zákona, který reagoval na rozhodnutí Ústavního soudu, činit 2,75násobek průměrné nominální mzdy v nepodnikatelské sféře. Registrovaná nezaměstnanost v České republice je od dat za leden uváděna již jen s pomocí nového ukazatele - podílu nezaměstnaných osob, přičemž v prosinci 2012 dosáhla 9,4 procenta a oproti listopadu stoupla o 0,8 p. b. Některé další legislativní změny jsou platné již od 1. prosince 2012. Kromě těchto změn došlo také ke změnám v daňové oblasti, zvýšena byla sazba DPH na 15 a 21 %, což se nepříznivě promítne do sociální situace nízkopříjmových skupin obyvatelstva. Pracující důchodci kromě toho v rámci úsporných opatření přišli o možnost odečíst si daňově odpočitatelnou položku, což negativně ovlivní jejich pracovní příjmy.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Přínosy rekvalifikačních programů pro začleňování skupin ohrožených nezaměstnaností na český trh práce
Markéta Horáková
Na základě konceptu zaměstnatelnosti a programů pracovního výcviku a vzdělávání se v tomto článku snažíme zhodnotit konkrétní povahu a nastavení programů rekvalifikací v ČR, způsob jejich realizace a jejich výsledné reálné přínosy pro zaměstnatelnost jejich účastníků (s přihlédnutím k přínosům pro osoby ohrožené nezaměstnaností). Ke zhodnocení designu, realizace a efektů rekvalifikačních programů jsme využili širokého spektra dostupných metod (analýzy dokumentů, sekundární analýzy kvalitativních a kvantitativních dat). Pro zhodnocení výsledných efektů aplikujeme metody prostého párování a binární logistické regrese. V závěru předkládáme klíčová doporučení pro zefektivnění rekvalifikačních programů poplatná pro české prostředí.
Inkluze jako lakmusový papírek českého vzdělávacího systému
Dana Moree
Inkluze je tématem, které je v České republice často dáváno do souvislosti i se sociálním vyloučením. Měla by se stát konceptem, který pomůže sociální vyloučení odstranit. Ze zahraničí víme, že koncept může fungovat za splnění některých systémových podmínek, které však budou podpořeny i změnou kultury – tedy sdílených hodnot a významů, společného přesvědčení o tom, jak se věci mají dělat. Inkluze také vyžaduje zapojení celé řady aktérů – od státní správy přes zřizovatele až po konkrétní učitele, ale také rodiče a žáky. Učitelé a jejich důvěra v to, že inkluze může fungovat, jsou však samozřejmě hráči klíčovými. V článku jsou představeny výsledky kvalitativního výzkumu na téma inkluze ze dvou škol v menším městě ve Středočeském kraji. Po úvodním představení relevantních teoretických konceptů zasazujících inkluzi do kontextu transformující se země představíme výsledky výzkumu i diskusi zakončenou doporučeními.
Ekonomika sociálních služeb pro osoby se zdravotním postižením
Antonín Janýška
V posledních letech denně slyšíme zprávy o tom, že se šíří hospodářská recese, že jednotlivá hospodářská odvětví krachují a nastartování růstu ekonomiky může nastat až po oživení poptávky a zvýšení spotřeby. Rozvoj nebo alespoň zachování stávající úrovně odvětví sociálních služeb také závisí na poptávce stávajících či budoucích klientů. Financování sociálních služeb a jejich kvalita však stále zůstávají na okraji zájmu ekonomů, což může být tím, že jejich poskytování je svým způsobem orientováno pouze na spotřebu, resp. na uspokojování potřeb uživatelů. Přináší náklady, které nemají přímý pozitivní dopad na růst ekonomiky. Poskytovatelé sociálních služeb jsou však zaměstnavateli tisíců pracovníků nejrůznějších profesí. Je obecně známé, že cca 75 % nákladů na poskytování sociálních služeb (bez investic) tvoří mzdy. Udržení, zkvalitnění a případný rozvoj sociálních služeb v období stagnace hospodářství vyžaduje průběžné řešení tří základních problémů. Prvním základním problémem sociálních služeb je optimalizace nákladů na poskytování sociálních služeb potřebné kvality. Druhým základním problémem je nalezení odpovídajících finančních zdrojů a snížení nákladů na obsluhu těchto zdrojů. Třetím problémem je koupěschopnost uživatelů stávajících služeb, která se nevyvíjí stejným tempem jako narůstající požadavky na rozsah a kvalitu služeb. Přitom rozsah a kvalita poskytované sociální služby jsou definovány závaznými předpisy, pokud žadatel uzavře smlouvu o poskytování sociální služby v souladu s platnými právními předpisy.
Občanství Evropské unie z pohledu práva EU
Iva Chvátalová
Občanství Evropské unie bylo zavedeno před téměř 20 lety tzv. Maastrichtskou smlouvou, která vstoupila v platnost dne 1. 11. 1993. Na ni poté navázaly další revizní smlouvy, které se konceptu občanství dotkly rovněž, zejm. Amsterodamská a Lisabonská1. Koncept evropského občanství měl vést k přiblížení Evropské unie občanům a posílení jejich postavení. To souviselo, kromě jiného, s měnícím se charakterem této mezinárodní organizace2, která se postupně orientovala i na další oblasti života než převážně na ekonomickou.
Bezprizorní děti – fenomén moderního Ruska
Boris Iljuk
Sociálně-ekonomické a politické události přirozeně přináší i řadu sociálních jevů negativně ovlivňujících život společnosti. K těmto jevům v bývalém SSSR a moderním Rusku patří děti ulice (bezprizorní děti). Autor analyzuje dopady dětské bezprizornosti po rozpadu bývalého SSSR a podává psychologickou charakteristiku bezprizorních a jejich typologii. Uskutečněná analytická studie se zabývá efektivitou sociálních programů pomoci dětem ulice.