FÓRUM sociální politiky 2/2013
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2013
Vážení čtenáři,
aktuální údaje o vývoji ekonomiky a nezaměstnanosti ukázaly, že hospodářství je již šesté čtvrtletí za sebou v recesi a počet evidovaných uchazečů o práci se přiblížil šesti stům tisícům. Narůstá počet dlouhodobě nezaměstnaných i nezaměstnaných mladých lidí a starší pracovníci, kteří přišli o práci, jen velmi obtížně nalézají novou. I když existuje řada projektů zaměřených na zlepšení situace nejhůře postižených skupin na trhu práce, situace se nadále zhoršuje.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Představy o starobním důchodu a jeho časování – vliv legislativy, práce a rodiny
Lucie Vidovićová
Text se zabývá problematikou starobního důchodu, jeho časování a percepce jako příspěvku k diskusi o aktivním stárnutí a prodlužování pracovní aktivity ve vyšším věku. V úvodu argumentujeme, že přechod mezi ekonomickou aktivitou a starobním důchodem je charakterizován rostoucí variabilitou strategií a aspektů, které tyto strategie ovlivňují co do typu i časování. Na příkladu kohorty ve věku 55–65 let ukazujeme, jak představy o starobním důchodu, jako životním období se specifickou náplní, ovlivňují časování odchodu do starobního důchodu. Sledujeme odděleně podskupinu lidí v období před důchodem, tzv. „nedůchodce“, a osoby, které již pobírají důchodovou dávku a mají tedy se životem v důchodu již nějakou zkušenost. Výsledky ukazují, že představa odchodu do starobního důchodu jako radostné události, na kterou je možné se již dopředu těšit, je v předdůchodové skupině mírně romantizovaná a je, přinejmenším částečně, motivovaná externalitou – nespokojeností v současném zaměstnání. Nedůchodci a důchodci se také rozcházejí co do představy o přínosech života v důchodu: častěji čekají zlepšení zdravotního stavu a náplně běžného dne, které postoje mladých důchodců příliš nepotvrzují. Při sledování dalších okolností, které hrají roli při rozhodování o čase odchodu do důchodu, data dále naznačují diskrepanci mezi velkou váhou legislativní definice věkové hranice a „reálnou“ variabilitou „měkkých“ aspektů, jako je fyzický a zdravotní stav, nezaměstnanost a rodinná situace. Tyto aspekty se pak také spolupodílejí na obsahu retrospektivního hodnocení odchodu do důchodu u starobních důchodců. Přehled faktorů, které ovlivňují časování odchodu do starobního důchodu, se přitom liší pro různé sociálně-demografické skupiny. Sociální a důchodová politika by na základě těchto výsledků měla směřovat ke komplexnímu hodnocení faktorů, které se na plánování časování odchodu do starobního důchodu podílí, a reflektovat jejich variabilní význam pro různé skupiny budoucích důchodců.
Důchodová reforma v ČR po roce 2010
Marek Loužek
Cílem příspěvku je analyzovat důchodovou reformu v ČR po roce 2010. Důchodová reforma v ČR nabrala nové tempo. Bezděkova komise doporučila povinné spoření ve fondech. Ústavní soud rozhodl, že občané s vyššími příjmy během pracovní kariéry mají dostávat vyšší důchody. Vláda reagovala malou novelou zákona o důchodovém pojištění a zároveň připravila velkou důchodovou reformu, která zavádí opt-out, byť v poměrně skromném měřítku. Politická rizika současné důchodové reformy jsou nemalá. Česká vláda provádí opt-out v okamžiku, kdy od něj okolní státy pomalu ustupují. Lidé dosti citlivě vnímají problémy, které jsou s reformou ve střední Evropě spjaty. Skutečná důchodová reforma by měla být rozpočtově neutrální, tj. nevytvářet nové důchodové schodky – ať už explicitní nebo implicitní. Proto by se měly postupně upravovat parametry průběžného systému. V současné době se nabízí zvyšování věku pro odchod do důchodu a snižování podílu průměrný důchod/mzda.
Novely vybraných zákonov a ich dopad na cenu práce
Jana Španková, Adriana Grenčíková
Autorky v príspevku porovnávajú cenu práce pred a po novelizácii zákonov týkajúcich sa zamestnávania niektorých skupín zamestnancov – najmä študentov, zamestnancov pracujúcich na dohodu, poberateľov predčasných starobných dôchodkov, starobných dôchodkov či nezamestnaných. Tieto skupiny bolo zaujímavé zamestnávať na dohody v prípade občasných prác najmä z dôvodu ušetrenia financií na odvodoch zo strany zamestnávateľa, zo strany zamestnanca to bolo zvýšenie svojho príjmu, získanie či udržanie pracovných návykov ako aj skutočnosť, že zo mzdy
neodvádzali odvody vo výške 13,4 % ako zamestnanci v pracovnom pomere, čím získali v čistom vyšší príjem. V praktických modelových príkladoch poukazujú na výhody zamestnávania jednotlivých skupín a analyzujú možné dopady na zamestnávanie týchto skupín.
Evropská referenční a expertní síť odborného vzdělávání (Refernet)
Marta Salavová
Je klesající zájem o učňovské obory problémem, který postihuje pouze Českou republiku, nebo se s ním setkaly už jiné evropské země? Jak se liší systém odborného vzdělávání u nás od jiných evropských zemí? Jak se změnil v uplynulých letech a jaké informace o odborném vzdělávání u nás máme? Co můžeme udělat pro jeho rozvoj? Na tyto a další otázky týkající se odborného vzdělávání odpovídá ve svých aktivitách evropská síť Refernet (Evropská referenční a expertní síť odborného vzdělávání) a její národní zastoupení. Síť zaměřenou na sdílení informací a zkušeností v oblasti odborného vzdělávání založil v roce 2002 Cedefop – Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání a přípravy. Česká republika se do sítě zapojila v roce 2004 po svém vstupu do EU.
Přístup občanů se sluchovým postižením k dostupným službám komerčních subjektů
Eva Liberdová
V září 2012 jsem se jako porotce zúčastnila soutěže Banka bez bariér a hodnotila jsem 6 největších retailových bank, které splňují kritéria pokrytí pobočkami v regionu. Hodnotila jsem jejich služby a jejich komunikaci se sluchově postiženými občany – vstřícnost, komunikaci a bezbariérovost. Finančních produktů a jejich cen se hodnocení z pohledu osob se sluchovým postižením netýkalo. Má zjištění z testování bank přináší tento článek. Uváděná doporučení jsou platná nejen pro bankovní sektor, nýbrž mohou být aplikována také při zajišťování přístupnosti a dostupnosti služeb a zboží při poskytování různými dalšími komerčními subjekty.
Družstva mohou mladým lidem nabídnout lepší budoucnost
Mnoho dnešních mladých lidí se na trhu práce setkává s vysokou nezaměstnaností, neaktivitou nebo nekvalitním zaměstnáním či s vysokou mírou chudoby při práci. Družstevní forma podniků jim poskytuje možnost najít pracovní místo v podnicích, které se často řídí vlastními hodnotami, jako členové se vyjadřovat k otázkám jejich řízení a případně získat zkušenosti pro vlastní samostatnou výdělečnou činnost.
Trendy světové zaměstnanosti 2013
Pět let po vypuknutí světové finanční krize zůstává trh práce v hlubokém útlumu a nezaměstnanost se opět zvedá spolu s tím, jak se ekonomický výhled začal zhoršovat. V roce 2012 se čtvrtina nárůstu světové nezaměstnanosti týkala rozvinutých ekonomik, zatímco tři čtvrtiny se přelily do jiných oblastí, s výrazným dopadem na rozvíjející se ekonomiky ve východní Asii, jižní Asii a subsaharské Afriky. Podle zprávy ILO Global Employment Trends 2013 se počet nezaměstnaných celosvětově zvýšil o 4,2 mil. a přesáhl 197 mil., přičemž míra celosvětové nezaměstnanosti dosáhla 5,9 %.
Význam investic do starších pracovníků
Je obecně známou skutečností, že evropská pracovní síla stárne. Snad méně známé je, že přístup ke stárnutí se mění k lepšímu. Místo aby se na evropskou pracovní sílu pohlíželo jako na demografickou časovanou bombu s velmi negativními důsledky, stále častěji se o ní hovoří jako o „stříbrné ekonomice“, která může posílit vývoj a přinést nové možnosti ekonomického růstu.
Osoby migrující po EU a jejich sociální zabezpečení
Ladislav Průša
Koldinská, Kristina, Pikorová, Gabriela, Švec, Ladislav, Tomeš, Igor: Sociální zabezpečení osob migrujících mezi státy EU.
2., přeprac. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012. 252 s. ISBN 978-80-7400-439-1.
Seminář o francouzském a českém systému denní péče o děti do šesti let
Jana Paloncyová
Ve dnech 14. a 15. března 2013 pořádal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i., v rámci projektu Nové formy denní péče o děti v České republice financovaného z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR českofrancouzský seminář „Formy denní péče o děti do 6 let v České republice a ve Francii“. Cenným přínosem semináře byla přítomnost zástupců Pokladny rodinných dávek z Marseille vedených jejím ředitelem Jean-Pierre Soureillat. Tato instituce má v každém francouzském departementu za úkol nejen výplatu sociálních dávek včetně dávek pro rodiny, ale je zodpovědná i za služby pro rodiny, a to ve formě vyplácení finančních příspěvků na služby (např. hlídání dětí) nebo reakce na podněty pro zřízení určitých typů služeb, případně vydávání akreditací jejich poskytovatelům.