10.6.2013 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2013
Vážení čtenáři,
i když se jarní údaje o vývoji hospodářství a nezaměstnanosti střídavě zdají ukazovat na mírné zlepšování ekonomického vývoje, míra nezaměstnanosti zůstává stále velmi vysoká a některé skupiny obyvatelstva se na trhu práce uplatňují stále hůře. Podle prognóz mezinárodních organizací i centrálních bank však ekonomické oživení nastane později, než se předpokládalo ještě v závěru minulého roku. Na tento vývoj reaguje jak vláda opatřeními na podporu hospodářského růstu, tak MPSV svým sedmibodovým plánem na podporu zaměstnanosti.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Extrapolace trendů pohybů výdělků
Predikce výdělků ve vybraných odvětvích nevýrobní sféry
Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová
Průměrný hrubý měsíční výdělek je v národním hospodářství pozorně sledovaným ukazatelem. Jeho vývoj v odvětvích výrobní sféry je zčásti podmíněn vývojem na trhu. Predikce budoucího vývoje musí počítat s velkou mírou rizika. V České republice jsou odvětví nevýrobní sféry většinou součástí veřejného sektoru, proto má na výši průměrných hrubých měsíčních výdělků prvotní vliv rozhodování úřadů. Na rozhodování úřadů sice tlačí vliv tržní ekonomiky, ale úřední proces s korekcí výše průměrných výdělků dle aktuálního ekonomického dění je pomalejší, než je tomu u odvětví přímo se nacházejících v tlaku nabídky a poptávky. Právě tato pomalejší reakce vytváří ve vývoji průměrných hrubých měsíčních výdělků české nevýrobní sféry vlny o delším trvání, než tomu je u sféry výrobní, uvažované časové řady tudíž mají systematičtější trend. Tento systém, který se v časových řadách nachází, je možno s použitím příslušných předpokladů využít k predikci budoucího očekávaného trendu. Cílem této studie je analyzovat trend vývoje ve vybraných časových řadách průměrného hrubého měsíčního výdělku odvětví nevýrobní sféry a poskytnout predikci tohoto vývoje do konce roku 2016. Dle očekávání ekonomických subjektů dojde v české ekonomice od roku 2013 k ekonomickému růstu. Nabízí se ale otázka, zda přitom dojde i k patřičné změně ve vývoji průměrných hrubých měsíčních výdělků. Záleží na tom, s jakou alternativou a s jakým scénářem již nyní české úřady počítají.
Zlé zaobchádzanie v opatrovateľských vzťahoch – východiská pre verejné politiky
Kvetoslava Repková
Problematiku zlého zaobchádzania v opatrovateľských vzťahoch autorka umiestňuje do prostredia výskumu súčasných zmien v systéme starostlivosti, osobitne dlhodobej starostlivosti o odkázané osoby a sociálno-politickej reflexie týchto zmien. K zlému zaobchádzaniu nepristupuje ako k individuálnemu zlyhaniu opatrujúcich osôb, ale ako k mnohodimenzionálnemu systémovému fenoménu integrujúcemu subsystémy opatrovaných a opatrujúcich osôb, rovnako ich životného a sociálneho kontextu. Zdôvodňuje potrebu osobitného (individualizovaného) posudzovania a uznania potrieb a práv opatrovaných i opatrujúcich osôb ako základu pre podporné opatrenia a politiky smerom k prevencii zlého zaobchádzania. Uvádza medzinárodné rámce takýchto politík. Následne predstavuje návrh podporných intervencií pre oblasť verejných politík na prevenciu uvedeného fenoménu. V diskusii sa zameriava na vzťah politík zameraných na individuálne potreby subjektov opatrovateľských vzťahov a tých, ktoré sú viac orientované na opatrujúcu rodinu ako celok. Prezentuje názor o ich komplementárnej povahe.
Užívání prostoru a venkovní mobilita městských seniorů
Marcela Petrová Kafková
Text se soustředí na problematiku stárnutí v environmentálním kontextu, konkrétně v prostředí městských center. Venkovní mobilita, tedy schopnost pohybu po venkovním prostředí, je základním předpokladem pro plnohodnotné participování na životě společnosti i pro udržení soběstačnosti. Text se věnuje době, kterou senioři tráví mimo svůj domov, a způsobům, jakými své mobilitní potřeby naplňují. Soustředí se na odlišnosti vzhledem k věku, pohlaví a zdravotnímu stavu. Vychází z výběrového šetření, které bylo realizováno v roce 2011 ve třinácti největších městech jednotlivých krajů a hl. m. Praze na populaci starší šedesáti let. Z analýz vyplývá, že senioři jsou aktivními uživateli venkovního prostředí, environmentální bariéry však společně se zdravotním stavem jejich možnosti venkovní mobility značně omezují.
Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017
Lenka Bočková
Cílem článku je představení procesu tvorby a obsahu Národního akčního plánu podporujícího pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 20171 (dále jen „NAP 2013–2017“), který bude určovat zaměření státní politiky v oblasti stárnutí populace a seniorů pro další období. Vzhledem k širokému spektru a komplexnosti témat prezentovaného dokumentu se článek zaměří pouze na jednu z priorit NAP 2013–2017, kterou je „Zaměstnávání starších osob a seniorů ve vztahu k nároku na starobní důchod“, neboť opatření navržená v této oblasti mohou významně napomoci prodloužení aktivního života starších osob a seniorů. S ohledem na probíhající demografické změny delší setrvání starších pracovníků na trhu práce významně přispívá ke zvýšení udržitelnosti průběžně financovaného systému důchodového pojištění i k celkovému ekonomickému rozvoji společnosti.
Indikátory sociálního podniku
Marie Dohnalová
Pojmy sociální podnik a sociální ekonomika se během posledních desetiletí začínají často objevovat v různých souvislostech v různých zemích celého světa. Schopnost sociální ekonomiky a jejích subjektů – sociálních podniků – inovativním způsobem reagovat na sociální potřeby vede k tomu, že její význam roste. Významnou roli má evropská tradice, historie a kořeny dobrovolnických organizací a nadací, tradice vzájemnosti, družstevnictví a další organizované pomoci, která představuje základ dnešní sociální ekonomiky. Sociální podniky nabývají ekonomického významu zejména zaměstnáváním osob, které obtížně hledají práci na otevřeném trhu práce (sociální podniky pro pracovní integraci). Rostoucí zájem s sebou v různých kontextech přináší rozdílné přístupy ke konceptualizaci subjektů.1 V zahraničí Jacques Defourny, Jean-Louis Laville a další propojují myšlenky ekonomiky sociální, solidární, etické nebo humánní se zdůrazňováním významu místních sociálních podniků, sociálních podniků pro pracovní integraci a sociálního podnikání. 2 V příspěvku seznamujeme s metodikou, kterou používá výzkumný tým katedry studií občanské společnosti Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze pro identifikaci českých sociálních podniků. Zároveň prezentujeme výsledky výzkumu zaměřeného na určení indikátorů sociálního podniku.
Krize podrobuje evropský sociální model vážnému testu
Účastníci 9. Evropského regionálního setkání ILO v Oslo, zástupci vlád, zaměstnanců i zaměstnavatelů z 51 členských zemí z Evropy a střední Asie, hledali cesty, jak docílit efektivní politiky zaměstnanosti a sociální politiky, které povedou k růstu, konkurenceschopnosti a vzniku dobrých pracovních příležitostí. Podle generálního ředitele ILO Guye Rydera čelíme přetrvávající ekonomické krizi a krizi zaměstnanosti, která nemá v dohledné době žádné viditelné řešení. Podle posledních dat po sobě krize v Evropě zanechala 26,3 milionu nezaměstnaných, tj. o 10,3 mil. více, než když v roce 2008 vypukla globální finanční krize.
Financování sociálních služeb vyžaduje novou úpravu
Igor Tomeš
Petr Víšek, Ladislav Průša: Optimalizace sociálních služeb. Praha, VÚPSV, v. v. i., 2012.
Praha: Národní centrum sociálních studií, o. p. s. 130 s. ISBN 978-80-7416-099-8
Z výsledků výzkumu v roce 2012
Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2012 navazovala na činnost instituce v předchozích obdobích. Byla realizována v rámci projektů souhrnného charakteru a zaměřila se na řešení aktuálních otázek vývoje a transformace sociálního systému s přihlédnutím k prioritám Ministerstva práce a sociálních věcí. S tematickým zaměřením výzkumu v uplynulém roce a získanými poznatky seznamuje následující text.