8.8.2013 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2013
Vážení čtenáři,
trend vývoje ekonomiky se v posledních měsících nezměnil, hospodářské oživení zatím nenastalo, míra nezaměstnanosti klesla jen nepatrně a počet nezaměstnaných evidovaných ÚP se stále drží nad hranicí půl milionu. Po rezignaci předsedy vlády Petra Nečase prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka, který sestavil vládu, v níž funkci ministra práce a sociálních věcí převzal František Koníček.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Strategie zajištění formální sociální péče určené pro seniory v zemích střední Evropy
Jana Havlíková
V oblasti politik služeb sociální péče určených pro seniory se všechny státy Střední Evropy hlásí k principu podpory setrvání seniora v jeho domácím prostředí, co nejdéle to je možné, je ovšem otázkou, nakolik a jakým způsobem se tyto politické proklamace odrážejí v nastavení samotných systémů sociálních služeb v těchto zemích. Na základě dat shromážděných v rámci mezinárodního projektu HELPS – Housing and Home Care for the Elderly and Vulnerable People and Local Partnership Strategies in Central European Cities analyzujeme, jaké možnosti v oblasti zajištění formální sociální péče mají senioři v Rakousku, Maďarsku, Slovensku, Slovinsku, Německu, Polsku, Itálii a České Republice. Výsledky poukazují na to, že nabídka a dostupnost těchto služeb se mezi zkoumanými státy poměrně lišila, nicméně některé země k sobě měly blíže než jiné. Komparativní analýza naznačuje, že z hlediska šíře nabídky a dostupnosti formálních služeb sociální péče pro seniory se ve Střední Evropě vynořují tři typy: Rudimentální systém založený na rodinné péči (IT-jih, PL, HU, SK), Pokročilý systém – (CZ, IT- sever, DE, SLO) a Vyspělý systém (AT).
Péče o předškolní děti z pohledu rodičů: srovnání České a Slovenské republiky
Hana Maříková, Soňa G. Lutherová
Článek vychází z projektu Volba rodičů ohledně péče o děti v České republice a na Slovensku.1 Ten si kladl za cíl rozkrýt vztah mezi reálnými a ideálními volbami rodičů ohledně péče o předškolní děti ve vazbě na kulturní hodnoty a institucionální nastavení systému rodinné politiky a politik péče o dítě v České a Slovenské republice, neboť volby rodičů v této oblasti mají nemalý vliv na genderové vztahy a jejich charakter ve společnosti. Prostřednictvím analýzy 40 polostruktruovaných rozhovorů provedených v Praze a Bratislavě s rodiči žáků prvních tříd, vybraných vždy ze dvou odlišných městských lokalit i sociálních prostředí, jsme se v tomto článku snažily postihnout rodičovskou praxi ohledně péče o děti v daném období, odhalit strukturu a obsah představ rodičů o péči o děti spolu s jejich faktickým i hypotetickým rozhodováním o této péči, abychom mohly identifikovat vliv institucionálního rámce a kulturních hodnot. V závěru článku jsme se pokusily vyvodit ze zjištěných dat konsekvence pro genderovou rovnost v námi sledované oblasti.
Panevropský penzijní systém a česká reforma
Jaroslav Vostatek
Penzijní teorie a politika doznala v posledních desetiletích významných změn, a to i „ode zdi ke zdi“. Podstatnou roli přitom sehrála Světová banka, naposledy (2012) vydáním antologie Panevropského penzijního systému a zejména NDC, který je jeho hlavním penzijním pilířem. U nás se pomalu rozjíždějící opt-out z velmi solidárního systému veřejného „důchodového pojištění“ jde zcela jiným směrem. Hlavním argumentem je diverzifikace dnešního veřejného systému mezi veřejný a soukromý sektor. Náklady přechodu k dílčímu fondovému systému jsou podceňovány. Nepožaduje se jasné rozhraničení pojistného systému a redistribuce (sociální solidarity), na rozdíl od v podstatě všech ostatních postkomunistických zemí. Bezděkova komise, složená převážně z lobbistů přímo zainteresovaných na jí navrhované důchodové reformě, nepředstavovala posun v koncepčním řešení českého penzijního systému, navíc v dnešních ztížených ekonomických podmínkách. Komise se nezabývala Panevropským penzijním systémem, popř. jeho hlavním pilířem. Jako důvod bývá dodatečně uváděno, že při simulacích návrhu ČSSD na zavedení NDC v roce 2005 vyšlo, že většina nově přiznaných NDC důchodů bude pod úrovní hranice chudoby. Je to dáno českými specifiky? Experti Světové banky se s podobným problémem NDC nesetkali. Vedle teorie a politiky NDC se rozvíjí i analýzy produktů a systémů FDC, včetně sociálního pojištění FDC. I když o důchodových reformách bude vždy ve finále rozhodovat mechanismus veřejné volby, podstatným parametrem pro hodnocení jednotlivých modelových variant budou náklady režie včetně fáze výplaty doživotních důchodů.
Spontánní sociální systémy na českém venkově
Vladimír Štípek
Stať se zabývá problematikou venkova a sociálních systémů v první polovině 20. století, které se v této oblasti spontánně vyvinuly. Příkladem může být spojení sociálního i důchodového systému v podobě tzv. institutu výminkářství. Český venkov jako komunita se silnými vzájemnými vazbami totiž pomocí osobní odpovědnosti každého člena komunity, navíc se spolupůsobením silných vazeb rodiny, vytvořil sociální a důchodový systém, který řešil většinu v dané době nejpalčivějších projevů chudoby. Vztah odpovědnosti bohatších vrstev k chudším byl ale vyvážen i vztahem chudších k bohatým, neboť to pomáhalo zajistit dostatek pracovních sil či eliminovalo sklon ke kriminalitě. Systém vzájemných vazeb mezi členy malé komunity byl posílen mimo jiné pozemkovou reformou, která vytvořila silnější společenskou základnu ekonomicky nezávislých zemědělců, které nově nabytá půda dokázala uživit včetně jejich rodin. Posílení venkovských komunit pomohlo řešit sociální situaci na venkově efektivněji než sociální smír garantovaný majiteli velkostatků či zemědělskou šlechtou. Sociální systém českého venkova se spontánně vyvinul v udržitelný model, který řešil výraznější dlouhodobé otázky rozvoje venkova. Stejně tak dokázal úspěšně čelit i nově a přirozeně vznikajícím sociálním problémům.
Dvacet let kolektivního vyjednávání o mzdách – poznatky z ISPP z let 1993–2012
Štěpánka Pfeiferová, Petr Pojer
Obsah kolektivního vyjednávání je v ČR systematicky monitorován od roku 1993, kdy byl v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí spuštěn tzv. Informační systém o pracovních podmínkách (ISPP). Jde o pravidelné roční šetření zaměřené na kolektivní vyjednávání o mzdách a pracovních podmínkách, a to zejména na podnikové úrovni. Data do ISPP poskytují odborové organizace na základě uzavřených kolektivních smluv. Zpracovatelem šetření je společnost TREXIMA, s r. o.
Znalost českého jazyka u cizinců jako významný faktor sociální integrace
Veronika Záleská, Iva Brabcová, Jana Horská
Příspěvek se zaměřuje na mapování schopnosti komunikace v českém jazyce u vybraných skupin cizinců žijících v České republice. Integrace je komplikovaný a náročný proces pro obě strany, pro zemi, která cizince přijímá, i pro cizince, který do země vstupuje. Znalost českého jazyka má zásadní význam pro začlenění cizinců do společnosti. Potřebnost naučit se českému jazyku zvyšuje v současné době také povinnost prokazování znalosti češtiny jako jedné z podmínek pro získání povolení k trvalému pobytu, kterou od 1. ledna 2009 ukládá zákon o pobytu cizinců. U některých skupin cizinců je znalost češtiny na velmi nízké úrovni – platí to zejména o nově příchozích cizincích a u zahraničních pracovníků, kteří většinou mají jen minimální možnost kontaktu s místním obyvatelstvem. Prezentované výsledky jsou součástí rozsáhlého výzkumného šetření realizovaného v rámci projektu s názvem Zdravotně sociální situace imigrantů a azylantů v České republice financovaného agenturou COST (Cooperation on Scientific and Technical Research).
Prognóza vývoje na trhu práce a poptávky po kvalifikacích do roku 2025 zpracovaná Cedefop
Bez ohledu na to, jak dobře se daří ekonomice, lidé potřebují mít „správné“ znalosti a dovednosti, aby se na trhu práce uplatnili. V souladu s dřívějšími předpověďmi předpokládá prognóza Cedefop týkající se nabídky a poptávky v EU postupný návrat k růstu a starší, ale lépe kvalifikovanou pracovní sílu. Poslední předpověď rozšiřuje časový horizont z roku 2020 na 2025 a očekává zrychlení poptávky po lidech s vysokou kvalifikací.
Nezaměstnanost mladých se nesnižuje
Podle zprávy ILO „Global Employment Trends for Youth 2013“ se světová míra nezaměstnanosti mladých i přes regionální rozdíly zvyšuje a podle projekcí v roce 2018 dosáhne 12,8 %. V roce 2013 má být bez práce 73,4 milionů mladých lidí, tj. 12,6 %, což znamená nárůst mezi lety 2007 a 2013 o 3,5 milionu. Za těmito čísly se skrývá přetrvávající nezaměstnanost, nárůst dočasných prací a znechucenosti či ztráty odvahy mladých lidí v západních zemích a nízká kvalita, neformální práce a podřadná pracovní místa v rozvojových zemích.
Užitečný průvodce po sociálněvědních datech a cestách k nim
Anna Šťastná
Jindřich Krejčí, Yana Leontiyeva (eds.) Cesty k datům. Zdroje a management sociálněvědních dat v České republice.
Praha: Sociologické nakladatelství, 2012.