
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2014
Vážení čtenáři,
poslední informace o vývoji ekonomiky v ČR byly příznivé, avšak míra nezaměstnanosti stagnovala a důsledky ekonomického poklesu budou na trhu práce odeznívat jen velmi pozvolna. Proto MPSV pod novým vedením deklarovalo snížení nezaměstnanosti jako jednu ze svých priorit.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Zaměstnatelnost – konceptuální východiska, možnosti empirického zkoumání a dosavadní výsledky v České republice
Martin Bakule
Článek1 se zabývá konceptuálními východisky zaměstnatelnosti a možnostmi jejího empirického zkoumání. V minulém století lze identifikovat minimálně šest typově odlišných definic, které zaměstnatelnost chápou v různé míře jako diskrétní nebo spojitou charakteristiku nabídky a/nebo poptávky po práci. Zdrojem těchto pojetí jsou především politiky trhu práce, ale i praxe řízení lidských zdrojů v organizacích čelících změnám. Aktuální debata dospěla k dynamickému a interaktivnímu pojetí tohoto pojmu, které generuje širokou paletu faktorů zaměstnatelnosti a jejích projevů. To vytváří značný prostor pro empirický výzkum, který je ovšem poměrně řídký. Dosavadní výzkum interaktivního pojetí zaměstnatelnosti v České republice založený na datech OECD doposud potvrzuje silný vliv individuálních faktorů zaměstnatelnosti (osobní a rodinné charakteristiky, formální a neformální vzdělávání a zejména pracovní historie). Zvláštní pozornost zaslouží zkušenost s dlouhodobou nezaměstnaností a nižší věk. Individuální faktory ovšem nelze přeceňovat, protože na úspěchu na trhu práce se nemalou měrou podílejí i kontextuální faktory (situace na regionálním trhu práce), které individuální zaměstnatelnost relativizují. Následné výzkumné aktivity by mohly tato zjištění prohloubit a výsledky najít uplatnění při koncipování veřejných politik.
Liberální penzijní model a sociální penze
Jaroslav Vostatek
Liberalismus je jednou z tendencí v penzijní politice, která se u nás projevovala již v první polovině 90. let. Liberální penzijní politika má své ratio a již z tohoto důvodu je účelné jí věnovat patřičnou pozornost. Přitom je podstatné odlišit moderní liberální penzijní model od pouhé liberální rétoriky, která bývá často využívána jako entrée při prosazování zcela jiného, neoliberálního penzijního systému. Cílem tohoto příspěvku je charakterizovat základní varianty liberálního penzijního modelu, v souladu s teorií sociálních modelů Espinga-Andersena (1990), a aplikaci tohoto modelu demonstrovat na konkrétních zemích. Zásadní význam v moderní variantě liberálního penzijního modelu či systému mají sociální penze, jakož i fungování penzijních trhů a fiskální politika. Všechny poznatky tohoto druhu lze využít při eventuální důchodové reformě v Česku: sociální penze v úzkém slova smyslu sice nemáme, nemáme k nim ale daleko.
Přístupy ke standardizaci služeb sociální péče v České republice
Renáta Halásková
Standardizaci sociálních služeb je v České republice věnována pozornost v souvislosti s kvalitou dle zákona o sociálních službách, z kvantitativního hlediska jsou stanoveny doporučené standardy vybavenosti území sociálními službami a v souvislosti s propojením dvou hlavních finančních zdrojů služeb sociální péče je věnována pozornost i standardizaci finanční. Cílem studie je, na základě teoretických východisek standardizace sociálních služeb, poskytnout empirický pohled na standardizaci vybraných služeb sociální péče v České republice z kvantitativního hlediska. V empirické části je blíže věnována pozornost aplikaci standardů vybavenosti u vybraných služeb sociální péče v krajích České republiky. V letech 2007 a 2012, na příkladech služeb sociální péče pobytového, ambulantního a terénního charakteru, bylo v krajích ČR provedeno hodnocení jejich vybavenosti dle doporučených standardů. Metodou mnohorozměrného škálování bylo následně provedeno v letech 2007 a 2012 porovnání krajů ČR dle zastoupení a struktury vybavenosti vybranými službami sociální péče. Z výsledků porovnání krajů ČR vyplynulo, že největší kraje (Středočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj) a nejmenší kraje (Liberecký a Karlovarský) jsou si nejméně podobné svým zastoupením vybraných služeb sociální péče (pobytového, ambulantního a terénního charakteru). A nejméně podobnými kraji, dle struktury vybavenosti vybranými službami sociální péče, jsou kraj Ústecký s převažující vybaveností službami sociální péče pobytového charakteru a Hlavní město Praha s nejvyšší vybaveností službami sociální péče ambulantního a terénního charakteru.
Z výsledků výzkumu v roce 2013
Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2013 navazovala na předchozí výzkumné aktivity instituce a probíhala v rámci projektů souhrnného charakteru. Zaměřila se na řešení aktuálních otázek vývoje a transformace sociálního systému s přihlédnutím k prioritám Ministerstva práce a sociálních věcí. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.
Posudková činnost ve vybraných evropských zemích: Francie
Mirjam Suchomelová
Ve Francii neexistuje jednotný systém posudkové činnosti, jednotlivé oblasti uplatňují své specifické způsoby posuzování. Jedná se především o posuzování invalidity ve smyslu sociálního zabezpečení, posuzování v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, posuzování nezpůsobilosti zaměstnance k dosavadní práci, zdravotního postižení či ztráty autonomie.
Národní soustava kvalifikací jako způsob, jak zefektivnit trh práce
Jiří Strádal
Národní soustava kvalifikací (NSK) je systém profesních kvalifikací a zkoušek, který má za cíl zefektivnit a zpružnit trh práce, zejména pak má napomoci sladit schopnosti uchazečů o zaměstnání s tím, co vyžadují jejich potenciální zaměstnavatelé. V rámci Národní soustavy kvalifikací se zaměstnavatelé prostřednictvím svých zástupců v sektorových radách podílejí na definování a průběžné úpravě požadavků na jednotlivé profesní kvalifikace. Díky nim mohou vzdělávací instituce poskytovat na míru šité vzdělávací a rekvalifikační kursy, díky těmto kvalifikacím mohou probíhat profesní zkoušky, u nichž lidé získávají hodnověrné, celostátně platné osvědčení, jehož relevanci si mohou zaměstnavatelé snadno a průkazně ověřit.
Vývoj sociálního dialogu v České republice během světové finanční krize I.
Soňa Veverková
Článek v mapuje vývoj vztahů mezi vládou a sociálními partnery v České republice během světové krize1. Sleduje přibližně období 2008−2013 a popisuje, jak se vztahy mezi vládou a sociálními partnery proměňovaly v závislosti na ekonomickém vývoji. První část textu pojednává o tripartitě, tzn. o vztazích mezi vládou a sociálními partnery, druhá část popisuje vztahy mezi sociálními partnery navzájem. Text se přitom nezabývá obsahem těchto vztahů, ale vývojem těchto vztahů a schopností vlády i sociálních partnerů dosáhnout v zájmu ekonomické stability konsenzu.
Zaměstnanci ústředních orgánů státní správy z hlediska jejich počtu, struktury, platového ohodnocení a služebního zákona
Petr Pojer
Jedním z dílčích témat, jež VÚPSV v. v. i., v druhé polovině roku 2013 v rámci projektu s názvem „Working Conditions and Industrial Relations in the Central Public Administration“ zpracovával, byla mj. i otázka počtu zaměstnanců v ústředních správních orgánech. Pro její zodpovězení bylo nejprve nezbytné vymezit, které úřady do této sféry patří. Ústřední správní orgány (nebo jinak řečeno též ústřední orgány státní správy) jsou definovány v kompetenčním zákoně č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, a zahrnují Úřad vlády ČR, ministerstva (14) a vybrané centrální úřady (11), tzn. celkem 26 úřadů.
Služby pro domácnosti (SPD) – možný nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti
Vít Jásek
V mnoha evropských zemích je sektor služeb péče pro domácnosti – SPD (Personal and Household Services – PHS) uznáván jako sektor, který vytváří nová pracovní místa. SPD přitom pokrývá širokou škálu činností, které přispívají k uspokojení potřeb rodin i jednotlivců. SPD byly v pracovním dokumentu Evropské komise definovány následovně: „Služby, které přispívají k větší domácí pohodě občana, tj. služby péče (péče o dítě, pomoc v domácnosti, péče o starší občany atd.), úklid, doučování, opravy v domácnosti (elektřina, zahradničení atd.) a údržba (administrativní a technická podpora)…“1 „Může se tedy jednat o všechny služby poskytované uvnitř či vně domova, poskytují-li podporu členům soukromé domácnosti.“2 Nicméně každá evropská země si sama definuje, jaké činnosti jsou za SPD považovány.
Politika, praxe a instituce trhu práce v nejistých dobách
Miriam Kotrusová
Heyes, Jason – Rychly, Ludek (eds.) Labour Administration in Uncertain Times. Policy, Practice and Institutions.
ILO, EE, 2013. 254 s. ISBN 978-92-2-127489-6