10.10.2014 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2014
Vážení čtenáři,
tímto číslem začínáme seriál „zrcadlových“ článků, v nichž budeme mapovat vývoj v některých oblastech sociální problematiky v České a Slovenské republice. Vzhledem k tomu, že do konce roku 1992 platila pro obě země stejná právní úprava, považujeme za důležité zanalyzovat, jakým směrem se v obou republikách vývoj od té doby ubíral. Navazujeme tak na počin z roku 2008, kdy jsme porovnání situace v obou státech věnovali jedno speciálně zaměřené číslo. Tentokrát jsme se rozhodli pro seriál v několika po sobě jdoucích číslech.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v České republice – výsledky analýzy právní úpravy a praxe na trhu práce
Jaromíra Kotíková, Danica Schebelle, Helena Vychová
Osoby se zdravotním postižením (dále také OZP) čelí řadě překážek při uplatnění na trhu práce. Podíl OZP v ČR představuje 10,2 % z celkového počtu obyvatel, přičemž většina z nich je ekonomicky neaktivní. I přes určitý rozvoj aktivit směřujících k řešení existujících bariér zatím nebylo dosaženo potřebných výsledků a nedostatky v podpoře zaměstnávání OZP v ČR dlouhodobě přetrvávají. Systém podpory zaměstnávání zdravotně postižených osob by byl efektivnější, pokud by byly vyřešeny nedostatky v oblasti přiznávání invalidního důchodu a přiblížení definice OZP potřebám trhu práce. Prioritním cílem systému podpory zaměstnávání těchto osob by mělo být jejich umístění do zaměstnání na nechráněném trhu práce. V České republice byl vytvořen rámec podpory zaměstnávání OZP, který má sice svoje funkční omezení, disponuje však mnohými osvědčenými a dostupnými nástroji, jež jsou současně srovnatelné s nástroji uplatňovanými v zahraniční. Z tohoto hlediska tak není nezbytné v České republice zavádět do praxe nové nástroje a nová opatření, ale spíše vhodněji využívat již existující nástroje. Za klíčové prvky českého systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením ovlivňující jeho účinnost lze považovat atributy OZP, postoj zaměstnavatelů na volném trhu práce k zaměstnávání OZP, informační a poradenský servis pro zaměstnavatele, spolupráci relevantních aktérů, povinnost zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat OZP ve výši 4% podílu na celkovém počtu svých zaměstnanců, finanční stimuly pro zaměstnavatele na otevřeném trhu a i na chráněném trhu práce, přiznávání invalidity, invalidní důchody a definici OZP, postoj společnosti. Zahraniční zkušenosti ukazují, že zásadní vliv na vytváření celkového systému podpory zaměstnávaní OZP mají, vedle celkového chápání a nastavení systému přiznávání a podpory invalidity ve společnosti, úroveň poradenské a informační podpory OZP a zaměstnavatelů a regionální spolupráce hlavních aktérů působících v dané oblasti.
Postavenie osôb so zdravotným postihnutím na trhu práce v SR: súčasný stav a výzvy
Darina Ondrušová, Daniela Kešelová
Príspevok je venovaný rozboru aktuálnych otázok podpory zamestnávania osôb so zdravotným postihnutím v Slovenskej republike, identifikovaných v rámci štyroch odborných podujatí konaných v roku 2014 k danej téme. Na základe dostupných výskumných poznatkov a štatistických údajov prezentuje celkový stav zamestnanosti osôb so zdravotným postihnutím, indikuje súčasné výzvy v chránenom a podporovanom zamestnávaní v kontexte aktívnych opatrení na trhu práce vrátane otázok súvisiacich so stimuláciou zamestnávateľov k zamestnávaniu osôb so zdravotným postihnutím a poukazuje na dôležitosť prípravy pre trh práce v systéme formálneho vzdelávania žiakov so zdravotným postihnutím. Vo všeobecnosti možno konštatovať, že dosahovanie výraznejších posunov v podpore začleňovania osôb so ZP na trhu práce je dlhodobým procesom vo väčšine európskych krajín a Slovensko, napriek 20-ročným snahám o systémový prístup k riešeniu týchto otázok, nie je výnimkou. Štatistické ukazovatele v SR neumožňujú jednoznačne zhodnotiť dlhodobejší vývoj miery zamestnanosti osôb so ZP, poukazujú však na stále pretrvávajúce rozdiely v ekonomickej aktivite osôb so zdravotným postihnutím v porovnaní s celou populáciou. Zatiaľ čo v celej populácii prevládajú osoby pracujúce, ľudia so zdravotným postihnutím sa hlásia väčšinou k ekonomickej neaktivite. Napriek tomu je možné hovoriť aj o určitých pozitívnych trendoch, ako napr. takmer dvojtretinovom plnení „zamestnaneckých kvót“ zo strany zamestnávateľov zamestnávaním osôb so ZP. Pozitívnym trendom je aj pomalý presun od vzdelávania v špeciálnych školách k integrovanému vzdelávaniu, čím sa žiakom so ZP otvárajú širšie možnosti výberu študijných odborov, a tým aj uplatnenia sa na trhu práce. Niektoré z výziev a inšpirácií do budúcna sú už tiež obsiahnuté v oficiálnom vládnom dokumente, Národnom programe rozvoja životných podmienok osôb so ZP na roky 2014−2020, medzi nimi najmä podpora zamestnávania osôb so ZP na otvorenom trhu práce a zvyšovanie kvality a dostupnosti poradenských služieb pri hľadaní zamestnania.
Mezigenerační finanční transfery v kontextu ČR: Čím je ovlivněna finanční pomoc plynoucí od rodičů k dospělým dětem?
Barbora Hubatková
Navzdory argumentům předpovídajícím vytěsnění rodinných transferů transfery veřejnými je mezigenerační solidarita v Evropě stále silná. Většina peněžních transferů přitom plyne od starších generací k mladším, zejména od rodičů k dospělým potomkům. V českém kontextu byla mezigeneračním vztahům a mezigenerační pomoci věnována značná pozornost, i přes tento zájem nebylo však téma mezigeneračních finančních transferů směřujících od rodičů prozatím výrazněji prozkoumáno. Úkolem tohoto textu je tedy zejména jistá explorace tohoto fenoménu v českých podmínkách. S použitím dat Spotřebitelé a spotřeba prověřuji některé možné determinanty šance poskytnutí menší a větší finanční pomoci potomkům starším pětadvaceti let. Výsledkem je zjištění, že zatímco poskytování menší peněžní pomoci je ovlivněno spíše nepeněžními faktory, poskytování větší pomoci se odvíjí od peněžních prostředků, jimiž rodiče disponují, přičemž pomoc s větší pravděpodobností poskytují ti rodiče, kteří tak s ohledem na své finance učinit mohou. Rozšíření těchto stručných závěrů by mělo být úkolem budoucích analýz.
Významný milník sociálního pojištění – Zákon č. 221/1924 Sb. z. a n.
Igor Tomeš
Na rok 2014 připadla řada významných výročí – vzpomínali jsme stoleté výročí od sarajevského atentátu (28. 6. 1914) a vypuknutí 1. světové války (28. 7. 1914). Taky v sociální politice slavíme významné výročí – 90. let od přijetí zákona o sociálním pojištění (9. října 1924). Tímto zákonem ČSR dokončila řetěz sociálních reforem, zahájených po skončení 1. světové války a zahájila vývoj moderního sociálního pojištění, které ovlivnilo i vývoj v Evropě. Svým pojetím byl zákon dovršením počáteční etapy vývoje sociálního pojištění na našem území a inspirací pro jiné evropské (např. Řecko) i mimoevropské, např. některé latinskoamerické země. Nevíme však, do jaké míry byl inspirován vývojem sociálního pojištění v jiných evropských zemích1, i když to můžeme předpokládat, protože ČSR aktivně participovala na pracích ILO (MOP).
Délky života ve zdraví
Jana Langhamrová
Většina zemí světa stárne a stárnout bude i nadále, a to včetně těch zemí, které mají vysoký podíl mladé populace. S demografickým stárnutím jsou spojeny mnohé výzvy, ale také rizika. Lidé se ve vyspělých společnostech dožívají vyššího věku, roste střední délka života. Zda jsou navíc získané roky života prožité ve zdraví, nebo se zvyšujícím se zdravotním postižením a závislostí, je důležité jako informace pro vlády, zdravotní služby, ale také pro jednotlivce. Pro zodpovězení těchto otázek byly prvotně vytvořeny tzv. délky života ve zdraví (Ehemu Reports, 2007). Touto problematikou se zabývá například projekt JA:EHLEIS (European Health & Life Expectancy Information System), který navazuje na projekty Ehleis (1994−2002), Ehemu (2004−2007) a Euro-Reves (1994−2002). V roce 2007 vytvořila European Health Expectancy Monitoring Unit (EHEMU) příručku na podporu porozumění a interpretace zdravých délek života, která je srozumitelná i širší odborné veřejnosti. Všechny výše zmíněné projekty se dlouhodobě zabývají analýzou délek života ve zdraví, strategiemi veřejného zdraví na národní i mezinárodní úrovni a monitorují rozdíly mezi zeměmi. O narůstající důležitosti zkoumání této oblasti zdraví svědčí i fakt, že rok 2012 byl vyhlášen jako Evropský rok aktivního stárnutí (European Year for Active Ageing).
K důvodům požadovaného zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození vícerčat
Klára Vítková Rulíková
V současné době připadá na jednu rodinu 1,4 dítěte, což je z demografického hlediska a dalšího vývoje společnosti alarmující skutečnost. Při zhruba sto tisících porodech ročně se vyskytnou jedna dvojčata na 80 porodů, tedy se ročně v ČR narodí přibližně 1250 dvojčat, což už není úplně bezvýznamný počet. Díky asistované reprodukci, hormonální léčbě a hormonální antikoncepci se jejich počet stále zvyšuje.
Sociologická diskuse o nerovnostech ve světě na pozadí japonského západu demografického slunce
Lucie Vidovićová
Počátkem července 2014 se uskutečnil již osmnáctý světový kongres Mezinárodní sociologické asociace s titulem „Tváří v tvář nerovnostem ve světě: výzvy pro globální sociologii“. Kongresy této největší mezinárodní profesní asociace sociologů se konají každé čtyři roky, vždy v jiném koutě zeměkoule, což dává sociologům možnost nejen poznat pěkný kus světa, ale především velmi různé a přitom v tolika věcech si podobné společnosti a lidi, z kterých jsou tyto společnosti složeny. Zjištění, že se malé děti v blízkosti fontánek a kašen chovají úplně stejně vesele a hlučně, ať již jsou v Buenos Aires, jihoafrickém Durbanu, východem vonícím Tokiu, nebo na brněnském Náměstí Svobody je banální jen na první pohled. Letos se jednání v Jokohamě, nedaleko od Tokijské metropole, zúčastnilo přes 6000 sociologů 104 národností. Nejvíce byli zastoupeni japonští kolegové, následováni Američany, Němci a Brity. Česká sociologická obec byla zastoupena osmnácti kolegy, což nás staví na velmi pěkné 41. místo. V rámci asociace funguje 63 menších či větších zájmových skupin s různými tématy.
Čínský sociální systém
Martina Jiránková a Eliška Kačírková z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v časopise Scientia et Societas 2/2014 analyzují v článku „Sociální systém Číny“ ekonomické a společenské podmínky, historii a současný systém sociálního zabezpečení v této asijské zemi.
O osobnosti, díle a činnosti Marie Krakešové
Pavel Kuchař
Peter Brnula, Pavla Kodymová, Radka Michelová: Marie Krakešová. Priekopnička teórie sociálnej práce v Československu
IRIS Bratislava, 2014, ISBN 978-80-89726-00-4