10.2.2015 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2015
Vážení čtenáři,
od počátku tohoto roku došlo v sociální oblasti jako vždy k řadě změn, k nimž patří jednak každoroční úpravy pojistného či zvýšení důchodů, jednak změny související s prioritami současné vládní koalice, zejména v podpoře rodin s dětmi, zdravotně postižených či zvýšení minimální mzdy. Další změny se týkají například příspěvku na bydlení, financování sociálních služeb či úpravy povinné elektronické komunikace s ČSSZ na dobrovolnou.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Predčasné ukončovanie náhradnej rodinnej starostlivosti v Slovenskej republike
Milan Fico
Počet náhradných rodín, ktoré si po prijatí dieťaťa prešli skúsenosťou predčasného ukončenia, je na Slovensku relatívne malý. V posledných rokoch možno ale zaznamenať rastúci trend. Príspevok sa na základe výpovedí náhradných rodičov v kvantitatívnom dotazníkovom šetrení zaoberá okolnosťami, ktoré v Slovenskej republike s predčasným ukončovaním náhradnej rodinnej starostlivosti súvisia. Keďže neexistuje jeden dôvod, pre ktorý sa náhradná rodinná starostlivosť končí neplánovane, zameriavame sa na hľadanie komplexnejšieho obrazu. V texte je uvedená rola faktorov spojených so subjektívnymi výpoveďami náhradných rodičov ohľadom najväčších problémov pochádzajúcich z náhradného rodinného prostredia. Spolu s ďalšími oblasťami, ako sú využívanie služieb sociálnoprávnej ochrany, charakteristiky a sociodemografické ukazovatele prijatých detí a náhradných rodín, identifikujeme pomery šancí a celkový vplyv jednotlivých okruhov na neplánované ukončenia. Príspevok nie je iba kvantitatívnym zhrnutím okolností, zohrávajúcich zásadnú rolu vedúcu k odchodu dieťaťa z náhradnej rodiny. Pomocou identifikovaných problémov navrhujeme konkrétne zmeny. Výsledky sa môžu stať podkladom na zlepšenie opatrení v agende sociálnoprávnej ochrany pre všetky deti, ktoré z rôznych dôvodov nedostali možnosť vyrastať vo svojich pôvodných biologických rodinách. Sú podnetom pre posilnenie vybraných aktivít a ich lepšieho nastavenia pre potreby detí žijúcich mimo svojich pôvodných rodín. V sekundárnom dôsledku tak môžu pomôcť a uľahčiť starostlivosť aj samotným náhradným rodinám.
Faktory selhávání pěstounské péče v České republice v pozadí nedávných legislativních změn
Jana Barvíková
Text v návaznosti na studii Milana Fica „Predčasné ukončovanie náhradnej rodinnej starostlivosti v Slovenskej republike“ sleduje okolnosti předčasného ukončování pěstounské péče v České republice. Vzhledem k nedostupnosti výzkumných a podrobnějších statistických dat tento článek na rozdíl od slovenského vychází zejména z názorů prezentovaných na toto téma v odborné diskusi – uváděných jako důvody pro změny legislativy v oblasti pěstounské péče v posledních letech, či naopak zaznívajících ze strany odborníků nebo samotných pěstounů jako varování před některými možnými nežádoucími dopady nastolených změn.
Vybrané aspekty rozvoje pečovatelské služby v České republice
Petra Formánková, Jitka Vacková
Vývoj sociálních služeb de facto i služby pečovatelské podle Víška a Průši (2012) ovlivňuje celá řada faktorů, demografických, sociálně-ekonomických a společensko-politických, jejichž význam se mění v závislosti na konkrétních historických podmínkách jednotlivých regionů. Hlavním cílem výzkumu realizovaného autorkami proto bylo nalézt vztah mezi vybranými aspekty pečovatelské služby (územním profilem, legislativní změnou a profilem organizace poskytující pečovatelskou službu) a jejím rozvojem (navyšováním počtu uživatelů, zvyšováním využívání úkonů, rozvojem časové a územní dostupnosti služby a zvyšováním kvality poskytovaných služeb). Pro deskripci a analýzu míry závislosti proměnných byly použity kvantitativní metody za pomoci sekundární analýzy dat (hodnoceno bylo osm parametrů za období třinácti let) a dotazování. Pro potřeby výzkumu a sběru dat byl tak vytvořen nestandardizovaný dotazník, který byl určen vedoucím pracovníkům pečovatelských služeb v ČR. Do výzkumu se zapojilo 392 respondentů, tj. 38 % ze všech obeslaných. Z výsledků výzkumu je zřejmé, že napříč ČR panuje výrazná diverzita vzájemných vazeb mezi vybranými charakteristikami územního profilu a počtem uživatelů pečovatelské služby. I přesto bylo identifikováno několik společných charakteristik územního profilu, jež ovlivňují rozvoj pečovatelské služby v naší zemi. Statisticky signifikantní vztahy byly prokázány mezi počtem uživatelů pečovatelské služby a počtem osob starších 65 let, hustotou obyvatelstva, úrovní rozvodovosti, mírou nezaměstnanosti, počtem uživatelů, jimž jsou poskytovány vybrané ambulantní, terénní a pobytové sociální služby pro seniory a osoby se sníženou soběstačností, počtem uživatelů, jimž je poskytována domácí zdravotní péče, dále počtem příjemců příspěvku na péči a počtem obcí poskytujících pečovatelskou službu v jednotlivých krajích ČR. Prokázalo se, že především církevní či krajské organizace pečovatelských služeb zabezpečují větší územní dostupnost služby, stejně tak i častěji zabezpečují rozšiřování jejich časové dostupnosti.
Reformy veřejných služeb zaměstnanosti ve vybraných evropských zemích
Klára Výborná, Miriam Kotrusová
Článek je přehledovým textem, který se snaží o uvedení do problematiky reforem veřejných služeb zaměstnanosti na příkladech tří zemí, Německa, Finska a Nizozemska. Každá ze zemí představuje odlišný přístup k řízení služeb zaměstnanosti ve snaze co nejlépe reagovat na změny, k nimž v průběhu posledních let došlo na trhu práce. Všechny tři země se různými způsoby snaží o zkvalitnění poskytovaných služeb zaměstnanosti a jejich modernizaci.
Inspekce kvality poskytování sociálních služeb v České republice v období 2012−2014
Miloš Sládek
Kvalita poskytování sociálních služeb je v ČR zajišťována systémem inspekcí. Od 1. 1. 2012 došlo v této oblasti k systémové změně, konkrétně k převodu předmětné agendy z krajských úřadů na krajské pobočky Úřadu práce ČR (dále jen „KP ÚP“). K 31. 12. 2014 jejich působnost v této oblasti končí a inspekce byly od 1. 1. 2015 převedeny do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Je tedy vhodné provést zhodnocení působení KP ÚP v oblasti inspekcí během tohoto tříletého období.
Aktivizační programy pro uchazeče o zaměstnání z prostředí sociálně vyloučených lokalit. Poznatky z praxe Agentury pro sociální začleňování
Alena Zieglerová
Domů, ulic a čtvrtí, kde žijí na jednom místě převážně chudí lidé, v České republice přibývá. Obcí, které problém koncentrace chudoby musí řešit, je odhadem čtyři sta. Sociálně vyloučených lokalit, jak jsme si zvykli tato místa nazývat, je ještě více a panují o nich různé představy, často zkreslené. Například že v nich žijí prakticky všichni čeští Romové, což není pravda. Kvalifikované odhady o počtu Romů v ČR v porovnání s celkovým počtem obyvatel sociálně vyloučených lokalit a poměrem Romů mezi nimi dokazují, že většina Romů žije běžným způsobem života. Je však pravdou, že mezi chudými obyvateli vyloučených lokalit Romové převažují, což vede ke zhoršování jejich obrazu jakožto lidí, kteří nikdy nebudou pracovat, protože jim vyhovuje snadný život na dávkách. Pojďme se tedy podívat na fakta a poznatky z praxe Agentury pro sociální začleňování, která od svého vzniku v roce 2008 působila či dosud působí ve více než 60 obcích a mikroregionech Čech, Moravy i Slezska.
Jak nejlépe pomáhat rodinám
Jana Barvíková
Matoušek, O., Pazlarová, H. et. al. Podpora rodiny. Manuál pro pomáhající profese
Praha: Portál, 2014. 176 s. ISBN 978-80-262-0697-2