8.4.2015 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2015
Vážení čtenáři,
ekonomická situace se v prvním čtvrtletí vyvíjela příznivě, počty nezaměstnaných i míra nezaměstnanosti klesly, přibyla volná pracovní místa a inflace byla velmi nízká. Zaměstnavatelé deklarují, že se chystají přijímat nové pracovníky, takže vyhlídky na trhu práce se zlepšují.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Deset let důchodového pojištění v ČR jako členské země EU
Martin Holub, Milan Šlapák
Po roce 1989 došlo v ČR k transformaci celého sociálního systému, během níž vznikaly nové instituce a byly zavedeny nové sociální instituty. V oblasti důchodového zabezpečení bylo od roku 1993 zavedeno sociální pojistné jako zvláštní platba mimo daňový systém, v roce 1994 byl zákonem č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, zaveden III. pilíř důchodového systému ve formě soukromého spoření na penzi se státním příspěvkem. První pilíř českého důchodového systému byl uzákoněn zákonem o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. a od počátku byl nastaven velmi solidárně, což kladlo nároky na jeho finanční udržitelnost. V průběhu let docházelo proto postupně k parametrickým úpravám, např. zvyšování minimální doby pojištění, změny výše pojistného, zvyšování důchodového věku, omezování rozsahu započítávaných náhradních dob apod. Tzv. malá důchodová reforma v roce 2011, k níž došlo v souvislosti s nálezem Ústavního soudu, pak přinesla mj. úpravu redukčních hranic s cílem zvýšit zásluhovost v důchodovém systému či prodloužení rozhodného období pro výpočet důchodu. S cílem zajistit větší diverzifikaci zdrojů financování, fiskální udržitelnost a rozložení finanční zátěže mezi více generací v rámci důchodového systému byl uzákoněn vznik kapitálového II. pilíře, který však co do počtu účastníků nepřevyšujících 100 000 nenaplnil očekávání. Současná vláda rozhodla o jeho ukončení a ustanovila odbornou důchodovou komisi, jejímž cílem je doporučit způsob, jak II. pilíř ukončit, zrevidovat nastavení mechanismu zvyšování věku odchodu do důchodu a najít možnosti motivace obyvatel ke spoření v III. pilíři. Měla by rovněž připravit novou podobu valorizace důchodů a najít cestu narovnání transferů mezi občanem, rodinou a státem.
Dekáda poistenia v starobe na Slovensku ako členskej krajine Európskej únie
Rastislav Bednárik
Autor sa zameriava na popis zrodu, vývoja a perspektívy penzijného systému na Slovensku. Podrobnejšie potom analyzuje nastavenie a zmeny parametrov priebežného piliera a kapitalizačného piliera v období po vstupe Slovenska do Európskej únie v roku 2004. Práve od začiatku toho roka vstúpil do platnosti zákon č. 461/2003 Z.z. o sociálnom poistení, plne postavený na poistnom princípe, s definovanými poistnými sadzbami a na ne nadväzujúcimi dávkami. Od následného roku časť občanov získala zákonom č. 43/2004 Z.z. o starobnom dôchodkovom sporení možnosť účasti v kapitalizačnom systéme sporenia do staroby. Povinné platby poistného (rozdelené u časti občanov – t.č. 1,5 mil. osôb – do priebežného a do kapitalizačného piliera) sa po získaní nároku na penzijnú dávku premietajú do starobného dôchodku. Účastníci v kapitalizačnom pilieri majú úmerne svojím zníženým platbám poistného do priebežného systému z neho aj nižšie dávky. V prípade dobrej investičnej politiky súkromných správcovských spoločností suma zloženej penzie môže byť aj vyššia, než keby penzia pochádzala len z priebežného piliera. Za posledných desať rokov pri dolaďovaní systému registrujeme veľa čiastkových i zásadnejších zmien. Najvýznamnejšie – definovanie mechanizmu rastu veku odchodu do dôchodku a zníženie významu kapitalizačného piliera – boli uskutočnené v roku 2012.
Děti, penze a pojistné
Jaroslav Vostatek
V řadě zemí vznikla situace, že „chybí“ děti, které by v budoucnu měly financovat veřejné penze svých rodičů. Proto dochází k posunům v rodinné politice, zejména ve službách a dávkách pro rodiny s malými dětmi. Především v Německu byly vypracovány studie, které požadují podstatnou reformu stávajícího průběžně financovaného sociálního důchodového pojištění a zavedení dětské penze jako nového penzijního pilíře. U nás se na půdě Odborné komise pro důchodovou reformu diskutují alternativní návrhy na promítnutí výchovy dětí do financování veřejných penzí. Cílem tohoto příspěvku je analyzovat dětskou penzi a podobné návrhy z pohledu sociálních modelů se zaměřením na německý a český penzijní systém a jejich odchylky od těchto modelů. Analýza dosavadní „mezigenerační smlouvy“ zahrnuje i analýzu obecných koncepcí starobního důchodu včetně otázek valorizace a indexace, jakož i stabilizační mechanismy u moderního typu sociálního důchodového pojištění.
Z výsledků výzkumu v roce 2014
Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2014 navazovala na předchozí výzkumné aktivity a v souladu se schváleným materiálem „Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v. v. i., v letech 2011−2017“ probíhala v rámci projektů souhrnného charakteru. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.
Odklon od třípilířového důchodového systému ve střední Evropě
Marek Loužek
Když Polsko, Maďarsko a Slovensko zavedly před několika lety třípilířový důchodový systém podle doporučení Světové banky, prošla střední Evropa důchodovou revolucí. ČR se zpožděním druhý pilíř také zavedla (byť jen jako dobrovolný). To, k čemu dochází ve střední Evropě dnes, je „důchodová kontrarevoluce“. Všechny země druhý pilíř likvidují a vrací se k průběžnému systému. Jaké poučení z toho plyne?
Problematika důchodové reformy: fakta, souvislosti
Antonín Janýška
Lze předpokládat, že pokud bude důchodová reforma provedena zodpovědně a kvalitně, může na mnoho desítek let pozitivně ovlivnit život většiny občanů České republiky. Jde o úkol po všech stránkách nesmírně náročný. Protože důchodový systém musí fungovat v době ekonomického růstu, ale i v období ekonomického poklesu. Navíc musí vycházet z potřeb všech společenských vrstev obyvatel a zabezpečit, aby důchody, které jsou jediným příjmem většiny starých občanů, vždy pokryly svým příjemcům alespoň základní životní a společenské potřeby. Hovoříme-li o potřebě kvalitně a zodpovědně provést důchodovou reformu, nemůžeme mít na mysli pouze reformu způsobu výpočtu starobních důchodů. V rámci reformy základních parametrů důchodového systému je nezbytné věnovat pozornost i dalším typům důchodů, zejména invalidním důchodům. Protože invalidní důchodce lze velmi často zahrnout do skupiny občanů ohrožených sociálním vyloučením. Za skupinu občanů hodných zvláštního zřetele je nutné považovat příjemce tzv. invalidního důchodu z mládí. Příjemci invalidního důchodu z mládí jsou lidé, kteří z objektivních důvodů, působených zejména somatickým, smyslovým nebo mentálním handicapem, nemohli nikdy pracovat a odvádět ze svého příjmu zákonem stanovené sociální pojistné. Stanovení výše tohoto typu důchodu je velmi problematické. Kromě ekonomických východisek musí respektovat i východiska právní, společenská a politická.
Konsenzuální konference o bezdomovectví v ČR: příprava, průběh a výstupy
Ilja Hradecký, Tomáš Sirovátka
Ve dnech 26.−27. listopadu 2014 se v Praze uskutečnila vůbec první konsenzuální konference o bezdomovectví, tématu, o němž v české společnosti panuje mnoho kontroverzních názorů. Konsenzuální konferenci lze popsat jako veřejný průzkum, jehož cílem je najít konsenzuální odpověď na společensky kontroverzní téma. Nejdůležitější roli hraje porota, jež naslouchá argumentům odborníků, zabývajících se přímo projednávanou problematikou, kteří jí předkládají důkazy pro svá tvrzení. Může jim klást doplňující otázky a vyžadovat na ně odpověď. Následně v soukromí posuzuje veškeré zjištěné důkazy a ve stanoveném termínu vydá své výsledné stanovisko, přičemž při formulaci závěrů může kromě důkazů předložených odborníky vycházet i z dalších relevantních zdrojů. Tentokrát se hledaly odpovědi na pět zásadních otázek z oblasti bezdomovectví, které by měly přispět k řešení tohoto společensky palčivého problému.
Organizační kultura – významný faktor prosperity organizací zdravotní a sociální sféry
Jan Molek
Firemní kultura ovlivňuje veškeré činnosti v organizaci. Působí na chování, jednání, komunikaci, výkonnost a motivaci pracovníků, napomáhá eliminovat negativní a podporovat pozitivní vlivy, jejichž působení je organizace vystavena. Klíčovou roli zcela logicky sehrává také v organizacích zdravotní a sociální sféry. Je proto potřeba, aby byla jejím managementem pěstována.
Konference „Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života: výzva současnosti“
Jana Barvíková
Konferenci „Slaďování pracovního, rodinného a soukromého života: výzva současnosti“ uspořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) společně s Friedrich-Ebert-Stiftung, e.V., zastoupení v ČR (FES) 3. února 2015 v Praze.
Nová mezinárodní publikace o bezdomovectví
Kristýna Peychlová
Lars Benjaminsen, Volker Busch-Geertsema, Maša Filipovič Hrast, Nicholas Pleace: Extent and Profile of Homelessness in European Member States. A Statistical Update.
Brusel, European Observatory on Homelessness, FEANTSA 2014. 117 s. ISBN: 978-90-75529-73-9.