9.10.2015 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2015
Vážení čtenáři,
současná hospodářská situace je příznivá, nezaměstnanost v ČR je jednou z nejnižších v EU, nadále stoupá počet volných pracovních míst a statistické údaje dokládají pozitivní růst ekonomiky. Odbory proto požadují pro příští rok zvyšování mezd odpovídající vývoji ekonomiky, rovněž zaměstnanci státu mají přislíben nárůst mezd. Pozitivní očekávání ovlivňuje výdaje obyvatelstva, domácí spotřeba roste, lidé jsou znovu ochotni se zadlužovat a uzavírat hypotéky, zejména na pořízení vlastního bydlení, i když ceny nemovitostí začaly opět růst. Nízká inflace však ovlivňuje i zákonem stanovenou míru zvýšení důchodů v příštím roce. Vláda proto uvažuje o jednorázové výplatě pevně stanovené částky, kterou chce toto malé zákonem stanovené zvýšení důchodů částečně zmírnit.
[...]
Helena Lisá
šéfredaktorka
Hranice důchodového věku zajišťující průměrnou dobu pobírání důchodu po dobu čtvrtiny života a modelové výpočty jeho hodnot
Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová
Jedním z nejčastěji diskutovaných důsledků stárnutí populace je otázka finanční udržitelnosti důchodových systémů. V důsledku stárnutí dochází ve většině populací evropských zemí ke zvyšování podílu seniorů. Doba pobírání starobních důchodů se prodlužuje. Jednou z možných reakcí na tuto skutečnost je zvyšování důchodového věku, a to i nad dosud obvyklou hranici 65 let. I v České republice se již řadu let diskutuje problematika důchodové reformy. Jedním z reformních kroků, který je svým způsobem unikátní, bylo uzákonění postupného trvalého zvyšování důchodového věku bez jakékoli horní hranice. Tato skutečnost byla často kritizována zástupci některých politických stran i odborníky. Jedním z klíčových úkolů Odborné komise pro důchodovou reformu, která vznikla v roce 2014, bylo proto navrhnout mechanismus, jak současné nastavení důchodového věku hodnotit a eventuálně v budoucnu korigovat. V tomto příspěvku se proto podrobněji věnujeme návrhu komise, který vychází z myšlenky zvolit takovou hranici důchodového věku, aby průměrná doba pobírání důchodu činila čtvrtinu života. Cílem příspěvku není ani tak podrobný popis mechanismu výpočtu modelových hodnot takto definovaného důchodového věku, ale spíše snaha ukázat, jak by se za takovéhoto předpokladu podle aktuálních prognóz budoucího vývoje úmrtnosti měl v budoucnu měnit věk odchodu do důchodu v České republice.
Vliv reformy systému služeb zaměstnanosti v ČR na realizaci sociálních šetření u agendy hmotné nouze
Michaela Hiekischová
Práce nahlíží na změny v sociální práci v oblasti hmotné nouze v kontextu celé reformy, která započala v roce 2011 změnou organizačního uspořádání úřadů práce a pokračovala přechodem agendy nepojistných sociálních dávek pod tuto instituci. Výkon sociální práce pod Úřadem práce ČR se na počátku roku 2012 zúžil na administraci a vyplácení sociálních dávek, postupně se rozšiřoval o sociální šetření, jejichž nejvyšší nárůst proběhl v září 2014. V práci je ukázáno, že všechny zavedené přístupy nebyly zvoleny jednoznačně chybně, ale rychlý, nepřipravený a nedostatečně komunikovaný způsob zavádění změn způsobil rozsáhlé problémy, které jsou stále znatelné i v současné době. Také záměry v souvislosti se zajištěním kontroly a zvýšením účelnosti a adresnosti sociálních dávek nebyly naplněny. Naopak docházelo k vyplácení vyšších částek a ke zvyšování počtu schválených dávek pomoci v hmotné nouzi. Práce je založena na analýze veřejně-politických dokumentů, statistických ukazatelích o realizaci sociálních šetření a výdajích na dávky pomoci v hmotné nouzi a je doplněna hloubkovými polostrukturovanými rozhovory.
Transpozice unijní Směrnice 2000/78/ES do českého antidiskriminačního zákona
Eva Liberdová
Po vstupu České republiky do Evropské unie při pátém rozšíření 1. května 2004 přijala Česká republika nejen členství, ale také závazek převzít normy evropského práva. Povinností se stalo uvést český právní řád do souladu s evropským právem, což se týkalo i směrnice Rady 2000/78/ES, v níž se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání. Postup, způsob a výsledek transpozice unijní Směrnice 2000/78/ES do českého antidiskriminačního zákona je předmětem následující analýzy.
Slaďování rodinného a pracovního života dle ÚMG AV ČR, v. v. i.
Jolana Jakoubková
Slaďování soukromého a pracovního života je nový fenomén, který se pomalu zabydluje i v českém prostředí. Zaměstnavatel, který myslí na své zaměstnané i z pohledu firemních benefitů, flexibilních forem práce, slaďování rodinného a pracovního života, je žádaným a dá mu přednost většina uchazečů o zaměstnání, především pak z nově nastupující Generace Y. Příkladem může být Ústav molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který již čtvrtým rokem nabízí svým zaměstnancům firemní mateřskou školu a v roce 2014 na ni získal už v pořadí druhou dotaci z Operačního programu Praha – Adaptabilita na rozvoj prorodinných opatření.
Příspěvek na péči
Antonín Janýška
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění platných právních předpisů, upravuje v příslušných ustanoveních vše, co se týká příspěvku na péči, např.: podmínky nároku na příspěvek na péči, výši příspěvku, výplatu příspěvku, kontrolu využívání příspěvku atd. Obecně lze tvrdit, že příspěvek na péči je určen k nákupu takových sociálních služeb, které umožní uživateli sociálních služeb žít normálním životem v běžné společnosti. Mnozí registrovaní poskytovatelé pobytových služeb často evidují žadatele o službu s čekací dobou v řádu měsíců až let. Některé fyzické či právnické osoby hledají, jak prázdné místo na pomyslném trhu sociálních služeb vyplnit za využití živnostenského zákona, proto se na ně nevztahují ustanovení zákona č. 108/2006 Sb. související s kvalitou služby, a poskytují „pseudoslužbu“. Protože kvalitních služeb je nedostatek, „pseudoslužba“ si najde své uživatele. Cena „ubytování“ je však stanovena tak, že na její úhradu spotřebuje „ubytovaný senior“ svůj starobní důchod i příspěvek na péči.
Časová preference bezdomovců
Cyril Klepek
Tato v České republice pilotní práce se zabývá rozdíly v časových preferencích mezi bezdomovci a kontrolním vzorkem obyvatel ČR. Na základě dat pocházejících z hloubkového dotazníku (bezdomovci N = 15, kontrolní vzorek N = 20) a následného Mann-Whitneova testu byla ověřena hypotéza o vysoké časové preferenci bezdomovců. Závěry testu signifikantně prokázaly vyšší časovou preferenci u lidí žijících trvale na ulici oproti běžnému vzorku obyvatel tvořenému cestujícími na Hlavním nádraží v Praze. Práce dále aplikuje koncept časové preference a zjištění vysoké diskontní míry na možné příčiny bezdomovectví. Z teorie tak vyplývá, že vysoká časová preference je jednou z významných příčin bezdomovectví. Vzhledem k malému vzorku byl příspěvek zařazen do této rubriky.
Anketa k pěstounské péči
Jana Barvíková
V čísle 1/2015 našeho časopisu jsme se věnovali změnám v oblasti právní úpravy pěstounské péče, k nimž v České republice došlo v průběhu posledních tří let1. K tématu pěstounské péče se nyní opět vracíme anketou, kterou jsme oslovili vybrané odborníky z oblasti náhradní rodinné péče – zástupce neziskových organizací a úřadů. Jejich odpovědi nereprezentují stanoviska organizací nebo institucí, v nichž pracují, představují jejich osobní názory, které vycházejí z vlastních zkušeností z každodenní praxe.
Index aktivního stárnutí a jeho potenciál
Lucie Vidovićová
Oxfordský Institut pro stárnutí, Evropská komise a Ekonomická komise OSN pro Evropu ve dnech 16. a 17. dubna hostily mezinárodní seminář věnovaný Indexu aktivního stárnutí. Active Ageing Index (AAI) je analytický nástroj k měření potenciálu stárnoucích společností a ke zhodnocení pozice seniorů v těchto společnostech. Konstrukce tohoto nástroje byla iniciována již v rámci vyhlášení roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity (EY2012). Ten poskytl rámec pro zvýšení citlivosti vůči probíhajícím demografickým změnám poukázáním na pozitivní aspekty řešení souvisejících sociálních, ekonomických a politických výzev. Zároveň se EY2012 stal platformou pro řadu nových iniciativ na evropské, národní i regionální úrovni včetně definice nových politik. Bylo tedy nutné vytvořit nástroj, který by umožňoval dlouhodobě sledovat výsledky takových akcí a opatření. AAI se má stát tímto nástrojem.
Z pražské 12. mezinárodní konference Evropské sociologické asociace
Olga Nešporová
Na sklonku prázdnin (25.−28. srpna 2015) hostila Praha téměř tři a půl tisíce sociologů z Evropy, ale i dalších koutů světa. Konala se zde v pořadí již dvanáctá bianuální konference pořádaná Evropskou sociologickou asociací (ESA). Hlavní témata konference „Rozdíly, nerovnosti a sociologická imaginace“ vybízela účastníky ke sledování společensky významných a aktuálních témat. Jednalo se o vůbec největší setkání sociologů a socioložek v evropské historii, Praha přilákala rekordní počet účastníků. Organizaci konference zajišťoval Sociologický ústav Akademie věd ČR.
O proměnách partnerství a rodiny v dnešní české společnosti
Kristýna Peychlová
Hana Hašková (ed.), Marta Vohlídalová, Hana Maříková, Radka Dudová, Zuzana Uhde, Alena Křížková, Lenka Formánková: Vlastní cestou? Životní dráhy v pozdně moderní společnosti.
Praha, SLON 2014. 397 s. ISBN: 978-80-7419-178-7.