11.4.2016 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2016
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
zdravím Vás s dalším číslem našeho časopisu. Máme za sebou zimu (konečně!), a i když nebyla krutá, myslím, že i Vy jste se těšili na jaro - sluníčko, teplo, kvetoucí stromy... Mně osobně se zima zdála nekonečná, březen nám sice přinesl pár pěkných dnů, ale ty se střídaly se sněhovými kalamitami a plískanicemi, zkrátka bylo nevlídno. Ale to je snad naštěstí za námi.
Nevlídno je, jak se zdá, i v médiích, mám teď na mysli média hlavního proudu. Není dne, abychom si nepřečetli o nějaké hrůze, pozitivní zprávu aby člověk hledal s lupou v ruce. Ale naštěstí existuje i ten náš, reálný život, s našimi blízkými, přáteli, kolegy, a tam je všechno ještě v pořádku.
[...]
Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Vývoj nemocenského pojištění od rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky 1. 1. 1993
Vilém Kahoun
V letošním roce slavíme 25 let od vzniku České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ)1. K tomuto významnému jubileu se sluší si připomenout i vývoj jednotlivých odvětví sociálního pojištění v posledních 25 letech. V tomto článku se zaměříme na vývoj nemocenského pojištění po roce 1989 a podrobněji pak po roce 1992, tedy po rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky. Po velkých společenských změnách v listopadu 1989 bylo nutné značně přebudovat i právní řád a zcela změnit přístup k sociálnímu zabezpečení jako takovému. Nemocenské pojištění zaměstnanců přešlo ze správy odborových orgánů na nově zřízenou Českou správu sociálního zabezpečení, která převzala dřívější pravomoci Úřadu důchodového zabezpečení v Praze, České správy nemocenského pojištění a Správy nemocenského pojištění Svazu českých a moravských výrobních družstev a stala se tak nositelem jak nemocenského, tak důchodového pojištění.
Vývoj nemocenského poistenia na území Slovenskej republiky od 1. januára 1993
Katarína Cviková
Po novembri 1989 zasiahli rozsiahle politické zmeny tiež do oblasti sociálneho zabezpečenia na Slovensku. Obdobne ako v Českej republike, aj na Slovensku dochádza k jeho zásadným organizačným zmenám. Od 1. januára 1991 sa zlúčil výkon dôchodkového zabezpečenia a nemocenského poistenia do jednej inštitúcie. Slovenská správa nemocenského poistenia, odbory sociálnych vecí národných výborov a Úrad dôchodkového zabezpečenia sa zlúčili do Slovenskej správy sociálneho zabezpečenia, ktorá pôsobila do konca roku 1992. V roku 1993 potom došlo na Slovensku v rámci transformácie sociálnej sféry ku zmene inštitucionálneho usporiadania a vytvoreniu verejnoprávnej inštitúcie – Národnej poisťovne. 1. januára 2004 sa spustila dlho pripravovaná reforma systému sociálneho zabezpečenia na sociálne poistenie, vykonávateľom ktorého sa stala Sociálna poisťovňa.
Jaký je skutečný rozsah ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb?
Jana Langhamrová, Ladislav Průša
Financování ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb patří dlouhodobě k jedněm z nejvýznamnějších problémů při poskytování sociálních služeb. Zdravotní pojišťovny – především Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) – v rozporu s platným právním stavem nehradí poskytovatelům sociálních služeb náklady lékařem indikované a ošetřujícím personálem provedené a vykázané péče, vytváří tlak na ošetřující lékaře, aby tuto formu péče klientům pobytových služeb neindikovali, a v rámci své revizní činnosti se snaží minimalizovat rozsah skutečně poskytnuté péče, kterou by měly zaplatit. Cílem tohoto příspěvku je proto analyzovat výsledky terénního šetření o rozsahu poskytované ošetřovatelské péče v pobytových zařízeních sociálních služeb, které bylo realizováno v závěru roku 2014, porovnat získané výsledky se skutečnými výdaji zdravotních pojišťoven za tuto formu péče a na tomto základě navrhnout takové řešení, které by přispělo k odstranění nedostatků současného stavu.
Z výsledků výzkumu v roce 2015
Vědecko-výzkumná činnost VÚPSV, v. v. i., v roce 2015 navazovala na předchozí výzkumné aktivity a v souladu se schváleným materiálem „Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v. v. i., v letech 2011−2017“ probíhala v rámci projektů souhrnného charakteru. Vodítkem vědecko-výzkumné činnost byl „Plán činnosti na r. 2015“. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.
Práva LGBTI osôb a agenda Európskej únie: na ceste k novej smernici
Veronika Valkovičová
Európske spoločenstvo vzniklo v 50. rokoch 20. storočia ako projekt zameraný na ekonomický rozvoj a spoluprácu západoeurópskych krajín. Napriek tejto prvotnej tematickej vymedzenosti spoločenstva môžeme už v Rímskych zmluvách nájsť prvú zmienku o boji proti diskriminácii, a to konkrétne v podobe nerovnosti v odmeňovaní mužov a žien. Od 50. rokov prešlo spoločenstvo veľkými zmenami, konkrétne napríklad v oblasti svojho mandátu, agendy, ale i nástrojov, ktoré aplikuje vo verejných politikách s cieľom ovplyvňovať vývoj v členských štátoch. Amsterdamská zmluva predznamenala ambíciu spoločenstva venovať svoju antidiskriminačnú agendu v oblasti práce a pracovného trhu okrem iných i pohlaviu ako chránenej charakteristike. Od spomínanej zmluvy začali chránené charakteristiky sexuálnej orientácie a rodovej identity1 postupne vstupovať do európskej antidiskriminačnej agendy, ktorú môžeme považovať za formu najsilnejšej integrácie v podobe legislatívnych nástrojov.
Reformy v poskytování dlouhodobé péče – z publikace EU
Závislost na dlouhodobé péči je významným zdravotním, ekonomickým i sociálním rizikovým faktorem jak pro osobu, která je na takové péči závislá, tak pro její rodinu. Nedostatečná sociální ochrana např. prostřednictvím peněžitých dávek či péče vystavuje celou řadu občanů EU zvýšenému riziku chudoby a sociálního vyloučení. A nutno dodat, že počet osob, jimž hrozí uvedená rizika, nadále poroste v důsledku stárnutí evropské populace. Nedostatečná dlouhodobá péče pro seniory, děti, chronicky nemocné osoby a zdravotně postižené má také negativní dopady na oblast trhu práce, protože tzv. neformálními pečovateli (rodinnými příslušníky, pečujícími o blízkou osobu) jsou většinou ženy.
Analýza zpětné vazby účastnic projektu „Soulad rodiny a podnikání u žen na Praze−západ“
Drahomíra Zajíčková, Petra Jedličková
Rovnost občanů bez ohledu na pohlaví je součástí základních principů demokratické společnosti. Jedním z prostředků posilování principu nediskriminace a rovných příležitostí pro všechny je vytvoření celospolečenských podmínek pro efektivní slaďování pracovního, soukromého a rodinného života. Pod pojmem slaďování pracovního, soukromého a rodinného života je obecně míněno to, jakou mají zaměstnanci možnost skloubit svou práci, resp. výdělečnou činnost, se svými dalšími zájmy a mimopracovními povinnostmi. Text se zabývá analýzou zpětné vazby účastnic vzdělávacího kurzu projektu ESF ČR řešeného v rámci výzvy „Rovné příležitosti žen a mužů na trhu práce a slaďování pracovního a rodinného života“ umožňující ženám zahájit a rozvíjet podnikatelskou činnost jako jeden z nástrojů pro slaďování pracovního a soukromého života.
Nehmotné hodnoty v sociálních službách – můžeme je měřit?
Jaroslava Hrabětová, Olinga Ta´eed
Organizace občanského sektoru v současné době čelí zvýšeným požadavkům na deklarování dopadů svých projektů, a s tím souvisí otázka, jak je měřit či evaluovat. Příspěvek uvádí příklad ze Spojeného království (UK), kde se zadavatel (krajský úřad) rozhodl, že v nadcházející dotační výzvě v sociální oblasti jako další hodnotící indikátor využije změření sociální hodnoty, sociálního dopadu organizace, která se uchází o finanční podporu. Pro tento účel si zadavatel zvolil metriku Social Earnings Ratio (S/E Ratio) vyvinutou na výzkumném pracovišti Center for Citizenship, Enterprise and Governance, při univerzitě v Northamptonu. Nejedná se pouze o monitoring, evaluaci a vyhodnocení realizovaného projektu a organizace, ale rovněž o nalezení co nejtransparentnějšího způsobu samotného výběru organizací, poskytovatelů sociální služby.
Národní týden manželství. Manželství – ano či ne?
Klára Vítková Rulíková
Ve „Valentýnském“ týdnu, tedy od 8. února, proběhl v České republice už 10. ročník Národního týdne manželství (NTM), tentokrát s mottem „Manželství je víc než kus papíru“. Týden plný romantiky, akcí, přednášek, kurzů a happeningů se letos konal na více než šedesáti místech republiky a připojily se k němu nejen neziskové organizace, ale i některá města a obce. Na jeho začátku se konala tisková konference v Poslanecké sněmovně PČR, na které vystoupili se svými příspěvky jak odborníci na rodinnou a manželskou problematiku (PhDr. Mgr. Jeroným Klimeš, Ph.D., Mgr. Marie Nováková), tak někteří politici (místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a senátorka Zuzana Baudyšová). Cílem akce je posílit vztahy v manželství a zvýraznit potřebu zabývat se otázkou vztahových dovedností jako předpokladů dobrého manželství a též motivovat laickou i odbornou veřejnost, média i veřejně známé osobnosti, aby alespoň jednou za rok podpořili instituci manželství.