
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2016
Milé čtenářky, milí čtenáři,
prázdniny jsou definitivně minulostí, léto také, na horké dny můžeme pro letošek zapomenout, většina z nás má už po dovolené, dětem začaly opět školní povinnosti... Zkrátka máme podzim. Pro pesimisty chladná rána, plískanice, mlhy, tma. Ovšem pro nás optimisty také teplá podzimní odpoledne, barevné listí, houby, voňavý les, daleké výhledy z kopců, a když už je pošmourno, úkryt v peřinách s čajem a nějakou dobrou knihou. Nevím jak Vy, ale já se na podzim moc těším. Zkuste si také užívat podzimní přírodu a při odpočinku po práci na zahrádce nebo po procházce v lese si nezapomeňte přečíst, co jsme pro Vás v podzimním čísle připravili.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Důchodová reforma: Návod, jak smířit ekvivalenci s fiskální diciplínou
Martin Potůček, Veronika Rudolfová
Abstrakt
Jednu z důležitých změn v českém důchodovém systému vyvolalo podání stížnosti k Ústavnímu soudu, která napadla nastavení redukčních hranic při stanovení výše důchodů v závislosti na předchozích výdělcích pojištěnců s tím, že diskriminuje vyšší příjmové kategorie. Ústavní soud dal stěžovateli za pravdu. Výsledkem bylo schválení a realizace novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, která při výpočtu výše starobního důchodu zvýhodnila nejvyšší příjmový decil na úkor většiny ostatních pojištěnců, především těch se středními příjmy. Zákonodárci tak souběžně sledovali i politické kritérium dodržení fiskální disciplíny jakožto záruky finanční udržitelnosti důchodového systému. V analýze tohoto případu nabízíme pohled uplatňující teorii institucionalismu zaměřeného na aktéry a teorii veřejně politického cyklu. Na rozdíl od rozboru opírajícího se o ekonomii či právo věnujeme pozornost především samotnému veřejně politickému procesu.
Klíčová slova: Důchodová reforma, Česká republika, míra ekvivalence v důchodovém systému, institucionalismus zaměřený na aktéry, veřejně politický cyklus.
Česká sociální politika v perspektivě „sociálních investic“
Tomáš Sirovátka
Abstrakt
V posledních letech se jak v odborné literatuře o směřování sociálního státu, tak v agendě Evropské komise prosazuje koncept „sociálních investic“ a s ním spojený diskurs. Ten vyjadřuje snahu orientovat sociální politiku tak, aby dostála rostoucím požadavkům na rozvoj lidského kapitálu, vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, stejně jako požadavkům na vyrovnané veřejné rozpočty a podporu ekonomického růstu. Článek hodnotí vývoj vybraných oblastí českého sociálního státu v období krize a po ní (2008−2014) v této nové perspektivě. Využity jsou různé statistické zdroje, dokumenty ministerstev, vlády a Evropské komise, institucionální analýzy formování politik a jejich výstupů.
Klíčová slova: sociální stát, sociální investice, ekonomická krize, Česká republika, Evropská komise
Analýza způsobu sociálního zabezpečení invalidů z mládí
Martin Holub, Milan Šlapák
Abstrakt
Tento článek se zabývá sociálním zabezpečením specifické skupiny zdravotně postižených osob, jejichž invalidita nastala před 18. rokem věku, a kvůli tomuto zdravotnímu postižení nejsou schopny trvale výdělečné činnosti – tzv. invalidů z mládí. V České republice má každý občan podle článku č. 30 Listiny základních práv a svobod právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, stejně jako při ztrátě živitele. Zajištění tohoto práva při nezpůsobilosti k práci je v České republice pokryto invalidními důchody. Za invalidu z mládí se považuje osoba, která dosáhla věku 18 let, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna důchodového pojištění po potřebnou dobu. Výše procentní výměry invalidního důchodu tzv. invalidy z mládí činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu (zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.).
Klíčová slova: sociální zabezpečení, invalidní důchody, invalidé z mládí
Tematizace a konceptualizace sociálního zemědělství ve vztahu k sociálnímu podnikání, multifunkčnímu zemědělství a přístupům „green care“ v České republice
Eliška Hudcová
Téma sociálního zemědělství se objevuje v posledních letech v České republice na základě západoevropské inspirace i jako dobrá zkušenost a také vzhledem k dynamickému rozvoji sociálního podnikání v evropském i českém kontextu. Ukazuje se ale také jako udržitelná praxe fungující v rámci multifunkčního zemědělství, inovativních přístupů v sociální integraci především ve venkovských oblastech, a v rámci alternativních způsobů výkonu sociální práce. Tento článek je příspěvkem k tematizaci sociálního zemědělství v České republice, kde mu doposud byla věnována malá pozornost. Klade si za cíl přiblížit českému čtenáři obsah tohoto konceptu a představit naši dosavadní zkušenost na základě shrnutí výsledků studie „Možnosti využití konceptu sociálního zemědělství v politikách sociálního začleňování ve venkovském prostředí“, která byla zpracována v roce 2015 pro Agenturu pro sociální začleňování, Úřad Vlády ČR. Zároveň je tento koncept vztažen k sociálního podnikání, které popisuje komplexní realitu organizací, jejichž ústřední motivací je poskytování služeb a zboží sloužících veřejně prospěšnému účelu.
Nový systém financování sociálních služeb zatím zlepšení nepřinesl
Jiří Horecký, Petr Hanuš
Před dvěma lety bylo financování sociálních služeb přesunuto na úroveň jednotlivých krajů. S vyhodnocením tohoto zásadního kroku, a po prvních zkušenostech, je dnes možné konstatovat, že očekávání doposud nenaplnil. Navíc dochází k rozdílnému přístupu k financování sociálních služeb v jednotlivých krajích.
První paterčata v Čechách a ve světě
Klára Vítková Rulíková
V červnu 2013 se stala mediální hvězdou maminka Saša, která porodila ve třicátém týdnu těhotenství zdravá paterčata. Všichni jsme o nich mluvili jako o „prvních českých paterčatech“ a věřili jsme tomu, že jsou opravdu první, protože v dostupných statistických ročenkách jsme nenašli žádný záznam o tom, že by tomu mohlo být jinak.
Poskytování kvalitních služeb rané péče o děti
Melhuish Edward, University of Oxford
Syntetická zpráva Evropské komise (2016)
Systémy péče o děti zahrnují pracovní trh, rodičovskou dovolenou a politiky péče o děti. Je jasné, že některé země, včetně České republiky, ani zdaleka nedosahují cílů, doporučených v rámci poskytování péče o děti. Systém raného vzdělávání a péče o děti (ECEC) má dvě hlavní funkce: pomoci rodičům zapojit se do trhu práce a podporovat vývoj dětí.