FÓRUM sociální politiky 6/2016
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2016
Milé čtenářky, milí čtenáři,
zní to až neuvěřitelně, ale rok je téměř za námi a za dveřmi jsou vánoce. Shon, shánění dárků, úklid, pečení, vaření, oslavy s kolegy a přáteli... Tohle všechno k těmto zimním svátkům neodmyslitelně patří, ale nezapomínejme ani na to, že vánocům předchází advent, doba přípravy na vánoce, kdy bychom měli svoji pozornost věnovat nejen věcem materiálním. A po adventu přijde Štědrý den, Silvestr a Nový rok. Čas bilancování, přemýšlení o tom, co se povedlo i nepovedlo, čas nových předsevzetí. My tady v naší malé republice žijeme v klidu a míru, máme dostatek jídla, naše děti mohou chodit do školy, máme práci, ale bohužel ne všude na světě mají takové štěstí. Měli bychom za to být vděční, porozhlédnout se kolem sebe a pomoct těm, kteří se tak dobře jako my nemají. Nejsem velkým příznivcem toho, abychom za každou cenu pomáhali na druhé straně zeměkoule. Aspoň ne do té doby, dokud vedle v domě bydlí osamělý člověk, který si třeba nemůže dovolit dostatečně se najíst, dokud maminka, bydlící ve vedlejší ulici sama se dvěma dětmi, není schopná zaplatit obědy ve školní jídelně, dokud máme ústavy plné dětí, které na vánoce nebudou šťastné, dokud v domovech pro seniory jsou osamělí staří lidé, za kterými nikdo nechodí a oni si připadají zbyteční… Byla bych ráda, abychom v příštím roce nezapomínali na lidi kolem sebe a pomáhali dle svých možností - finančně, darováním svého času nebo jinak. Zkrátka abychom si dali do příštího roku předsevzetí, že alespoň jednou za čas pomůžeme potřebným ve svém okolí. Obdarovaní nakonec budeme i my, protože ten pocit, kdy někomu nezištně pomůžeme, je zkrátka hřejivý a příjemný.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Aktuální trendy v rozvoji sociálních služeb v zemích EU a v ČR ve světle očekávaných změn ve struktuře populace
Ladislav Průša
Abstrakt
Stárnutí populace se bezprostředně dotýká všech zemí EU. Významným způsobem se mění struktura obyvatelstva, rostou nároky na jednotlivé sociální systémy. V rámci odborných diskusí je soustavně věnována pozornost především otázkám dlouhodobé udržitelnosti důchodových systémů, v posledních letech se pozornost zaměřuje rovněž na problematiku sociálních služeb a zdravotní péče. Cílem tohoto příspěvku je na pozadí komparace systémů poskytování a financování sociálních služeb v evropských zemích – zejména v Rakousku – identifikovat některá nová řešení, která jednotlivé státy uvedly do praxe v posledním období a na tomto základě předložit návrh některých nových opatření a přístupů, které by bylo účelné promítnout do legislativy a praxe v České republice.
Klíčová slova: stárnutí populace, mezinárodní komparace, sociální služby, Evropská unie
Demografické projekce aneb jak se liší výsledky z pohledu použití deterministických a stochastických modelů
Ondřej Šimpach, Jitka Langhamrová
Abstrakt
Informace o pravděpodobném budoucím vývoji věkové a pohlavní struktury obyvatel jsou velmi důležité pro centrální i regionální správu. Regionální správní orgány na základě nich pak mohou předvídat budoucí potřeby v odvětvích nevýrobní sféry a veřejných služeb jako jsou školství, zdravotnictví, sociální zabezpečení. Perspektivní odhady vývoje počtu a struktury obyvatelstva mají také svůj demografický význam, ukazují totiž perspektivní populační důsledky současného populačního vývoje (Roubíček, 1997). V praxi se projekce metodicky opírají o běžné matematické extrapolační metody, nebo o demografické metody populačních projekcí. Podle toho, jaký postup při výpočtu použijeme, liší se i jednotlivé výsledky. Struktura populace a z ní všechny odvozené charakteristiky jsou silně determinovány jak aplikovaným scénářem, tak použitým modelem, který byl pro extrapolaci budoucí věkově a pohlavně specifické demografické struktury použit. Scénáře budoucího vývoje individuálních demografických procesů (zejména úmrtnosti, plodnosti a migrace) mohou být optimistického i pesimistického charakteru, což v závěrečné syntéze může představovat i mnoho potenciálních verzí populačních struktur. V předkládané studii se zaměříme na změny ve věkové struktuře populace z pohledu biologických a ekonomických generací. Pro ilustraci je zde uveden pro různé způsoby výpočtu projekce Sauvyho index stáří a index hospodářského zatížení. Cílem příspěvku je poukázat na možné způsoby výpočtu populačních projekcí a na fakt, že získané výsledky jsou závislé na tom, jaký model a jaký způsob výpočtu je vybrán. Výsledky se mohou výrazně lišit.
Klíčová slova: populační projekce, sauvyho index stáří, index hospodářské závislosti
Vývoj indexu závislosti seniorů při navrhované změně důchodového věku a různých variantách demografického vývoje
Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová
Abstrakt
Ve většině evropských zemí dochází v posledních desetiletích ke zvyšování podílu seniorů v populaci a snižování podílu osob v produktivním věku. Vzhledem ke snižování úmrtnosti se prodlužuje průměrná doba pobírání starobních důchodů a diskutuje se problematika, zda jsou stávající důchodové systémy do budoucna finančně udržitelné. Jedním z možných reformních kroků je zvyšování důchodového věku, v některých zemích i nad dosud obvyklou hranici 65 let. I v České republice se od roku 1995 důchodový věk postupně zvyšuje, podle současné právní úpravy má být toto zvyšování trvalé, bez jakékoli horní hranice, což bylo nezřídka terčem kritiky nejen ze strany odborníků, ale i zástupců některých politických stran. V roce 2016 vláda ČR předložila návrh novely zákonů, který vychází z myšlenky zastavit současný růst důchodového věku na hranici 65 let a v budoucnu určovat hranici důchodového věku tak, aby průměrná doba pobírání důchodu činila čtvrtinu života. Cílem příspěvku je ukázat předpokládaný vývoj některých demoekonomických charakteristik, především poměru počtu osob v důchodovém a produktivním věku, při různých variantách vývoje důchodového věku po roce 2030 a různých variantách demografického vývoje.
Klíčová slova: důchodový věk, index závislosti seniorů, populační projekce, Česká republika