12.2.2017 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
před nedávnem jsem Vám na tomto místě přála krásné vánoce a šťastný nový rok, ale čas běží a my za sebou máme již více než měsíc nového roku a setkáváme se u prvního čísla našeho časopisu. Na úvod pro Vás mám dvě zprávy, jednu dobrou a jednu horší (záměrně nepíši špatnou). Po deseti ročnících vydávání časopisu jsme se rozhodli zvýšit cenu jednoho čísla z 50 Kč na 60 Kč. Vzhledem k tomu, že jde o první zvýšení ceny za deset let vydávání, věřím, že u Vás najde pochopení. To byla ta horší zpráva. Dobrou zprávou je, že se i nadále budeme snažit, aby obsah časopisu byl kvalitní a aktuální. I z tohoto důvodu naleznete u recenzovaných článků kromě obvyklých informací o autorovi či autorech také fotografii autora.
Věřím, že jste kromě již zmiňovaných vánoc a silvestra ve zdraví přežili i letošní zimu, která po letech byla konečně zase tou ladovskou zimou, se spoustou sněhu a mrazivých dní. Bylo to fajn, ale já už se opravdu moc těším na jaro. Až zase odložíme teplé kabáty, budeme moci vyrazit do přírody, dát si něco dobrého na zahrádce oblíbené restaurace. No, už aby to bylo, i když březen za kamna vlezem, duben..., vždyť to znáte sami. Doufám, že v dalším čísle časopisu nebudu bědovat nad rozmary počasí.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Principy veřejného financování služeb sociální péče v ČR – reflexe a návrhy systémových změn
Petr Vojtíšek
Abstrakt
Nastavení veřejnoprávní solidarity v systému sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením je ústředním tématem tohoto textu, který je výrazně zkrácenou verzí výstupů disertační práce autora1. Téma systematicky zapadá do oblasti sociální ochrany obyvatel ČR, konkrétně do soustavy sociální pomoci. Sociální pomoc se uvnitř člení ještě na dávky sociální péče (dávky pro osoby se zdravotním postižením, systém hmotné nouze) a sociální služby, které jsou předmětem zájmu tohoto článku. Systém sociálních služeb je z pohledu sociálněpolitických nástrojů výjimečný svým charakterem – jedná se o konání ve prospěch potřebných osob. Sociální služby zahrnují množství cílových skupin a typů služeb, článek je zaměřen na pole služeb sociální péče. Důvodem aktuálnosti tématu jsou demografické prognózy, změny ve struktuře a funkcích moderní rodiny, rozsah povinností sociálních států tváří v tvář jejich ekonomické kondici, efektivita veřejných služeb a nestátních subjektů. Cílem článku je na základě reflexe současného systému financování předložit návrh systémových opatření pro úpravu veřejnoprávní solidarity v sociálních službách (konkrétně službách sociální péče) v ČR.
Klíčová slova: veřejnoprávní solidarita, služby sociální péče, nestátní neziskové organizace, financování sociálních služeb, deregulace sociálních služeb
Analýza faktorů ovlivňujících úspěšnost integračního programu v obci se sociálně vyloučenou lokalitou – případová studie
Jan Vašat
Abstrakt
Text představuje výsledky případové studie úspěšnosti vybraného programu, který je zaměřen na integraci obce a její sociálně vyloučené lokality. Hlavním cílem studie byla analýza působení charakteristik programu a charakteristik prostředí na úspěšnost programových snah o integraci obce a její sociálně vyloučené lokality. „Sociálně vyloučená lokalita“ mne tedy zajímá jako jedna ze dvou vzájemně rozpojených entit. První nese označení sociálně vyloučená lokalita, druhou představují ostatní části obce, které nenesou nálepku „sociálně vyloučená lokalita“. Obě entity jsou odděleny procesem dezintegrace. Nebudu se zde ale zabývat ani procesem sociálního vylučování (exkluze), ani sociálním začleňováním (inkluzí). Pojmy exkluze a inkluze se týkají větší či menší dostupnosti příležitostí pro jedince a „sociálně vyloučená lokalita“ je z tohoto hlediska sociálním uskupením, které sestává z jedinců s omezeným přístupem k příležitostem. Věnovat se budu procesu integrace, tedy více či méně úspěšnému, vzájemnému propojování dvou dosud sociálně rozpojených, výše zmíněných částí obce.
Klíčová slova: integrační program, sociálně vyloučená lokalita, integrace, dezintegrace, úspěšnost
Financování sociálních podniků
Kateřina Legnerová, Marie Dohnalová
Abstrakt
Autorky příspěvku vycházejí z teoretického konceptu teorie závislosti na zdrojích (Pfeffer a Salancik, 1978)1 a z několikaletých vlastních výzkumů sociálních podniků, které realizují s využitím mezinárodní metodiky. Teorie závislosti na zdrojích pracuje s třemi předpoklady: záleží na sociálním kontextu, organizace vyvíjejí strategie, které jim pomáhají udržet svoji autonomii a cíle, a moc je důležitá pro pochopení, proč organizace jednají určitými způsoby (Davis, Cobb, 2010)2. Sociální podniky jsou u nás relativně novými ekonomickými subjekty. Jsou soukromé a ve svých aktivitách sledují nejen ekonomický, ale také sociální a environmentální cíl. Jsou to částečně obchodní společnosti, družstva a také některé nestátní neziskové organizace. S využitím mezinárodní metodiky evropské výzkumné společnosti EMES (Defourny, 2001)3 autorky příspěvku dospěly k závěru, že v sociálních podnicích dochází ke kombinaci finančních zdrojů a že motivací pro sociální podnikání nestátních neziskových organizací je možnost mít vlastní zdroje. Tím potvrzují teorii závislosti na zdrojích zejména v předpokladu, že vlastní financování pomáhá udržovat autonomii a může ovlivňovat jednání organizace.
Klíčová slova: sociální ekonomika, sociální podnikaní, sociální podniky, znevýhodněné skupiny, trh práce, sociální integrace
Nejvýznamnější překážky uplatnění osob po výkonu trestu odnětí svobody na trhu práce
Pavel Bareš, Jiří Mertl
Velmi nízká možnost uplatnění na trhu práce a vysoká míra nezaměstnanosti u osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „propuštěné osoby“, „osoby s trestní minulostí“2) představuje společně s vysokou zadlužeností (případně předlužeností) jeden z hlavních důvodů, které značně komplikují možnost návratu (reintegrace) těchto osob do společnosti.3
Sociální práce zajišťovaná obecními a krajskými úřady v přenesené působnosti
Jana Havlíková
Zatímco sociální služby zajišťují obce a kraje v rámci své samostatné působnosti, činnosti sociální práce byly těmto subjektům svěřeny v působnosti přenesené; konkrétně obecním úřadům obcí s rozšířenou působností (dále „ORP“) a krajským úřadů (dále „KÚ“) zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále „obce s POU“) a rovněž ORP zákonem č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o model „smíšené územní správy“.
Multidisciplinarita v příspěvku na péči
Olga Hubíková
V březnu až listopadu 2016 byl brněnským výzkumným týmem VÚPSV, v. v. i pod vedením prof. Libora Musila realizován projekt TB05MPSV007 Multidisciplinarita v posuzování nároku na příspěvek na péči. Zadavatelem projektu bylo MPSV a výsledky projektu budou zadavatelem využity při jeho metodické a koncepční činnosti v oblasti rozvoje posudkové praxe u příspěvku na péči.
Rovnost příležitostí z pohledu rodinné politiky
Petra Michalová
Národní centrum pro rodinu se veřejné diskuse o rovných příležitostech účastní už řadu let. Během těch let se ale pojetí konceptu značně proměnilo a je důvodné se domnívat, že pod pojmem „rovné příležitosti“ si každý představí něco trochu jiného. Tento vývoj se nakonec stal impulsem k uspořádání semináře „Rovnost příležitostí z pohledu rodinné politiky“, který proběhl 20. 9. 2016 v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Seminář se konal pod záštitou poslankyň Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR paní Pavly Golasowské, Jitky Chalánkové a Niny Novákové a spolu s Národním centrem pro rodinu ho pořádala Asociace center pro rodinu.