12.4.2017 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dva měsíce uplynuly jako voda a před námi je jedno z nejkrásnějších ročních období, jaro. Venku je příjemně teplo, zimní věci jsou konečně hluboko uklizeny, ráno stačí vzít si jenom něco lehkého na sebe a jde se. Stráně i louky jsou rozkvetlé, voní, vylétly včely, příroda přímo vyzývá, abychom si vyšlápli na procházku. A člověku je tak nějak hezky na duši, když vidí tu krásu kolem sebe. Osobně mám jaro moc ráda a první jarní paprsky si vždycky užívám. Věřím, že i Vy se cítíte nově a svěže a budete tak moci čelit novým výzvám pracovním i osobním.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Česká rodinná politika – podpora rodin s nezaopatřenými dětmi a autonomie rodiny
Věra Kuchařová, Olga Nešporová
Abstrakt
Článek se zaměřuje na rodinnou politiku v České republice, přičemž jednak vymezuje její základní principy, jednak sleduje její aktuální směřování. Široké téma je zúženo a dále rozebíráno na příkladu jedné z ústředních oblastí rodinné politiky, kterou je podpora rodin s nezaopatřenými dětmi. Rodinnou politiku autorky vnímají jako průřezovou disciplínu a svébytnou oblast přesahující sociální politiku. V první části textu jsou rozebrány základní principy rodinné politiky – princip autonomie (rodiny), princip subsidiarity a princip participace. Následuje teoretické pojednání o ideálu fungující rodiny, které je věnováno vymezení rodiny a jejím základním funkcím. Druhá část textu sleduje konkrétní opatření pro podporu rodin s nezaopatřenými dětmi v České republice v posledním desetiletí (2006−2016). A to na příkladu dvou vybraných oblastí – finanční podpory a služeb denní péče o děti a vzdělávání. Závěrečná diskuse podtrhuje význam principu participace aktérů a představuje preference příjemců opatření i širší veřejnosti.
Klíčová slova: rodinná politika, Česká republika, rodiny s dětmi, autonomie, subsidiarita, participace
Návratnost výběru daní z příjmů osob samostatně výdělečně činných z pohledu státu
Lenka Říhová
Abstrakt
Cílem práce je vyčíslení výdajů státu na výběr daní z příjmů OSVČ, tedy výdajů finančních úřadů spojených s inkasem této daně a jejich porovnání s příjmy státu z činnosti těchto subjektů a zjištění návratnosti výdajů na výběr daní z příjmů OSVČ z makroekonomického hlediska. Druhým, navazujícím cílem je poukázat na alarmující situaci vysokého podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu pomocí výpočtu změny příjmů a výdajů státu při snížení tohoto podílu na úroveň v ekonomicky silných zemích, a to za stávajícího daňového systému, včetně predikce tohoto vývoje v letech 2016−2020. Ve sledovaném období let 2011 až 2015 bylo zjištěno, že výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ mají rostoucí charakter, přičemž v roce 2014 výdaje na výběr daní z příjmů OSVČ převyšovaly inkasovanou daň z příjmů. Toto zjištění částečně potvrzuje výchozí hypotézu, že výdaje státního rozpočtu na inkaso daní OSVČ převyšují výši inkasované daně z příjmů. Přehlédnout ovšem nelze ani další výdaje spojené s činností OSVČ, jako jsou například výdaje na živnostenské úřady či Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Kalkulací se prokázalo, že snížení podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu na úroveň EU-15 a jejich zaměstnání by pokrylo náklady na výběr daní z příjmů OSVČ, ale zároveň nezvýšilo výdaje na jejich výběr. Pouhé snížení podílu OSVČ na ekonomicky aktivním obyvatelstvu o 7 procentních bodů a jejich transformace do pracovněprávního vztahu by zvýšila příjmy státu o více než 2,5 mld. Kč, což je aktuální výše inkasované daně z příjmů všech OSVČ v České republice.
Klíčová slova: OSVČ, daň z příjmů, výdaje státního rozpočtu, příjmy státního rozpočtu
Informace VÚPSV o projektech realizovaných v roce 2017
Helena Vychová
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v. v. i. (VÚPSV) zahájil v roce 2017 řešení významných systémových projektů, realizovaných v rámci výzvy č. 03_15_122 (Rozvoj služeb zaměstnanosti) Operačního programu Zaměstnanost vyhlášené Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR. Řešitelský tým VÚPSV je tvořen pracovníky výzkumného Týmu trhu práce, do jehož odborného zaměření problematika níže uvedených řešených projektů spadá.
Sociokulturní problematika žen v managementu hotelových služeb se zaměřením na rovné příležitosti
Marek Merhaut
Cílem předloženého článku je na základě empirických šetření a analýz zhodnotit specifika managementu hotelových zařízení ve vztahu k ženám za podmínek, kdy se na jedné straně globalizace hotelového průmyslu projevuje akcelerací nové techniky (nových technologií, automatizací, elektronizací), na druhé straně se musí vyrovnávat s dopady ekonomické krize a překonávat její důsledky v době ekonomické recese. Předložený článek se zabývá problematikou postavení žen v odvětví hotelnictví a gastronomie na základě provedeného empirického šetření. Předmětné empirické šetření zaměřené na genderovou politiku probíhalo v průběhu let 2012−2015, kdy jsem svoji pozornost zaměřil na primární a sekundární zdroje získané od personálních manažerů dotazovaných hotelových zařízení.
Z mezinárodního workshopu „Sociální politika 2016 – Nové výzvy v nejisté době“ v Praze
Vladimír Barák
Dne 24. listopadu loňského roku se na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze konal mezinárodní workshop „Sociální politika 2016 – Nové výzvy v nejisté době“ v rámci projektu Komparace, inovace a diverzifikace sociálně-vědních předmětů, vedlejší specializace Hospodářská a sociální politika s akcentem na potřeby studentů. Řešitelem projektu je prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc.
Z výsledků výzkumu v roce 2016
V r. 2016 byl vodítkem vědeckovýzkumné činnosti VÚPSV, v. v. i. „Plán výzkumné činnosti na r. 2016“. Plán byl zaměřen na řešení aktuálních otázek vývoje sociálního systému v naší zemi s přihlédnutím k prioritám vedení MPSV v tomto období. Jeho východiskem byl materiál „Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v. v. i. v letech 2011−2017“. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.