FÓRUM sociální politiky 3/2017
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
jsem ráda, že se opět setkáváme u dalšího čísla našeho časopisu, a to v jednom z nejkrásnějších měsíců v roce. Byť už nejsem školou povinná pěknou řádku let, červen je pro mne pořád předprázdninovým měsícem. Stále si vzpomínám, jaké to bylo, těšit se na všechny zážitky, které mne čekají, na dva měsíce volna, tepla, koupání… A i když se dva měsíce smrskly jen na dny dovolené, mám to očekávání ráda a těším se i z radosti mých dětí, které mají stejné pocity jako já před lety. Tak doufám, že i Vy se těšíte. Těm z Vás, kteří máte dovolenou už za rohem, přeji, abyste ji užili ve zdraví a pohodě s Vašimi nejbližšími. A i když náš časopis není zcela lehké a bezstarostné dovolenkové čtení, věřím, že stojí za přečtení. Co jsme pro Vás tedy tentokrát připravili?
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Hodnocení funkcí dvou systémů sociální politiky pro osoby v hmotné nouzi v roce 2014
Ondřej Hora, Jiří Vyhlídal
Abstrakt
Osoby v hmotné nouzi a jejich domácnosti tvoří specifický soubor klientů sociálního státu. Vedle nezbytné solidarity, v podobě finanční či hmotné pomoci, vyjadřuje společnost také ambici, prostřednictvím odpovídajících opatření, trvaleji zlepšit životní podmínky těchto osob. K tomu je nutné, aby míra solidarity na jedné straně neohrožovala nutnou motivaci na straně klientů a současně zajišťovala minimum pro důstojný život. Vhodná opatření musí také umožnit reintegraci těchto osob do společnosti, především skrze nalezení zaměstnání. Tento příspěvek je věnován hodnocení funkcí dvou významných systémů sociální politiky – systému pomoci v hmotné nouzi a aktivní politiky zaměstnanosti. Oba systémy jsou hodnoceny z hlediska plnění ochranné, pobídkové a integrační funkce u osob a domácností, které se v období mezi březnem a prosincem 2014 ocitly v hmotné nouzi a v evidenci úřadu práce (ÚP). Analýza byla provedena na datovém souboru, který obsahoval propojené údaje ze dvou nezávislých databází: databáze uchazečů o zaměstnání (OKpráce) a databáze osob (domácností) v hmotné nouzi (OKnouze).
Klíčová slova: systém pomoci v hmotné nouzi, aktivní politika zaměstnanosti, příjmová chudoba, ochranná funkce, pobídková funkce, integrační funkce
Zavedení a zrušení druhého důchodového pilíře jako souboj advokačních koalic
Martin Potůček, Veronika Rudolfová
Abstrakt
V reformách důchodových systémů postkomunistických zemí byla v posledních dvaceti letech kromě dalších změn realizována i diverzifikace důchodových pilířů spojená s masivními přesuny příspěvků účastníků z veřejných, průběžně financovaných důchodových pilířů do nově ustavovaných privátních fondových pilířů. Zavedení tohoto pilíře bylo od roku 2013 prosazeno i v České republice. Přijetí příslušného zákona předcházel vážný politický konflikt mezi příznivci a odpůrci tohoto kroku (jak mezi jednotlivými politickými subjekty, tak i mezi odborníky). V analýze tohoto konfliktu – a jeho vyústění v podobě zrušení tohoto nově ustaveného pilíře brzy po změně vládní politické reprezentace – uplatňujeme teorii advokačních koalic. V identifikaci procesu krystalizace dvou vyhraněných koalic aktérů z obou stran názorového spektra pracujeme zejména s analýzou politických dokumentů, s veřejnými prohlášeními jednotlivých aktérů a s analýzou hlasování o příslušném zákonu v obou komorách Parlamentu ČR. V závěru diskutujeme možnosti a meze uplatnění teorie advokačních koalic při zkoumání dynamiky veřejně politického procesu.
Klíčová slova: Důchodová reforma, Česká republika, teorie advokačních koalic, veřejný pilíř definovaný dávkově a financovaný průběžně, fondový příspěvkově definovaný pilíř
Z historie International Labour Organization (IL0) – Mezinárodní organizace práce (MOP)
Igor Tomeš
Dne 28. června 1919 byla podepsána Versailleská smlouva a byl zřízen organizační výbor, který měl připravit 1. mezinárodní konferenci práce (MKP) a tím i vznik Mezinárodní organizace práce (MOP). Dne 29. října 1919 se schází první MKP a trvá do 29. listopadu téhož roku. V roce 2019 tedy uplyne již 100 let trvání MOP.
Problematika diskriminace v migračním právu, politice a praxi vůči věku
Marek Merhaut
Tato studie klade důraz na rozsáhlou, ale málo vnímanou existenci diskriminace vůči věku ve vynuceném migračním právu, politice a praxi. Užitím termínu „sociální věk“ autor analyzuje způsoby, jakými jsou lidé rozděleni v nucené migraci, dle chronologického věku, biologického vývoje a rodinného statusu. Tento článek má za cíl přispět k dalšímu výzkumu věkové diskriminace ve všech formách a v různých kontextech nucené migrace.
Probační dům jako možnost realizace podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem
Kateřina Cilečková, Adéla Stodůlková
Převážně teoretický článek se zabývá podmíněným propuštěním z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem a možnostmi sociální práce s podmíněně propuštěnými osobami. Jsou zde zmíněna teoretická východiska přístupů retributivní i restorativní justice, negativní i pozitivní stránky obou variant. Dále se věnuje postavení a úkolům Probační a mediační služby jako speciálnímu orgánu, jež ve své činnosti sdružuje zvláštní prvky sociální práce a způsoby řešení trestné činnosti. Navazují informace o procesu podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody z hlediska jednotlivých aktérů tohoto procesu. Závěr statě pojednává o Pilotním projektu Probační dům, který realizovala ostravská nezisková organizace Nová šance, z. s., s cílem rozšířit okruh osob, které mohou být podmíněně propuštěny. Záměrem projektu bylo poskytnout klientům v rámci sociální práce bezpečný přechod z vysoce kontrolovaného života ve věznici do mnohdy náročného života na svobodě, dále zejména integrace a resocializace mužů po výkonu trestu odnětí svobody zpět do společnosti, podpora a pomoc při dosažení cílů těchto osob a ochrana společnosti před recidivou a bezdomovectvím. Do blízké budoucnosti existenci probačních domů předpokládá strategický program Ministerstva spravedlnosti České republiky Koncepce vězeňství do roku 2025.
Recenze knihy „Postarat se ve stáří“
Jitka Langhamrová
Dudová, Radka. Postarat se ve stáří. Rodina a zajištění péče o seniory. Praha: Sociologické nakladatelství, 2015. 200 stran.
ISBN: 978-80-7419-182-4