Age Management jako nedílná součást odpovědné personální politiky firemní kultury

Karel Chadt, Marek Merhaut

Vzrůstající počty seniorů v Evropě způsobují mnoho problémů a výzev vztahujících se k aspektům a technikám využití age managementu. Měnící se demografická situace a zvyšující se průměrný  věk zaměstnanců zdůrazňují nutnost zamyslet se nad využitím age managementu pro společnosti, kterým hrozí například ztráta kvalifikovaného personálu. Účelem této studie je prozkoumat a  zhodnotit techniky na úrovni řízení těchto procesů pro snížení zátěže při stárnutí pracovní síly. Tento článek prezentuje teoretickou studii, která napomáhá při identifikaci nejčastěji uváděných  oblastí a jejich charakteristik naznačených ve vědecké literatuře. Autoři dosud používali analýzu vědecké literatury, strukturování dat a metody hodnocení v personální problematice. Teoretický  výzkum zdůrazňuje tyto oblasti age managementu: nábor pracovní síly, znalostní management a management vzdělání, měnící se postoje, flexibilní pracovní metody, management zdraví a  ergonomie a prostředí na pracovišti. Každá z těchto oblastí spolu úzce souvisí. Například trénink a cvičení starších pracovníků úzce souvisí s tím, jak se zachází se zaměstnanci v této věkové  kategorii. V praxi se velmi často předpokládá, že starší pracovníci jsou neschopní nebo neochotní se učit, a proto nejsou zařazováni do výcvikových programů. A právě v tomto kontextu se stávají  měnící se postoje vůči starším pracovníkům klíčovým faktorem.