FÓRUM sociální politiky 4/2017
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
léto je v plném proudu, počasí je takové, jaké v tomto ročním období má být, a já věřím, že si ho užíváte. Nevím, jestli jste si to uvědomili, ale rok je za svojí polovinou a prázdniny zrovna tak! Letí to, i my Vám přinášíme již čtvrté letošní číslo. Dovolte tedy, abych Vám představila alespoň v náznacích, co jsme pro Vás v srpnovém čísle připravili.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Rodinná politika na Slovensku zameraná na podporu rodín s nezaopatrenými deťmi
Daniel Gerbery
Abstrakt
Štúdia ponúka analytický pohľad na rodinnú politiku na Slovensku a na jej súvislosti. Zameriava sa na opatrenia vo vzťahu k rodinám s nezaopatrenými deťmi a na nich demonštruje výzvy a problémy, ktorým rodinná politika musí čeliť. S využitím komparatívnych dát najprv identifikuje sociálno-ekonomický kontext rodinnej politiky, s dôrazom na dopady rodičovstva na zamestnanosť, ekonomickú situáciu domácností a na využívanie služieb starostlivosti o deti. Následne kriticky nasvecuje najdôležitejšie opatrenia vo vzťahu k rodinám s deťmi, pričom si
všíma napätie medzi deklarovanými cieľmi opatrení a ich schopnosťou reagovať na reálne spoločenské výzvy. Následne je pozornosť venovaná názorom verejnosti, ktoré sú „testom“ predpokladanej efektivity rodinno-politických opatrení, a to v tom zmysle, že ukazujú, do akej miery sa intervencie do života rodín môžu stretávať so súhlasom, podporou obyvateľstva alebo s oportunistickým a odmietavým správaním. Údaje o názoroch verejnosti využívame aj na dokreslenie okruhu problémov, ktorým by sa rodinná politika mala venovať. V záverečnej časti sú formulované zhrnutia, s prepojením na súčasnú diskusiu o rodinnej politike na Slovensku.
Kľúčové slová: rodinná politika, rodiny s deťmi, dopady rodičovstva, sociálne začlenenie
Sociální determinanty prekarizace práce v evropských zemích
Tomáš Doseděl, Tomáš Katrňák
Abstrakt
Cílem této stati je zjistit, do jaké míry se v zemích Evropské unie vyskytují zaměstnání splňující definici prekarizované práce. Podle metodiky Mezinárodní organizace práce je jako prekarizované označováno takové zaměstnání, ve kterém zaměstnanec nemá dostatečnou jistotu. Jedná se především o zaměstnání na částečný úvazek či dobu určitou. Prostřednictvím analýzy dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey za roky 2000−2015 autoři ukazují, že v zemích Evropské unie podíl prekarizované práce roste z přibližně 20 % na začátku sledovaného období na přibližně 24 % na jeho konci. V době finanční krize kupodivu podíl prekarizované práce krátkodobě klesl, zaměstnavatelé se pravděpodobně v rámci úsporných opatření nejprve zbavili zaměstnanců s částečnými úvazky a smlouvami na dobu určitou. To potvrzuje, že prekarizovaná práce skýtá zaměstnanci výrazně nižší sociální jistoty. V druhém kroku analýzy pak autoři pomocí logistické regrese dat z výběrového šetření European Union Labor Force Survey zjišují, že rizikovými skupinami, ohroženými prekarizovanou prací, jsou zejména ženy a lidé s nižším vzděláním. To odpovídá teorii technologické změny, podle které i v době vzdělanostní expanze trh práce dokáže přijmout zvýšený počet držitelů vysokoškolských titulů, jelikož nově vznikající zaměstnání vyžadují vyšší kvalifikaci pracovníků. Ukazuje to ale také na přetrvávající genderové nerovnosti na trzích práce, které neodstranilo ani vyrovnání poměru mezi držiteli a držitelkami vysokoškolských diplomů. Fakt, že riziko prekarizace zvyšuje u žen uzavření sňatku a narození dítěte, svědčí spíše o přetrvávající diskriminaci zaměstnankyň ze strany zaměstnavatelů kvůli jejich snahám založit rodinu a pečovat o ni. Míra prekarizace je stále o něco nižší v nových zemích Evropské unie, mezi které patří i Česká republika.
Klíčová slova: trh práce, prekarizace, prekariát, pracovní podmínky
Směry hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací
Lenka Říhová
Hodnocení prací a činností podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti je nejen základem výdělkové diferenciace u jednotlivých zaměstnavatelů, ale do značné míry i prostředkem pro určování výdělkového a společenského postavení skupin obyvatelstva. Hodnocení prací a činností podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti je ale také velmi citlivou oblastí pracovněprávních a obdobných vztahů. Hodnocení prací a činností na základě výše uvedených faktorů je nástrojem výdělkové ochrany a základním prvkem diferenciace zaměstnanců. Vhodným nastavením metody hodnocení prací lze seřadit jednotlivé práce dle jejich náročnosti a nastavit tak vhodnou diferenciaci odměn za práci.
Age Management jako nedílná součást odpovědné personální politiky firemní kultury
Karel Chadt, Marek Merhaut
Vzrůstající počty seniorů v Evropě způsobují mnoho problémů a výzev vztahujících se k aspektům a technikám využití age managementu. Měnící se demografická situace a zvyšující se průměrný věk zaměstnanců zdůrazňují nutnost zamyslet se nad využitím age managementu pro společnosti, kterým hrozí například ztráta kvalifikovaného personálu. Účelem této studie je prozkoumat a zhodnotit techniky na úrovni řízení těchto procesů pro snížení zátěže při stárnutí pracovní síly. Tento článek prezentuje teoretickou studii, která napomáhá při identifikaci nejčastěji uváděných oblastí a jejich charakteristik naznačených ve vědecké literatuře. Autoři dosud používali analýzu vědecké literatury, strukturování dat a metody hodnocení v personální problematice. Teoretický výzkum zdůrazňuje tyto oblasti age managementu: nábor pracovní síly, znalostní management a management vzdělání, měnící se postoje, flexibilní pracovní metody, management zdraví a ergonomie a prostředí na pracovišti. Každá z těchto oblastí spolu úzce souvisí. Například trénink a cvičení starších pracovníků úzce souvisí s tím, jak se zachází se zaměstnanci v této věkové kategorii. V praxi se velmi často předpokládá, že starší pracovníci jsou neschopní nebo neochotní se učit, a proto nejsou zařazováni do výcvikových programů. A právě v tomto kontextu se stávají měnící se postoje vůči starším pracovníkům klíčovým faktorem.
Ruská komunita v kontextu vývoje cizinců z třetích zemí s důrazem na Ukrajince a Vietnamce
Jana Vavrečková
Příspěvek o ruské komunitě na českém území je součástí řešení projektů, zabývajících se monitoringem integračních procesů cizinců třetích zemí v České republice, jejichž zadavatelem je MV ČR. Předmětem zájmu jsou občané Ruské federace a míra jejich integrace do české většinové společnosti. Rusové představují třetí nejpočetnější cizineckou komunitu z třetích zemí na českém území. Její počet pozvolna, ale lineárně narůstá a jak výzkumy ukazují, Rusové přijíždějí do České republiky natrvalo. Od ostatních cizineckých subpopulací se však odlišují řadou specifik. Cílem příspěvku je poukázat na vybrané charakteristické rysy ruských imigrantů v kontextu vývoje cizinců z třetích zemí a nejpočetnějších komunit Ukrajinců a Vietnamců, které spolu s Rusy pokrývají dominantní většinu celé cizinecké populace z třetích zemí žijící v ČR. Zjištění se opírají o kvantitativní (administrativní) údaje řady resortů, vč. Českého statistického úřadu a jsou doplněny hloubkovými rozhovory se zástupci státní/veřejné správy, neziskových organizací a samotnými ruskými imigranty. Snahou je identifikovat specifika ruských imigrantů a naznačit potenciální míru jejich integrace do české společnosti, vč. možných bariér.
Fórum rodinné politiky
Odbor rodinné politiky a politiky stárnutí Ministerstva práce a sociálních věcí připravuje první ročník Fóra rodinné politiky, které se bude konat ve dnech 31. srpna a 1. září 2017 v Parkhotelu v Plzni.
Kvalitní veřejné služby
Snižování regulační a administrativní zátěže a prosazování vysokých standardů transparentnosti, bezúhonnosti a odpovědnosti ve veřejné správě pomáhá zvyšovat produktivitu a posilovat konkurenceschopnost.
Poslanci schválili dlouhodobé ošetřovné. Pomůže při péči o člena rodiny
Poslanci schválili návrh Ministerstva práce a sociálních věcí na zavedení dlouhodobého ošetřovného. Nová dávka nemocenského pojištění pomůže od poloviny příštího roku rodinám ve výjimečných nebo krizových situacích s péčí o člena rodiny.