12.10.2017 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dovoluji si Vás opět oslovit s dalším číslem našeho časopisu. Ano, dětem začala škola a venku je podzim, po teplých letních dnech se příroda pomalu připravuje na odpočinek, listí padá, rána jsou chladná, občas prší a je sychravo. Babího léta jsme si letos opravdu moc neužili. Ale podzimní čas má samozřejmě i pozitivní stránky. Třeba rostou houby, konečně. Nebo se můžete projít, příroda je nádherně barevná, úplně jinak než v jiných ročních obdobích, je taková tichá, zadumaná. Anebo si můžete uvařit teplý čaj či dobrou kávu, zalézt si do peřin bez výčitek svědomí, že Vám venku něco uteče a přečíst si něco zajímavého. Třeba některý z článků, které jsme pro Vás tentokrát připravili.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Připravenost sociálních pracovníků v terénních službách pro práci s rodiči s mentálním postižením
Zdeňka Adamčíková, Jana Bernoldová, Iva Strnadová, Martin Chvál
Abstrakt
Podpora poskytovaná sociálními pracovníky hraje v případě rodičů s mentálním postižením v jejich životě stěžejní roli a může společně s dalšími činiteli ovlivnit úspěšné či neúspěšné zvládání rodičovství. Kvalitu podpory ovlivňuje celá řada aspektů, a proto bylo cílem výzkumu tyto aspekty podrobit analýze. Autoři výzkumu analyzovali zejména znalosti a profesní přípravu pomáhajících pracovníků poskytujících služby v terénu, jejich zkušenosti z praxe, postoje a vzdělávací potřeby. Výzkum ukázal, že sociální pracovníci běžně spolupracují s cílovou skupinou rodičů s mentálním postižením, ale sami vnímají značné rezervy ve svých znalostech a kvalitě profesní přípravy, což jim znesnadňuje poskytovat těmto rodinám adekvátní podporu. Své znalosti a dovednosti by ale chtěli dále rozvíjet. Do výkonu jejich profese se rovněž promítají jejich postoje a praktické zkušenosti s rodiči s mentálním postižením, z nichž následně pramení výrazné obavy, že děti vyrůstající v těchto rodinách budou ohroženy zanedbáváním péče. Autoři výzkumu se zabývali také tím, jaká podpora je rodinám v praxi nabízena. Jednou z opomíjených oblastí je podpora při obhajobě rodičovských práv, která je ale pro rodiče s mentálním postižením klíčová, vzhledem k tomu, že v cca 50 % případů (Emerson a kol., 2005; Tarleton et al., 2006) bývají zbaveni rodičovské odpovědnosti.
Klíčová slova: mentální postižení, terénní služba, rodičovství, sociální pracovník, znalosti, postoje, vzdělávací potřeby
Možnosti a limity inkluzivního dobrovolnictví
Tereza Pospíšilová, Aneta Marková
Abstrakt
Dobrovolnictví je fenomén, který již přinejmenším dvě desetiletí budí zájem badatelů ze společenskovědních disciplín, představitelů mezinárodních institucí i vlád některých zemí jako nástroj sociální politiky. Nedávným jevem je tzv. „inkluzivní dobrovolnictví“, které souvisí s evropskými politikami sociální inkluze a je součástí snahy o zvyšování společenské soudržnosti i součástí úsilí o zrovnoprávnění a zvýšení kvality života osob s postižením. Cílem článku je na základě současného stavu bádání popsat východiska a identifikovat odlišná pojetí inkluzivního dobrovolnictví. Na základě rešerše a analýzy zejména zahraniční odborné literatury dále identifikujeme oblasti, které literatura označuje za přínosy inkluzivního dobrovolnictví, a rozebíráme meze dobrovolnictví jako nástroje sociální inkluze. Článek kriticky hodnotí inkluzivní dobrovolnictví jako potenciálně účinný nástroj sociální inkluze, který však má i svá úskalí.
Klíčová slova: Dobrovolnictví, sociální inkluze, sociální exkluze, inkluzivní dobrovolnictví, postižení
Pohled sociálních pracovníků agendy příspěvku na péči a posudkových lékařů na vybrané aspekty stávající posudkové praxe v příspěvku na péči
Olga Hubíková, Jana Havlíková
V roce 2016 proběhl výzkumný projekt TB05MPSV007 zaměřený na posudkovou praxi v agendě příspěvku na péči (dále jen „PnP“) s cílem navrhnout variantní řešení posuzování nároku na PnP, který by vedl k posílení multidisciplinarity v posudkové praxi. Zadavatelem projektu i uživatelem jeho výstupů je MPSV. Projekt byl realizován brněnským týmem VÚPSV, v. v. i. Souhrnná informace o cílech projektu, způsobu vymezení základních pojmů, postupu řešení a realizovaných výzkumných činnostech a o hlavních výstupech z projektu, byla předmětem samostatného textu (Fórum sociální politiky, 2017/1, str. 28−30).
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2018
Olga Bičáková
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti nařízení vlády č. 286/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Sociokulturní problematiky nerovného postavení žen a mužů v dělbě práce
Marek Merhaut
Od samého počátku společenských kooperací se v jejich rámci rozvíjela tzv. přirozená dělba práce podle vrozených sklonů a schopností lidí. Pracovní činnosti se dělily mezi muže a ženy, staré a mladé. Efektem této specializace byl růst produktivity práce, který se projevoval ve větším množství vyrobených statků. V procesu společenské dělby práce se lidé rozdělili na zemědělce a pastevce, později se oddělila řemeslná výroba a proces specializace na jednotlivé činnosti byl završen rozvojem obchodu a služeb. Historicky mladší je dělba práce v rámci pracovních operací, která vznikla s manufakturní výrobou a je založena na technickém rozvoji. Dělba práce má také teritoriální aspekty a rozdílné výrobní podmínky vedou k ekonomické specializaci jednotlivých oblastí. Tento proces přerostl i hranice státně osamostatněných celků a je označován za mezinárodní dělbu práce (Vlček, 2005).