FÓRUM sociální politiky 6/2017
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2017
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
je to neuvěřitelné, ale rok je téměř za námi a my Vám přinášíme již poslední letošní číslo našeho časopisu. Adventní čas je v plném proudu, počasí nám také předvádí, že zima je tu, ale hlavně se blíží nejkrásnější svátky roku! Ať už jsou to pro Vás svátky v křesťanském slova smyslu, nebo svátky klidu a pohody v kruhu rodinném, určitě je máte rádi. Doma už Vám jistě voní vanilka a skořice, rozléhají se koledy a všichni se začínáme těšit. Na volné dny, radost v dětských očích, na cukroví nebo na kapra a salát, každý si najde něco hezkého. Pak přijde čas bilancování, Silvestr a nový rok. Věřím, že si i v tom všeobjímajícím shonu najdete alespoň malou chvilku k relaxování a k přečtení našeho časopisu. Dovolte tedy, abych Vám stručně přiblížila, co jsme si pro Vás nachystali.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Vývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín v kvantitatívnej výskumnej optike
Kvetoslava Repková, Daniela Kešelová, Darina Ondrušová
Abstrakt
Slovenská republika ako signatárska krajina OSN Dohovoru o právach osôb so zdravotným postihnutím rozpracovala záväzky vyplývajúce z Dohovoru v dokumente Národný program rozvoja životných podmienok osôb so zdravotným postihnutím na roky 2014−2020 (ďalej len „NP“). Súčasťou záväzkov zameraných na oblasť „Štatistiky, zhromažďovania údajov a výskumu“ je aj záväzok spracovávania prehľadovej štúdie o životných podmienkach osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín, a to na základe dostupných monitorovacích systémov (opatrenie 4.17.1 NP). V súlade s týmto záväzkom a na základe intenzívnej spolupráce so Štatistickým úradom SR sme spracovali v roku 2016 výskumnú štúdiu pod názvom Vývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín – sekundárna výskumná analýza. Takúto komplexnejšiu analýzu Inštitút pre výskum práce a rodiny nerealizoval od roku 2006, kedy bola publikovaná výskumná správa k životným podmienkam rodín so zdravotne postihnutým členom (Repková, 2006). Cieľom príspevku je predstaviť a analyzovať hlavné zistenia zamerané na vývoj sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín vo vybraných oblastiach, konkrétne v oblasti zdravia, sociálnej ochrany, vzdelávania a zamestnávania tejto cieľovej skupiny, za ostatných približne päť rokov. Pri interpretácii zistení týkajúcich sa zmien v živote ľudí so zdravotným postihnutím a ich rodín v sledovanom období treba mať na pamäti určité limity, keďže analýza bola založená len (prevažne) na kvantitatívnej metodológii a existujúcich monitorovacích (štatistických) systémoch a zdrojoch. Autorky totiž pripúšťajú, že vývoj niektorých ukazovateľov sociálnej situácie osôb so zdravotným postihnutím a ich rodín vypovedá neraz (nie však výlučne) skôr o nastavení parametrov verejných politík (podmienok vzniku nároku na jednotlivé druhy sociálnych intervencií, ich vzájomnú
ne/koherentnosť), než o skutočných zmenách v živote ľudí so zdravotným postihnutím a ich rodín. Preto v časti diskusie autorky formulujú viaceré hypotézy, ktoré si vyžadujú ďalšie výskumné zisťovanie založené na kombinovanom kvantitatívno-kvalitatívnom výskumnom dizajne.
Kľúčové slová: osoby so zdravotným postihnutím, zdravie, sociálna ochrana, vzdelávanie, zamestnanosť.
Determinanty odchodu do předčasného důchodu
Milan Šlapák, Martin Holub, Ladislav Průša
Abstrakt
Článek identifikuje faktory, které determinují rozhodnutí odchodu do předčasného starobního důchodu v podmínkách České republiky. Dále autoři analyzují relativní význam těchto faktorů ve srovnání s faktory determinujícími odchod do důchodu k věkové hranici odchodu do důchodu a po ní. V tomto kontextu se ukazuje, že ekonomický status osoby a faktor zdraví hrají zásadní roli, analýza však zároveň zdůraznila vazby skupiny faktorů týkající se pracovní situace osoby. Závěry tedy podporují komplexní přístupy důchodové politiky ke zvyšování reálného věku odchodu do důchodu.
Klíčová slova: Důchodový systém, odchod do důchodu, předčasný důchod.
Nová kritéria hodnocení závislosti pro přiznání příspěvku na péči v Německu
Ladislav Průša
Sociální zákonodárství v Německu je upraveno celkem ve XII. knihách, systém služeb sociální péče pro seniory a zdravotně handicapované osoby je upraven tzv. XI. knihou sociálního zákonodárství – Sozialgesetzbuch (SGB) Elftes Buch (XI) – Soziale Pflegeversicherung – (SGB XI). Německo tak reagovalo na skutečnost, že s rostoucí střední délkou života se zvyšoval počet osob, kteří potřebují pomoc, přičemž se prodlužovala i doba potřebné péče.
Odborná komise pro důchodovou reformu, její činnost a výstupy
Martin Potůček
Odborná komise pro důchodovou reformu byla ustavena na základě Koaliční smlouvy a Programového prohlášení vlády v květnu 2014. Podporu její činnosti poskytlo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na její půdě se rozvinula široce koncipovaná diskuse demografů, politologů, sociologů, ekonomů, právníků, dále politiků z řad koalice i opozice, sociálních partnerů a občanské veřejnosti. Debaty o důchodové reformě vyústily v konkrétní návrhy změn. Návrhů na úpravu českého důchodového systému přijala Odborná komise pro důchodovou reformu celkem deset a týkaly se všech tří pilířů důchodového systému. Projednávání jednoho z nich bylo přerušeno na úrovni vedení MPSV. Devět zbývajících bylo schváleno vládou a osm z nich bylo posléze promítnuto do přijatých zákonů. Činnost komise se kromě plenárních jednání, o jejichž obsahu informoval předseda na tiskových konferencích a brífincích, odehrávala převážně na půdě tří specializovaných pracovních týmů a stálých seminářů; v letech 2014 a 2016 se uskutečnily dvě pracovní konference. Transparentnost činnosti komise byla zajištěna pravidelně aktualizovanou webovou stránkou, jejímž prostřednictvím probíhala i komunikace s občany. O činnost komise projevovala po celou dobu jejího působení zájem média. I jejich prostřednictvím došlo ve veřejném prostoru k výrazné proměně uvažování o vhodnosti navrhovaných řešení. Hledisko dlouhodobé fiskální udržitelnosti bylo doplněno kritériem důstojného života důchodců, posílení principu zásluhovosti a narovnání transferu mezi rodinou a společností. Svoji činnost komise uzavřela v listopadu 2017. Za tři a půl roku činnosti se jí na různé úrovni obecnosti podařilo vymezit i celou řadu dalších problémů českého důchodového systému a návrhů na jejich řešení. Dokument, nazvaný Tezaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy, nabízí jejich shrnující přehled, nabídnutý pokračovatelům práce na důchodové reformě.2
Novela zákona o zaměstnanosti přináší od 1. ledna 2018 komplexní systémovou změnu v zaměstnávání osob se zdravotním postižením
Olga Bičáková
Dnem 1. ledna 2018 nabude účinnosti zákon č. 327/2017 Sb., který novelizuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Novela přináší ty změny právní úpravy zákona o zaměstnanosti, které vyplynuly z potřeby reagovat na současný vývoj v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením na trhu práce, včetně toho, aby se zamezilo zneužívání zaměstnávání osob se zdravotním postižením, aby v budoucnu byli podpořeni ti zaměstnavatelé, kteří skutečně osoby se zdravotním postižením zaměstnávají a ne ti, kteří to jenom předstírají.
Problematika komunitních služeb jako nedílná součást rozvoje sociální práce
Merhaut Marek
Komunitní práce je proces pomáhající lidem, aby společnou aktivitou vyřešili problémy místní komunity, popř. zlepšili podmínky svého života v komunitě. Tento proces obvykle potřebuje účast profesionálních sociálních pracovníků. Akčními skupinami bývají „obyčejní lidé“ z komunity nebo skupiny lidí s handicapem zdravotním či sociálním – tedy lidé se zvláštními potřebami nebo lidé spojeni stejným zájmem. Cílem komunitní práce je ovlivňování sociálních změn v dané lokalitě, a to utvářením žádoucích vztahů mezi skupinami v dané komunitě. Aktivita komunitních pracovníků směřuje k aktivizaci členů komunity, k tomu, aby žádali a uskutečňovali změny ovlivňující jejich životní podmínky. Komunitní pracovníci musejí plnit úlohu řešení napětí vzniklého nesouladem v přáních a potřebách jedinců, skupin a zejména zdrojů komunity. Novinkou, kterou iniciuje veřejná správa, jsou komunitní plány péče, které spojuje myšlenka komunitní péče a plánování sociálních služeb. „Pro pochopení současné situace v komunitní práci je potřeba znát kontext, ve kterém se komunitní práce rozvíjí“ (Matoušek, 2008, s. 257). Především z ideologických důvodů se komunitní práce u nás rozšiřuje až od začátku devadesátých let. Většinu programů začaly rozvíjet nestátní neziskové organizace. Na několika místech naší republiky byly iniciátory změn v komunitě instituce veřejné správy (obecní a městské úřady). V dalších fázích rozvoje komunitní práce je však potřeba zapojit představitele dalších sektorů a vytvořit s nimi partnerské vztahy.
Konference Lidský kapitál a investice do vzdělání: Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4.0
Lenka Říhová
Ke konci měsíce listopadu proběhl jubilejní 20. ročník konference s názvem Lidský kapitál a investice do vzdělání s letošním podtitulem Teorie a praxe v návaznosti na Průmysl 4.0. Program a příspěvky odborníků byly zaměřeny na analýzu problematiky vztahu teorie a praxe v dané oblasti, respektive na to, jak dosavadní bádání ovlivnilo reálný vývoj a jak by jej mohl ovlivnit v budoucnu. K tématu se vyjádřila více než desítka odborníků napříč obory, přičemž stěžejní poznatky a postřehy jsou obsahem tohoto článku.