12.4.2018 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2018
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dne 23. března 2018 nás zastihla smutná zpráva, ve věku nedožitých 87 let zemřel prof. JUDr. Igor Tomeš, CSc. Mockrát jsem s ním spolupracovala, pro náš časopis zpracovával recenze k článkům, sám články psal, podílel se i na mimořádném čísle časopisu „10x o sociální politice“, které bylo velmi úspěšné. Připomeňme si stručně život a dílo prof. Tomeše.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Míra (ne)využití vzdělanostního potenciálu zahraničních pracovníků v Česku
Ondřej Valenta, Dušan Drbohlav
Abstrakt
Otázka míry využití či nevyužití vzdělanostního potenciálu zahraničních pracovníků v Česku je jednou z nedostatečně zmapovaných problematik v tématu, stojícího na hraně sociologie, migračních studií a ekonomie, zejména z důvodů nedostupnosti statistických dat. Tento článek představuje prvotní sondu do dané problematiky, která je založena na unikátních datech schopných postihnout téma jako celek. Článek se zaměřuje na problematiku míry využití vzdělanostního potenciálu (a v rámci ní zejména „převzdělanosti“) vysokoškolsky vzdělaných zahraničních pracovníků na českém trhu práce. Výsledky analýzy ukazují, že míra využití vzdělanostního potenciálu těchto pracovníků se na nejobecnější úrovni pohybuje okolo 70−80 %, přičemž podíl i počet „převzdělaných“ pracovníků od roku 2009 stoupá. Rozdíly v míře „převzdělanosti“ se pak zásadně liší mezi zahraničními pracovníky na úrovni jednotlivých občanství.
Klíčová slova: zahraniční zaměstnanost, vysokoškolské vzdělání, trh práce v Česku, „převzdělanost“, mezinárodní migrace.
Znečištění ovzduší a migrace z Ostravy
Jakub Vontroba
Abstrakt
Silně znečištěné ovzduší hraje významnou roli při úvahách obyvatel o vystěhování ze zasažených oblastí, přičemž sklon k migraci roste s úrovní dosaženého vzdělání a úrovní příjmů. Ukazuje se, že oblasti se silnou ekologickou zátěží mohou trpět „odlivem mozků“, což ohrožuje jejich budoucí rozvoj. Tento článek se zabývá tím, jak se liší vnímání Ostravy a životního prostředí v něm osobami, které migraci mimo město zvažují oproti osobám, které migraci zcela vylučují. Za tímto účelem byla využita data z dotazníkového šetření realizovaného v rámci tvorby Strategického plánu rozvoje města Ostravy na období 2017−2023, přičemž pozornost byla omezena pouze na zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním a s trvalým bydlištěm v Ostravě (N=2203). Tato kategorie je dále členěna na osoby bezdětné a s dětmi, jelikož lze předpokládat, že se založením rodiny se mění životní situace a potřeby každého jedince včetně názoru na migraci. Výsledky ukazují, že zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním plánující své vystěhování vnímají ostravské životní prostředí hůře než zaměstnané osoby s vysokoškolským vzděláním, které plánují zůstat.
Klíčová slova: migrace, znečištění ovzduší, kvalita životního prostředí, Ostrava.
Specifikace rozdílů v interakci managementu a zaměstnanců s přihlédnutím na genderové vztahy na pracovišti z pohledu psychologie práce
Marek Merhaut, Karel Chadt
Mezilidské vztahy na pracovišti jsou stále zajímavějším a více otevíraným tématem. Dobrá spolupráce s kolegy, podřízenými i nadřízenými může být příčinou nadstandardních pracovních výkonů, faktorem seberealizace, vytvářením dobrého pracovního klimatu, který ovlivňuje také úroveň poskytování služeb s dosahem do osobních životů, jež se tak stávají kvalitněji vnímanými. Naopak je-li spolupráce mezi lidmi špatná, ovlivňuje tento fakt fluktuaci, kvalitu práce a zaměstnání se tak často stává nutností, která zajišťuje pouze životní potřeby. Jak vidí svou vzájemnou spolupráci jednotlivci v kontextu pracovní pozice a pohlaví se snažíme definovat v tomto článku. Obecně se setkáváme s různými názory u žen působících v ženských kolektivech, mužů, kteří preferují někdy mužský, jindy naopak ženský kolektiv, nadřízených popisujících rozdílnost spolupráce s muži a ženami i podřízených preferujících vedení spíše jednoho z pohlaví.
Přestupky na úseku zaměstnanosti
Olga Bičáková
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, zakotvuje povinnosti fyzickým osobám, právnickým osobám, podnikajícím fyzickým osobám, zaměstnavatelům a poskytovatelům zdravotních služeb. V případě porušení těchto povinností stanoví negativní následek v podobě sankce, kterou je vždy pokuta. Citovaný zákon upravuje v § 139 a 140 skutkové podstaty přestupků a zároveň stanoví výši pokut, kterou lze uložit za jejich porušení. Přestupky podle zákona o zaměstnanosti projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty inspekce práce.
Pečovatelské domovy pro starší osoby v Evropě: veřejné i soukromé, neziskové i ziskové
Daniel Molinuevo, Robert Anderson (EurLIFE)
S prodlužující se délkou života se v celé Evropě zvyšuje potřeba cenově dostupné a zároveň vysoce kvalitní péče o starší občany. Během posledních deseti let došlo k rozšíření soukromého sektoru, pokud jde o počet domovů a center, kde takovou péči poskytují. Tento nárůst je reakcí na pokles nebo velmi pomalý růst služeb poskytovaných ve veřejných pečovatelských zařízeních. Ve zprávě jsou zahrnuty služby ve veřejném i soukromém sektoru, jsou uvedeny jejich odlišnosti, a to z hlediska kvality, dostupnosti a účinnosti služeb. Vzhledem k tomu, že počet soukromých poskytovatelů se zvyšuje, finanční náklady budou pravděpodobně pro uživatele překážkou, pokud zároveň nedojde ke zvýšení veřejné finanční podpory těchto služeb. Autoři také zjistili, že existují rozdíly v umístění jednotlivých typů domovů péče, kdy soukromé domovy péče se nacházejí pravděpodobněji v bohatých městských oblastech.
Z výsledků výzkumu v roce 2017
V r. 2017 byl vodítkem vědeckovýzkumné činnosti VÚPSV, v. v. i. „Plán výzkumné činnosti na r. 2017“. Plán byl zaměřen na řešení aktuálních otázek vývoje sociálního systému v naší zemi s přihlédnutím k prioritám vedení MPSV v tomto období. Jeho východiskem byl materiál „Dlouhodobý koncepční rozvoj VÚPSV, v. v. i. v letech 2011−2017“. S tematickým zaměřením výzkumu i získanými poznatky seznamuje následující text.