13.8.2018 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2018
Milé čtenářky, milí čtenáři,
prázdniny a dovolené jsou v plném proudu a vlna letošních veder nám dává obzvlášť zabrat. Pro ty, kteří mohou tyto dny trávit u vody, je to zcela jistě úžasné, pro nás ostatní je to utrpení, stejně jako pro přírodu. Nezbývá než doufat, že horka skončí a svlaží nás déšť.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Retrospektivní modelová mikroekonomická analýza důchodového valorizačního mechanismu v období 2006−2017
Jiří Vopátek
Abstrakt
Příspěvek se zabývá problematikou valorizace řádně přiznané důchodové dávky v roce 2005 v pěti modelových situacích předdůchodového příjmu z pohledu důchodového systému ČR. Analýza dokládá, že mezi rokem 2005 a 2017 nedošlo k významnému růstu reálné hodnoty postupně valorizované důchodové dávky dle zákona o důchodovém pojištění, a to za situace jejího postupného nominálního zvyšování v jednotlivých modelových situacích. Příspěvek se tak zabývá problematikou nastaveného valorizačního mechanismu v období 2006−2017 z pohledu indexu spotřebitelských cen za domácnosti spolu s porovnáním reálné hodnoty důchodové dávky dle indexu spotřebitelských cen za důchodce. Ve vzájemných souvislostech příspěvek upozorňuje na situaci, kdy reálná hodnota průměrné výše důchodové dávky vypočítaná pomocí statistických údajů je vyšší než individuální reálná hodnota důchodové dávky. Poukazuje se tak na odlišný nominální a reálný vývoj mezi individuální důchodovou dávkou a jejím celorepublikovým průměrem.
Klíčová slova: předdůchodový příjem, řádný starobní důchod, valorizace, hodnota důchodové dávky, index spotřebitelských cen
Využití sociálně znevýhodněných zaměstnanců, aneb za jakých podmínek lze zaměstnávat osoby propuštěné z výkonu trestu v sektoru služeb
Marek Merhaut, Eliška Suchá
Tento článek se zabývá tématem využití sociálně znevýhodněných zaměstnanců, zejména otázkou za jakých podmínek lze zaměstnávat osoby propuštěné z výkonu trestu v sektoru služeb tak, aby došlo k jejich plnohodnotné reintegraci do pracovního života. Článek se dále opírá o teoretický výklad problematiky sociální deviace. Získání zaměstnání je pro osoby propuštěné z výkonu trestu jedním z nejdůležitějších faktorů, které určují kvalitu jejich budoucího života. Článek odpovídá na otázky: Co ztěžuje osobám propuštěným z výkonu trestu vstup na trh práce? Jaké jsou v současné době na trhu práce podmínky pro zaměstnávání osob propuštěných z výkonu trestu?
Čtyřčata
Klára Vítková Rulíková
V pondělí dne 11. 6. 2018 se v motolské porodnici narodila po patnácti letech čtyřčata. Holčičky Anežka, Monička, Klárka a chlapeček Ondra se narodili ve 32. týdnu těhotenství s váhami od 1400 do 1620 g. Děti jsou v pořádku, o maminku se stará tým odborníků. Mladá rodina bydlí v bytě 3+1 v Hostivicích a kromě čtyřčátek má ještě dvouletého synka Vojtíška.
Workshop: Systém hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací a jejich využití při odměňování a ochraně zaměstnanců
Lenka Říhová
Dne 25. 5. 2018 uskutečnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí workshop realizovaný v rámci dlouhodobého projektu Hodnocení složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací a jejich využití při odměňování a ochraně zaměstnanců. Jeho hlavní obsahovou náplní bylo seznámení s cíli a významem projektu, s poznatky a zkušenostmi získanými z jeho dosavadní realizací a získání zpětné vazby, názorů a připomínek účastníků workshopu k dosavadním výstupům a dalšímu zaměření výzkumu. V rámci workshopu byli účastníci seznámeni s významem klasifikací prací a činností podle hledisek složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a s jejich úlohou a využitím ve státní politice ochrany mzdy, při tvorbě systémů odměňování zaměstnanců v pracovním poměru a dalších skupin osob v obdobných vztazích. Workshopu se účastnili zástupci celé řady institucí, například: MF ČR, MV ČR, MŠMT ČR, MPSV ČR, Kancelář veřejného ochránce práv, MHMP, ale i zástupci akademické sféry z ČVUT či VŠE.
V České republice vznikají první Centra pro rodinné pečující. Městům a obcím mohou ušetřit finanční prostředky a rodinám usnadnit orientaci v nabídce sociálních a zdravotních služeb
Jana Tiahan Wojtoňová
Probíhající profesionalizace sociálního i zdravotního sektoru, realizovaný výzkum i vývoj s sebou nese i problémy, na něž je potřeba reagovat v systému sociální i zdravotní péče. Prodlužování délky života a nárůst počtu osob starších 80 let má za důsledek, že současné kapacity ústavní péče nejsou schopny adekvátně v čase a místě flexibilně reagovat. Dalším významným problémem je opomíjení potřeb rodinných pečujících. Tuto skutečnost potvrzuje i přehled vyplácených příspěvků na péči (PnP). V roce 2016 bylo vyplaceno celkem 349,7 tis. příspěvků na péči, z toho 252,3 tis. příjemců PnP nemělo uvedeného registrovaného poskytovatele sociálních služeb, pouze 28 % příjemců PnP využívá registrovanou sociální službu. Rodina zabezpečuje péči až v 72 % případů.
Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016−2025
Národní strategie rozvoje sociálních služeb na období 2016−2025 je základní rámcový dokument sociální politiky České republiky, který navazuje na Národní strategii rozvoje sociálních služeb na rok 2015 a přináší střednědobý výhled na systém sociálních služeb v širším kontextu. Strategie vznikla v průběhu roku 2015 za účasti široké skupiny expertů v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí. Zadavatelem tvorby této strategie je vláda ČR.