12.10.2018 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2018
Milé čtenářky, milí čtenáři,
opět uplynuly dva měsíce a já si dovoluji oslovit Vás s dalším čísla našeho časopisu, a to podzimním, v letošním roce už předposledním. Počasí je pochopitelně úplně jiné než v letních měsících, je chladno, občas prší, fouká, ale některé dny se povedou a jsou krásné, slunečné, vonící houbami. Snad těch hezkých teplých dní babího léta ještě pár bude, takže budeme moci vyrazit do přírody pěšky nebo na kole a radovat se třeba z toho, že nám nebude vedro jako v červenci. A i když se dny krátí a je dříve tma, aspoň máme víc času na zvelebování našich domů, bytů a chaloupek, na povídání s našimi milými a taky na čtení. Kromě napínavých knížek můžete sáhnout i po našem časopisu. A co v novém čísle najdete? Tady je naše nabídka.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Jeden den v životě pečovatelky: placená péče o seniory perspektivou pečujících
Tereza Hronová, Adéla Souralová
Abstrakt
Otázka péče o seniory se stává jedním ze společenských témat. Demografické proměny české společnosti přinášejí také zde do popředí otázku „Kdo se postará?“. Cílem této stati je poskytnout vhled do privátního sektoru péče o seniory a odpovědět na následující otázky: Jak chápou pečovatelky o seniory svou roli? Jak chápou péči, kterou poskytují? Naším cílem zde je sledovat poskytování péče z perspektivy těch, které tuto péči poskytují. Chceme tímto zprostředkovat povahu terénní pečovatelské péče jako poměrně nové služby v oblasti sociálních služeb, to vše formou etnografické reflexe. Zaměříme se na denní rutinu terénních pečovatelek, specifika této činnosti z perspektivy poskytované služby, z hlediska vztahu mezi klienty a pečovatelkami a také očima zúčastněného pozorovatele. Náš text vychází z etnografického výzkumu, který zahrnoval zúčastněné pozorování a neformální rozhovory s pečovatelkami i pečujícími.
Klíčová slova: péče o seniory, placená péče, vztah pečovatelky a klienta, role pečovatelky
Vliv počtu nezaopatřených dětí na rozsah a cenu poskytovaných rekvalifikačních kurzů v Jihomoravském kraji
Jiří Vyhlídal, Blanka Plasová
Abstrakt
Aktivní politika zaměstnanosti je v České republice hodnocena z nejrůznějších hledisek a tento příspěvek nabízí pohled na rekvalifikační kurzy v Jihomoravském kraji zaměřený na rozdíly mezi muži a ženami, i s ohledem na jejich pečovatelské závazky. S ohledem na účel, za kterým byla data sbírána (implementační monitoring), bylo nutné pracovat se dvěma základními ukazateli: rozsahem a cenou kurzu. Analýza rekvalifikačních kurzů genderovou optikou indikuje rozdíly, které mohou ženy na trhu práce znevýhodňovat. Ženy v Jihomoravském kraji především vstupují do rekvalifikačních kurzů po delším období nezaměstnanosti než muži, absolvují sice v průměru delší rekvalifikační kurz, který má však významně nižší hodinovou dotaci než v případě mužů. Tyto výsledky naznačují, že program rekvalifikačních kurzů není implementován způsobem, který by zaručoval všem uchazečům a uchazečkám rovné zacházení.
Klíčová slova: aktivní politika zaměstnanosti, rekvalifikační kurzy, gender mainstreaming, logistický model, korespondenční analýza
Evropský pilíř sociálních práv
Kateřina Kropáčová
Evropská unie při volbě nové Evropské komise a volbě nového předsedy v roce 2014 stála na jednom z mezníků, jakým způsobem bude do budoucna pokračovat ve své integraci a práci směrem k občanům, kteří v Evropskou unii postupně ztráceli a nadále ztrácí důvěru. Nový předseda Jean Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie předneseném v Evropském parlamentu dne 9. 9. 2015 ve vztahu k budoucnosti EU mimo jiné vyzdvihoval sociální aspekt a sociální dopad všech reforem, nejen jejich fiskální udržitelnost. Prohlásil, že je zastáncem sociálního tržního hospodářství a oznámil plánovanou iniciativu evropského pilíře sociálních práv. Tato iniciativa byla součástí úsilí Evropské komise o vytvoření hlubší a spravedlivější hospodářské a měnové unie.
Sociokulturní přístup managementu k etickému podnikání
Marek Merhaut
Článek se zabývá sociokulturním přístupem managementu k etickému podnikání. Etika v podnikání je v současné době velmi důležité téma, přičemž i zákazníci si začínají všímat toho, jakým způsobem společnosti realizují svoji společenskou odpovědnost a etický přístup se stává jedním z faktorů úspěšnosti podniků. Cílem tohoto článku je analyzovat postoje managementu k dodržování etických principů v chování vůči zaměstnancům. Článek přináší základní postoje zaměstnanců nadnárodních firem k etickému chování managementu a nastavení firemní kultury, ve které pracují. K dosažení cíle jsou využity metody analýzy a dotazníkového šetření. Článek se primárně věnuje sektoru služeb a předmětem zájmu jsou zde specificky velké skupiny, které mají mezinárodní přesah svých služeb, mají dostatečné zdroje pro tvorbu etického řízení, sociální odpovědnosti vůči oblastem, kde působí a jejichž působení by mělo především obsahovat snahu být příkladem ostatním menším společnostem v oblasti pozitivní a etické podnikové kultury.
Příspěvky od Úřadu práce pro osoby samostatně výdělečně činné v roce 2018
Olga Bičáková
Jak vyplývá z „Analýzy vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2016“, kterou zpracovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, osoby samostatně výdělečně činné se významnou měrou podílejí na zaměstnanosti v České republice. V roce 2016 dosáhl průměrný počet zaměstnaných ve všech sférách národního hospodářství 5138,6 tis. osob. Jejich počet meziročně vzrostl absolutně o 96,7 tis., v relativním vyjádření o 1,9 %. Celkový počet podnikatelů činil 881,8 tis., poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci, a to o 16,4 tis. na 161,3 tis., počet podnikatelů bez zaměstnanců výrazně vzrostl o 27,2 tis. na 693,4 tis. Počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 3,3 tis. Podíl podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků na celkové zaměstnanosti se meziročně snížil o 0,1 procentního bodu na 17,2 %, přesto zůstává ve srovnání s jinými zeměmi vysoký.
13. mezinárodní výzkumná konference o bezdomovectví
Olga Nešporová
V Maďarsku se 21. září 2018 konala konference zaměřená na problematiku bezdomovectví s podtitulem „Sociální a ekonomická integrace bezdomovců“. Konference, kterou každoročně pořádá Evropská observatoř bezdomovectví mezinárodní organizace FEANTSA (Evropská federace národních organizací pracujících s bezdomovci), letos proběhla na půdě Středoevropské univerzity (CEU). S organizací pomáhal Metropolitní výzkumný institut v Budapešti a budapešťská Nadace přístřeší (Shelter Foundation Budapest).
Domácí péče v Evropě (publikace WHO)
Demografické, epidemiologické, sociální a kulturní trendy v evropských zemích mění tradiční vzorce péče. V následujících letech budou starší lidé ve zvyšující se míře závislí na péči, zejména z důvodu chronických onemocnění a zdravotních postižení. Rozpad tradičních velkých rodin a urbanizace také stále častěji neumožní rodinným příslušníkům poskytovat péči o starší nebo zdravotně postižené členy rodiny. Tyto změny v potřebách a sociální struktuře si vyžádají odlišný přístup k politice a službám v oblasti zdravotnictví a sociální péče. Odpovědí na tyto otázky by mohla být domácí péče, udržitelný přístup k předcházení potřebě zbytečné akutní nebo dlouhodobé institucionalizované péče a udržení osob s potřebami péče v jejich domově a komunitě co nejdéle. Technologické inovace společně s novými moderními formami organizací poskytujících služby mohou být řešením pro rozvoj domácí péče v Evropě za předpokladu, že systémy zdravotní péče budou nadále posilovat integraci a koordinaci péče. Tento informativní článek vychází z publikace, vydané Regionálním úřadem WHO pro Evropu, která v jasné a srozumitelné formě předkládá údaje a podněty pro tvůrce zdravotních a sociálních politik a je pomocníkem v jejich rozhodování. Vysvětluje, proč by zdravotní a sociální služby měly poskytovat vysoce kvalitní a cílenou domácí péči pro zdravotně postižené a starší lidi. Poskytuje důkazy efektivnosti domácí péče, ukazuje, jak lze zlepšit a zajistit spravedlivý přístup k sociálním službám, potřebným při poskytování domácí péče. Publikace také zkoumá různorodé kontexty kultury a péče v různých zemích a odhaluje, jak vzdělávat odborníky i laickou veřejnost. Brožura WHO se snaží rozšířit povědomí, podnítit diskusi a podporovat poskytování domácí péče.