12.12.2018 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2018
Milé čtenářky, milí čtenáři,
přinášíme Vám poslední letošní číslo! Ano, teď už to není strašení, opravdu je prosinec a za pár dnů budou Vánoce. Děti se pravděpodobně nemohou dočkat, ale my dospělí spíš vnímáme tu uspěchanost, shánění dárků, pečení, úklid, nakupování, kalup v práci před dovolenou o svátcích. Na jednoho je toho opravdu hodně, ale z Vánoc si děláme stresující záležitost sami. Není přece nutné napéct patnáct druhů cukroví, umývat okna v mrazu a skoupit polovinu hračkářství. Advent by měl být přípravou na narození pána, tedy čas zklidnění a rozjímání. Až se tedy alespoň trošku toho křesťanského klidu přenese i na nás, to nám všem se srdce přeji. Čas, strávený s našimi blízkými, nám nikdo nevezme a je to to nejcennější, co jim můžeme darovat!
A kdyby Vám náhodou troška času zbyla i na přečtení našeho časopisu, budu moc ráda. Tady je nabídka článků z prosincového čísla.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Motivační funkce minimální mzdy: případová studie České republiky
Jaroslav Schulz
Abstrakt
Článek pojednává o motivační funkci minimální mzdy v podmínkách současné legislativy České republiky, a to v kontextu daně z příjmů a vybraných sociálních dávek. Důraz je kladen na dávky v oblasti bydlení, které jsou významným prvkem současného sociálního systému, což koresponduje s významností nákladů na bydlení pro domácnosti. Základním cílem je posoudit, zda je současná výše minimální mzdy motivující pro typizované domácnosti aktivně se zapojit na trhu práce v rámci standardního pracovního poměru. Studie je zaměřena na nízkopříjmové domácnosti, jejichž odměna za práci se pohybuje na úrovní minimální mzdy. Cíl práce je zkoumán výpočtem čistých disponibilních příjmů jednotlivých typů domácností v závislosti na jejich pracovním zařazení. Závěry simulací jednoznačně poukazují na to, že minimální mzda obecně není pro domácnosti motivujícím faktorem. Relativně největší stimul poskytuje, díky štědrým daňovým bonusům, domácnostem s dětmi.
Klíčová slova: Minimální mzda, motivační funkce, sociální dávky, motivace k práci, participační daňová sazba, TAXBEN alternativa, Česká republika
Sociální příjmy jako nástroj snižování příjmové nerovnosti v České republice
Kamila Turečková, Ivona Buryová
Abstrakt
Obsahem předloženého příspěvku je představit sociální příjmy jako prostředek hospodářské politiky, konkrétně politiky sociální, ke snižování příjmové nerovnosti ve společnosti. Kvalita života občanské společnosti a vnímání sociální rovnosti úzce souvisí s rozložením příjmů mezi jednotlivými sociálními skupinami v dané zemi. Vztahy mezi občany v zemi, kde existuje vysoká příjmová nerovnost, tj. existuje v dané společnosti značně diferencované přerozdělení peněžních příjmů mezi obyvateli, jsou pak bariérou pro další transformaci společnosti a limitují její další rozvoj. Z toho důvodu je nutností aktivizovat hospodářskou politiku a aplikovat do přerozdělovacího systému takové prvky, které jsou jednak motivující pro pracující občany, ale také solidární s cílem eliminovat výrazné sociální diskrepance. Vliv sociální politiky, resp. sociálních příjmů na příjmovou nerovnost v české společnosti bude analyzován na pozadí Lorenzovy křivky a vývoje indexu příjmové nerovnosti měřené metodou směrodatné odchylky v letech 2005−2016 s využitím dat z Českého statistického úřadu.
Klíčová slova: hrubé peněžní příjmy, příjmová nerovnost, sociální příjmy
Občanské a sociální kompetence u žáků základních škol v kontextu socioekonomicky znevýhodněného prostředí
Jarmila Klugerová, Lukáš Stárek
Příspěvek podporuje myšlenku správného nastavení výchovně vzdělávacího programu, který je zaměřen na žáky ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí, zaměřený na uvědomění si sebe sama v užším i širším společenském kontextu a rozvíjející praktické dovednosti potřebné k ochraně sebe samotného i druhých (ochrana života, zdraví a majetku).
Psychické důsledky dlouhodobě nezaměstnaných, aneb „Outplacement management“ jako důležitá sociální pomoc ze strany zaměstnavatele
Merhaut Marek, Chadt Karel
Člověk, který se ocitá v situaci dlouhodobé nezaměstnanosti, se může nacházet nejen ve špatné finanční situaci spojené se ztrátou zaměstnání, ale odráží se zde i různé negativní emocionální vlivy. Tyto jsou dnes často přehlíženy – společností, okolím, samotným jedincem. Když se však z nezaměstnanosti stane dlouhodobý problém (řádově v měsících až rocích), psychologické a emocionální dopady jsou pak velice negativní. Když dopady ekonomické krize přetrvávají, spojuje se s nimi i rozsáhlé rušení pracovních míst, propouštění a neotvírání nových pozic. To má neblahý dopad na finanční situaci lidí v každodenním životě. „Práce se tak spojuje s finančním zabezpečením, chodem domácnosti. Práce však kromě těchto zmiňovaných funkcí není jenom a pouze prostředek k placení účtů“ (Hanzlovský, 2013). Dlouhodobá nezaměstnanost je nepříjemná pro všechny – jednotlivce, rodinu, firmy i stát. Přitom počet lidí bez práce déle než rok ve světě stoupá. Ve všech členských zemích OECD se národní vlády potýkají s dlouhodobou nezaměstnaností. Právě snižování dlouhodobé nezaměstnanosti je jednou z ekonomických priorit. Vývoj v posledních letech ukazuje, že ti kteří ztratí zaměstnání, se stanou téměř z více než 20 % dlouhodobě nezaměstnanými. Česká republika patří mezi země OECD, kde se daří v posledních letech dlouhodobou nezaměstnanost nejvíce snižovat.
Nelegální práce
Olga Bičáková
Nelegální práci neboli práci načerno lze definovat jako ekonomickou aktivitu, která není oficiálně podchycena a patří do tzv. stínové ekonomiky. Stínová ekonomika se vyskytuje v oblastech, kde je činnost zakázána nebo v místech kde je ekonomika nedostatečně rozvinuta, nebo z důvodu daňového úniku. Patří sem mj. i tzv. šedá ekonomika, což jsou nezákonné aktivity s cílem vyhnout se placení daní, poplatků apod. Obsahuje činnosti, které jsou v podstatě legální, ovšem je zde snaha skrýt se před úřady. Důvodem je vyhýbání se danění či státním regulacím. Činnosti šedé ekonomiky neporušují pouze daňové předpisy, ale i další pravidla jakou jsou pracovněprávní předpisy, pravidla pracovního trhu, bezpečnosti práce atd. a tím přispívají mj. k narušení vztahů v lidské společnosti. Zátěž daní a odvodů na sociální pojištění a zdravotní pojištění jsou nejdůležitější příčinou existence šedé ekonomiky. Rozsah šedé ekonomiky je výrazně ovlivněn také situací na trhu práce. Velká nezaměstnanost obecně nebo určitých skupin a kategorií občanů obvykle znamená procentuální nárůst lidí pracujících v šedé ekonomice.
Jubilejní X. výroční kongres poskytovatelů sociálních služeb hostil pestrou paletu řečníků a rekordní počet účastníků
Veronika Hotová
V rámci Týdne sociálních služeb ČR, jenž letos probíhal ve dnech 8.−14. října, se uskutečnila řada již tradičních akcí, které jsou s Týdnem sociálních služeb neodlučně spjaty. Z těch nejvýznamnějších je to slavnostní vyhlášení výherců soutěže Šťastné stáří očima dětí a samozřejmě největší kongres poskytovatelů sociálních služeb, který se letos konal 11.−12. října opět v Táboře. Ten letošní ročník byl v mnoha ohledech výjimečný, a to zejména proto, že byl již desátý.
Z mezinárodního workshopu „Sociální politika 2018: hodnoty, vize, trendy“
Hana Roztočilová
Dne 22. listopadu 2018 se na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze konal mezinárodní workshop „Sociální politika 2018: hodnoty, vize, trendy“.
Poradenské služby pro rodinné pečovatele v Evropě
Maike Merkle (Institute for Social Work and Social Education)
Tento dokument poskytuje přehled poradenských služeb a poradenských struktur v oblasti pečovatelství v členských státech EU, konkrétně ve Švédsku, Rakousku, Francii a Skotsku. Výzkum se zaměřil na opatření a nabídky pro cílovou skupinu „rodinných pečovatelů“. Autor nejprve krátce seznamuje čtenáře se systémy péče v každé z těchto zemí a uvádí jeden příklad osvědčených postupů. Následně je zpráva strukturována podle typů poradenství na poskytování informací a (psychosociální) poradenství a poskytování výcvikových a vzdělávacích nabídek rodinným pečovatelům. Nabídky a opatření mají za cíl pomoci pečovatelům s poskytováním informací a poradenstvím.