13.2.2019 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2019
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dva měsíce uplynuly jako voda a my Vám přinášíme první číslo už 13. ročníku našeho časopisu! Nový rok jako obvykle přináší řadu změn v legislativě, třeba změny v insolvenčním zákoně, od ledna také dochází k nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991 (i o tom máme v tomto čísle článek), zvyšuje se základní výměra všech důchodů, novelou zákona o sociálních službách dojde k navýšení příspěvku na péči ve III. a IV. stupni závislosti. Mění se splatnost záloh na důchodové pojištění a pojistného na nemocenské pojištění u OSVČ, zvyšuje se rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění, od poloviny roku bude zrušena karenční doba a náhrada mzdy tak bude náležet i za první 3 pracovní dny trvaní dočasné pracovní neschopnosti. Schválené změny se pozitivně odrazí např. na výši důchodů nebo na náhradách zaměstnanců za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
I my jsme si pro Vás připravili nové články a témata a já bych Vás s nimi ráda seznámila. Doufám, že 32 stran zajímavého čtení se Vám bude líbit a bude pro Vás inspirativní.
[...]
Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka
Analýza potřeb pokrytí území sociálními službami
Petr Vojtíšek
Abstrakt
Článek popisuje způsob analytického procesu, kterým se zjišťují potřeby pokrytí regionu sociálními službami. V české legislativě máme zakotvenu povinnost krajů střednědobě plánovat rozsah služeb na svém území, nicméně legislativa neupravuje způsob, kterým by se mělo plánování provádět. A tak jsou Plány rozvoje služeb jednotlivých krajů rozdílné. To by nemuselo být takovým problémem, kdyby kraje na základě střednědobých plánů nevznášely nárok na financování tohoto rozsahu na státní rozpočet. Způsob plánování by měl mít své zákonitosti, které jsou v článku podrobněji rozebrány a předveden způsob, kterým k plánování přistupuje Výzkumný ústav práce a sociálních věcí spolu s Pardubickým krajem v rámci projektu financovaného Technologickou agenturou ČR. Inovovaná metodika analýz navazuje na již dříve využívanou metodiku Socioklubu z 90. let 20. století.
Klíčová slova: střednědobý plán, strategické plánování, sociální služby, sociální péče, sociální prevence, analýza potřeb, regionální sociální politika
Daň z podnikání jako nástroj omezení pohybu OSVČ v oblasti stínové ekonomiky
Lenka Říhová, Michal Blahout
Abstrakt
Vysoký podíl sebezaměstnaných (dále označovaných jako OSVČ) na zaměstnanosti v kombinaci s nízkou inkasovanou daní z příjmů těchto subjektů jsou hlavní aktuální problémy, které by měla fiskální politika České republiky aktivně řešit. Významnou problematickou oblastí je ovšem i přítomnost stínové ekonomiky v podobě zdánlivého podnikání (švarcsystému) či krácení daňové povinnosti. Relativně nízké zdanění OSVČ v komparaci se zaměstnanci spolu s existencí zdánlivého podnikání staví mnohé OSVČ do role levné pracovní síly. Výše inkasované daně z příjmu OSVČ v letech 2011 až 2016 oscilovala okolo 0,9 až 4,6 % výše inkasované daně z příjmů zaměstnanců. Cílem této práce je proto představit daň z podnikání jako jednu z možností jak vyvést část OSVČ ze stínové ekonomiky a přispět tak ke stabilizaci současného stavu.
Klíčová slova: OSVČ, daň z podnikání, stínová ekonomika, společenské normy, behaviorální ekonomie.
100 let ve službách republiky – sociální péče o válečné veterány v České republice
Peter Brnula, Jitka Laštovková, Pavel Kucler
Příspěvek je reflexí vývoje sociální péče o válečné veterány v Československu a následně v samostatné České republice. Zároveň nabízí úvahu o možnostech sociální práce v Armádě ČR. Text se zaměřuje na analýzu veřejně dostupných historických dokumentů v podobě legislativních předpisů a politik od roku 1918 po současnost a přináší informace o zaměření sociální péče o válečné veterány, stejně jako o její politizaci a jisté formě její historické diskontinuity v rámci Československa/České republiky. V závěru textu autoři diskusi orientují k nutnosti a potřebě sociální práce v Armádě ČR, a to nejen s válečnými veterány, ale také obecně s vojáky z povolání jako s relevantní cílovou skupinou.
Možnosti zaměstnávání znevýhodněných osob v sektoru služeb
Marek Merhaut, Karel Chadt
Otázka znevýhodněných osob je v posledních letech poměrně častým tématem a společně s ní také problematika umísťování těchto osob na volném trhu práce. Osoby, které spadají do této skupiny lidí, nemusí trpět nějakým postižením, ale mohou mít jiné potíže, které je dostanou do situace, kdy mají problém začlenit se do společnosti a sehnat práci, která by jim zajistila potřebný standard v životě. Může se jednat o matky samoživitelky, osoby po výkonu trestu, jedince, kteří byli nějakou část svého života závislí na návykových látkách, apod. Patří sem samozřejmě také lidé, kteří trpí nějakým druhem postižení – zrakově a sluchově postižení, mentálně postižení či osoby s duševním onemocněním. Uvedené osoby potřebují zvláštní podmínky pro výkon své práce. Vytváření chráněných pracovních míst pro osoby s handicapem je v dnešní době stále rozšířenějším jevem, který dává těmto lidem možnost se začlenit do společnosti a získat tak potřebné zkušenosti pro další život.
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2019
Olga Bičáková
Dnem 1. ledna 2019 nabylo účinnosti nařízení vlády č. 273/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
Nejlepší praxe v podpoře pečujících a seniorů
Hana Roztočilová
Dne 11. prosince 2018 se v pražském hotelu Holiday Inn, Prague Congress Centre, uskutečnila mezinárodní konference na téma podpory pečujících a seniorů, a to pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením ČR pana Václava Krásy a prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR pana Jiřího Horeckého. Potřeba dlouhodobé péče bude v následujících letech stále vyšší a bez podpory pečujících rodin a blízkých osob se sociální systém v žádné zemi neobejde. Stát by proto měl přijmout ucelený systém podpory pečujících.
Sociální soudržnost a blahobyt v Evropě
Georgi Dragolov, Jan Delhey, Klaus Boehnke
Eurofound (Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek)
Sociální soudržnost znamená pocit sounáležitosti, odolnost a orientaci společnosti na společné blaho. Je dokázáno, že život v soudržné společnosti má pozitivní dopad na blahobyt jednotlivce a pomáhá zlepšovat život všech obyvatel. Blahobyt států i jednotlivců se považuje za jednoznačné pozitivum a důležité měřítko pro rozvoj člověka.