FÓRUM sociální politiky – 3/2019

FÓRUM sociální politiky

odborný recenzovaný časopis

3/2019

Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

dva měsíce utekly zase jako voda a my Vám opět můžeme představit zbrusu nové číslo našeho časopisu. Máme za sebou volby do Evropského parlamentu, které dopadly vcelku dobře, navzdory předpokladům euroskeptické strany nevyhrály (pouze v několika málo zemích) a myslím tedy, že jsme zvolili  dobře. Jsem si jistá, že si všichni vážíme toho, že můžeme žít v míru a blahobytu, ano, ve srovnání s jinými kouty světa opravdu žijeme téměř všichni v blahobytu, a měli bychom si to uvědomovat častěji. A je to i díky Evropské unii. Uvidíme, jaká budoucnost nás díky naší volbě čeká...

[...]

Vaše Hana Roztočilová
šéfredaktorka

Etnická diferenciace základních škol: příklad města Brna

12.6.2019

Laura Fónadová, Tomáš Katrňák

Abstrakt
V České republice patří etnicita mezi zásadní sociální determinanty vzdělanostních nerovností. Role etnicity je nejviditelnější na úrovni základního vzdělávání. Příspěvek se zaměřuje na otázku, zda české základní školství vykazuje v tomto směru diferenciační (případně segregační)  tendence a zda dochází k posilování či oslabování těchto tendencí. Pro výzkum jsme vybrali město Brno, které se již od roku 2006 každý rok zúčastňuje celostátního projektu fotografování prvních tříd základních škol. Díky pravidelné vysoké účasti brněnských škol poskytuje tato akce v  rámci města unikátní data, která umožňují zmapovat první třídy základních škol v Brně z hlediska etnického složení. Zaměřujeme se na to, jak se mění počet, velikost a především etnická skladba prvních tříd na brněnských základních školách mezi roky 2006 až 2014. Etnickou strukturu tříd zjišťujeme metodou externí kategorizace. Data představujeme nejen pomocí deskriptivních statistik (procent), ale analyzujeme je také pomocí log-lineárních modelů. Naše výsledky ukazují, že ve vybraném období lze mezi brněnskými základními školami sledovat etnickou diferenciaci a tento trend mírně posiluje. Na úrovni Brna přitom dochází ke dvojí etnické diferenciaci. První je strukturálně podmíněná, druhou vysvětlujeme chováním majoritní populace.

Klíčová slova: základní školy, etnicita, romské děti, nerovnosti ve vzdělávání, diferenciace ve vzdělávání, Česká republika

Continue reading

Číst článek

Sdílené pracovní místo a jeho využití v České republice

12.6.2019

Soňa Veverková

Abstrakt
Tento text pojednává o sdíleném pracovním místě jakožto nové formě zaměstnávání, kterou současná vláda zásadně podporuje. Text definuje výhody a nevýhody sdíleného pracovního místa pro národní ekonomiku, zaměstnavatele a zaměstnance a všímá si využití sdíleného pracovního  místa mezi českými zaměstnavateli a zaměstnanci. Shrnuje i zkušenosti se sdíleným pracovním místem v zahraničí a pojednává o možnostech a potřebě další právní úpravy. Text navíc udává důvody, proč nelze očekávat, že – bez ohledu na další legislativu upravující tuto problematiku – se sdílené pracovní místo v nejbližší době v České republice výrazně rozšíří a že si získá větší oblibu jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstnavateli.

Klíčová slova: sdílené pracovní místo, nové formy zaměstnávání, flexibilní formy zaměstnávání, atypické formy zaměstnávání, zkrácený pracovní úvazek

Continue reading

Číst článek

Diskriminace neproduktivního věku aneb vztah mezi zaměstnáváním mladých a starších osob v zemích OECD

12.6.2019

Marek Merhaut

V posledních několika desetiletích zaznamenala většina zemí Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (dále jen OECD) větší nezaměstnanost navzdory růstu jejich HDP na obyvatele. Zvláště starší pracovníci byli a jsou náchylnější k tomu, že ztrácejí práci. Starší lidé čelili  nedostatku pracovních příležitostí v důsledku tzv. diskriminace „neproduktivního“ věku po odchodu do důchodu. V současné době však bylo zjištěno, že ve skutečnosti poměr zaměstnanosti mladých lidí pozitivně koreluje s pracovním poměrem starších osob. Tento článek je zaměřen na  zkoumání heterogenity tohoto vztahu mezi mladými pracovníky (ve věku 15−24 let) a staršími pracovníky (ve věku 55−64 let) v zemích OECD. Identifikace podobných modelů zaměstnanosti mezi těmito dvěma věkovými skupinami v různých zemích OECD nám umožňuje rozlišit různé  vztahy substituce a komplementarity mezi jednotlivými zeměmi. Tato porovnávání mezi zeměmi slouží nejen k tomu, aby poskytla měřítko pro měření účasti mladých a starších osob na trhu práce, ale také určila konkrétní oblasti, v nichž mladí nebo starší osoby mohou čelit překážkám  účasti na trhu práce.

Continue reading

Číst článek

Mzdové nároky zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele

12.6.2019

Olga Bičáková

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, je významnou právní zárukou zaměstnanců, jimž jejich zaměstnavatel, který je v platební neschopnosti, přestal vyplácet mzdu. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a  upravuje ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Jedná se o Směrnici Rady 80/987/EHS, ze dne 20. října 1980, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, a její novelu,  kterou je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/74/ES, ze dne 23. září 2002.

Continue reading

Číst článek

Náklady práce ve státech Evropské unie v letech 2006-2016

12.6.2019

Vlastimil Beran

Konkurence a její zachování na úrovni jednotlivých zemí je alfou a omegou současné mezinárodní směny. Otázkou je, do jaké míry se jednotlivé evropské státy v mezinárodním obchodě navzájem ohrožují a do jaké míry se případně doplňují. Na tuto otázku nám pomohou odpovědět  ukazatele nákladů práce, mezi které patří vlastní náklady práce, dále podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce. Předložená zjištění byla formulována na základě dat Eurostatu, OECD a UN Commodity Trade Statistics Database za roky 2006 až 2016.

Proces evropské integrace sliboval ekonomické partnerství a spolupráci členských zemí Evropské unie oproti zbytku světa. V době vyjednávání o přistoupení byl tento ekonomický integrační proces přirovnáván k modelu zaměstnanecké firmy známý z mikroúrovně.1 Konkurence uvnitř  neměla být tak tvrdá, jako k okolnímu světu. Tato vnitřní konkurence měla být ku prospěchu nově přistoupivších zemí po roce 2004 a měla mít za následek konvergenci ekonomicky slabších zemí k těm bohatším. U slabších zemí mělo dojít k narůstu produktivity, růstu velikosti podniků, růstu odměn za práci a také zvýšení životní úrovně obyvatelstva na úroveň původních zemí Evropské unie. Přistoupivší země po roce 2004 se měly přibližovat ekonomickými ukazateli bohatším původním členům Evropské unie. Tato deklarovaná konkurence měla navíc nastartovat a  narovnat ekonomické podmínky v zemích přistoupivších po roce 2004. Do jaké míry k uvedeným procesům došlo v průběhu více jak deseti let, nám pomohou odpovědět ukazatele nákladu práce.

Continue reading

Číst článek

Z výsledků výzkumu v roce 2018

12.6.2019

r. 2018 byl vodítkem vědeckovýzkumné činnosti VÚPSV, v. v. i., „Plán výzkumné činnosti na r. 2018“. Plán byl zaměřen na řešení aktuálních otázek vývoje sociálního systému v naší zemi s přihlédnutím k prioritám vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v tomto období. Jeho  východiskem byla „Dlouhodobá koncepce rozvoje VÚPSV, v. v. i., v letech 2018−2022“.

Continue reading

Číst článek
Kategorie FÓRUM sociální politiky.