31.8.2019 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2019
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
nedlouho předtím, než se k Vám dostalo toto nové číslo Fóra sociální politiky, téma sociální politiky silně rezonovalo českým veřejným prostorem, a to navzdory obvyklé „okurkové sezóně“. Srpnové jednání o rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2020 patřilo v meziresortním srovnání k těm nejtěžším a nejemocionálněji komentovaným. Soudím, že tematická skladba čtvrtého čísla Fóra sociální politiky dobře ukazuje, že se jedná o opravdu důležitou a mnohovrstevnatou oblast.
[...]
S přáním přínosného a inspirativního čtení
Petr Šafařík
šéfredaktor
Marginalizace přídavku na dítě v ČR v letech 2005−2017
Ivana Turková
Abstrakt
Od začátku ekonomické transformace prošla rodinná politika několika stadii vývoje, přičemž jedním z trendů současnosti je posílení vazby na ekonomickou aktivitu rodičů. Článek hodnotí vývoj přímé a nepřímé podpory rodin v Česku ve vazbě na příjmovou úroveň příjemců dávek a orientačně ukazuje fiskální rozměr jednotlivých forem podpory. Jednoznačným trendem tohoto vývoje je na straně jedné posilování nepřímé podpory rodin prostřednictvím slev a daňového bonusu. Na straně druhé naopak omezování přímé podpory rodin a marginalizace přídavku na dítě i porodného. Analýza byla komplikována obtížnou dostupností a nekonzistencí zdrojových dat. Přesto výsledky obsahují kvalifikované odhady fiskálních dopadů vybraných variant finanční podpory rodin. Vývoj nepřímé podpory rodin nebývá do socioekonomických analýz a statistik zahrnován, přínosem článku je kvantifikace daňového zvýhodnění dětí, které každoročně stoupá, za posledních deset let o 19,5 mld. Kč. Naopak na přímou dávkovou podporu prostřednictvím přídavku na dítě typické domácnosti s mediánovými příjmy nedosáhnou, jejich příjem by musel klesnout o 25−40 %. Výdaje v rámci státní sociální podpory ve stejném období klesly o 11,5 mld. Kč. Přímá dávková podpora rodin je v současné době v Česku zacílena zejména na chudé domácnosti.
Klíčová slova: rodinná politika, přídavek na dítě, sociální politika
„… protože to byla moje vina, tak musela na mě zvýšit hlas.“ Zkušenosti rodičů s mentálním postižením s nabízenou formální podporou
Mgr. Adamčíková Zdeňka, PhD., Bc. Mgr. Bernoldová Jana, PhD., prof. Strnadová Iva, PhD., Mgr. Sedláková Kateřina
Abstrakt
Problematika formální podpory rodičů s mentálním postižením je velmi důležité téma z důvodu chybějících vazeb osob s mentálním postižením na přirozené sociální prostředí. Sociální pracovníci poskytující formální podporu rodičům s mentálním postižením se tak stávají hlavními nositeli informací pro tuto skupinu osob. Cílem výzkumu se 16 rodiči s mentálním postižením bylo zjistit: i) jaké mají čeští rodiče s mentálním postižením zkušenosti s interakcí se sociálními pracovníky a jaké jsou jejich zkušenosti s nástroji a metodami sociální práce, které tito pracovníci při jejich podpoře používají, ii) a jaký mají vztah se sociálními pracovníky? Výzkum na jedné straně prokázal, že rodiče s mentálním postižením jsou s prací sociálních pracovníků spokojení, zároveň ale také, že sociální pracovníci příliš neužívají metody sociální práce pro posilování rodičovské autonomie a získání samostatnosti osob s mentálním postižením. Poskytovaná podpora probíhá nejčastěji formou „rad“, což vede k určité asymetrii vztahu mezi sociálním pracovníkem a klientem. Výzkum ukázal, že je třeba zvýšit míru informovanosti sociálních pracovníků o metodách poskytování podpory rodičům s mentálním postižením.1
Klíčová slova: formální podpora, mentální postižení, rodičovství, viněty, sociální pracovník
Uplatňují se technokraté, scházejí státníci
Martin Potůček
Komentáře k programu nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové
(výběr z části programu věnované hospodářské a sociální politice Evropské unie přinášíme na straně 12)
Komentář charakterizuje možné dopady uplatnění zmíněného dokumentu na sociální politiku členských zemí EU. Konstatuje jeho programově deklaratorní charakter a všímá si skutečnosti, že zadání pro sociální politiku nemá charakter jednoznačných a vynutitelných cílů. Lze očekávat Evropskou komisí již v minulosti uplatňovaný prioritní důraz na ekonomický rozvoj a následné další odcizování občanů EU tomuto společenství.
Nová sociální agenda pro Evropu z perspektivy zaměstnavatelů
Vladimíra Drbalová
Zaměstnavatelé volají po změně kursu sociální politiky EU tak, aby zaručila, že sociální dimenze EU se bude vyvíjet v synergii s rostoucím hospodářským růstem a konkurenceschopností a plně využije potenciál budoucí práce. Evropský pilíř sociálních práv musí plnit úlohu kompasu sociální konvergence, a ne záminky pro další regulace. Závazná opatření v oblasti rovnosti žen a mužů nesmí podniky svazovat. Je třeba podpořit zejména nástroje reagující na změny související s digitální transformací, zejména v oblasti dovedností a vzdělávání.
Vývoj zaměstnanosti starších osob ve vybraných zemích EU
Petr Wija
Zvyšování zaměstnanosti starších osob a prodloužení pracovního života je jednou z prioritních politických strategií v kontextu demografických změn. Významnou roli v nich hraje jak nastavení důchodové politiky, tak jejich synergie s politikou zaměstnanosti a nastavením souběhu pobírání starobního důchodu a ekonomické činnosti. Autor vychází z předpokladu, že rozdíly v míře zaměstnanosti ve vyšších věkových kategoriích ve srovnávaných zemích jsou významně determinovány jak kulturními faktory, tak nastavením důchodového systému, zejména důchodového věku. Analýza ukazuje, že zaměstnanost starších osob je vyšší tam, kde existují menší rozdíly v participaci žen a mužů na trhu práce a stejný důchodový věk pro ženy a muže. Na základě analyzovaných dat lze vyslovit hypotézu, že Česká republika v míře zaměstnanosti starších osob konverguje k zemím s vyšší zaměstnaností a její zaměstnanost snižují výrazné rozdíly v participaci žen a mužů na trhu práce, které jsou dány nastavením sociálního a důchodového systému i kulturními rozdíly mezi srovnávanými zeměmi.
Platformová práce je v Česku rozšířenější než jinde v Evropě
Kateřina Smejkalová
Nová studie The platformisation of Work in Europe představená za mezinárodní účasti ve čtvrtek 11. 7. v Praze, provedená na popud Masarykovy demokratické akademie, Zastoupení Friedrich-Ebert-Stiftung v ČR a bruselské Foundations for European Progressive Studies výzkumníky z univerzity v britském Hertfordshiru poprvé ukazuje, jak rozšířený je v Česku nový typ práce umožněný digitálními technologiemi. Bezmála polovina dospělé populace (44,2 %) již někdy vykonávala nárazovou či jednorázovou práci zprostředkovanou digitálním způsobem, tedy s pomocí internetových stránek či mobilních aplikací souhrnně nazývaných „digitální platformy“. Jejich nejznámějším příkladem je u nás třeba taxi služba Uber.
Tvorba sítě základních a středních škol v kontextu dostupnosti a kvality vzdělání
Jan Mertl
Článek se věnuje tvorbě sítě základních a středních škol v České republice, a to ve vazbě na aktuální verdikt Ústavního soudu na toto téma. Autor ukazuje význam ekvity ve vzdělávání, která má zásadní význam pro naplnění ústavních práv občanů. Objasňuje, proč prostá redistribuce veřejných zdrojů „na žáka“, volitelné tržní školné a vnější kontrola činnosti škol ke kvalitnímu a dostupnému vzdělávání nestačí. Mezi jeho doporučení patří posílení role státní dotace v řízení sítě škol, i ve vazbě na princip neziskového hospodaření. Dále autor doporučuje omezit počet míst na víceletých gymnáziích, zachovat speciální školy a přestat přehnaně spoléhat na externí písemné testování.
Oslavy 100 let MOP − ohlédnutí zaměstnavatelů
Vladimíra Drbalová
Letošní oslavy 100. výročí založení MOP jsou významnou událostí a vybízejí jak k historickému ohlédnutí, tak k vypracování nové vize MOP a jejích konstituentů pro budoucí svět práce. Deklarace století přijatá na letošní Mezinárodní konferenci práce představuje společný tripartitní závazek konstituentů – vlád, zástupců zaměstnavatelů a zaměstnavatelů – k udržitelnému růstu, prosperitě a novým příležitostem. Tripartismus a sociální dialog jsou zásadní pro fungující a produktivní ekonomiku.
Vzdělání, dovednosti a mobilita
Magdalena Kotýnková
Anýžová, Petra − Večerník, Jiří (eds.): Vzdělání, dovednosti a mobilita. Zaměstnání a trh práce v České republice a evropských zemích. Praha: Karolinum, 2019, 276 stran, ISBN 978-80-246-4294-9.
Kniha se věnuje proměnám českého trhu práce, které se odehrávají ve specifickém kontextu končící industriální éry. Cílem autorů je prezentace odpovědí na závažné otázky zaměřené na mechanismy určující životní úspěch jednotlivců, který je ovlivněn především úspěchem na trhu práce. Kniha se zabývá významem tradičně zkoumaných faktorů ovlivňujících postavení jedince na trhu práce, mezi které patří zejména délka formálního vzdělávání, věk, gender, odvětví, region apod. V neposlední řadě jsou zkoumány i non-kognitivní charakteristiky jako osobnostní rysy, sebehodnocení, motivace či sociální kapitál jedince. Podle recenzentky se kniha komplexním výzkumem faktorů ovlivňujících postavení lidí na trhu práce zabývá velice zdařile.
Česká rodina na počátku 21. století
Vladimír Barák
Kuchařová, Věra a kol.: Česká rodina na počátku 21. století. Praha: Sociologické nakladatelství, 2019, 300 stran, ISBN 978-80-7419-275-3.
Jaké jsou dnešní české rodiny? Jakým rizikům čelí? Ale také jaké bydlení je pro rodiny dostupné a jakou pomoc potřebují ohrožené děti? To je jen několik z mnoha otázek, které si kladou autorky knihy Česká rodina na počátku 21. století, badatelky z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí pod vedením zkušené Věry Kuchařové. Publikace slibuje analytický pohled na české rodiny a jejich proměny od počátku tisíciletí. Podařilo se ale týmů vědkyň tento slib naplnit? Bohužel jen napůl. Osudným se jim stalo to, co s tématem rodin a rodinné politiky už dlouhodobě souvisí: nekoncepčnost, nejistota, proměnlivost a velmi složitá uchopitelnost.