3.10.2019 Vyhlídal, Jiří – Plasová, Blanka – Vondráčková, Lucie
Účastníci rekvalifikačních kurzů v roce 2017 v Jihomoravském kraji (dotazníkové šetření)
Praha: VÚPSV, v. v. i., 2019. 66 s., lit., obr., tab., příl. – ISBN 978-80-7416-340-1
Cílem projektu „Analýza rekvalifikací na ÚP ČR KrP Brno optikou rovných příležitostí mužů a žen prostřednictvím metody genderového rozpočtování“ je usnadnit zaměstnancům a zaměstnankyním krajské pobočky ÚP v Brně efektivně a strategicky, s ohledem na rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce, implementovat programy rekvalifikací jako nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a uplatňovat tak postupy gender mainstreamingu. Česká vláda metodu gender mainstreamingu uznala jako legitimní nástroj pro výkon politiky rovných příležitostí mužů a žen v ČR a zařadila její aplikaci mezi prioritní úkoly v této oblasti. Rekvalifikace jako jeden z významných nástrojů APZ směřuje k prosazování rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na pracovním trhu. Analýza rekvalifikací metodami genderového mainstreamingu poskytuje informaci o tom, v jaké míře se daří implementovat tento nástroj s ohledem na rovné příležitosti žen a mužů. Výsledky provedených analýz ukazují, že způsob implementace rekvalifikací reprodukuje nerovnosti mezi muži a ženami na trhu práce. Muži častěji absolvují kratší, ale nákladnější rekvalifikace, ženy naopak delší a levnější. Muži také do rekvalifikačních kurzů častěji nastupují již v prvních třech měsících evidence.
Kotíková, Jaromíra – Kyzlinková, Renata – Váňová, Jana – Veverková , Soňa – Vychová, Helena
Flexibilní formy práce – sdílené pracovní místo v ČR a vybraných evropských zemích
Praha: VÚPSV, v. v. i., 2019. 50 s., lit., obr., tab. – ISBN 978-80-7416-348-7
Tento text pojednává o sdíleném pracovním místě jakožto nové formě zaměstnávání, kterou současná vláda ČR podporuje, s cílem zlepšit možnosti pro sladění pracovního a rodinného života a umožnit tak zapojení na trh práce širšímu okruhu osob. Institut sdíleného pracovního místa v ČR není zatím legislativně upraven, přesto i v současné době existují možnosti sdílení pracovního místa více zaměstnanci. Zejména jsou za tímto účelem využívány částečné pracovní úvazky, popř. dohody konané mimo pracovní poměr. Nejedná se tedy o legislativně vymezený institut sdíleného pracovního místa, pro který by bylo nezbytné zejména upravit odpovědnost za rozdělení pracovní náplně, pracovní doby, vzájemné zastupitelnosti zaměstnanců, řešení ukončení pracovního poměru jednoho ze zaměstnanců na sdíleném pracovním místě apod. Z pohledu flexibility na trhu práce tak v současné době převažuje využívání možností, které nabízejí částečné pracovní úvazky, jejichž uplatnění zapojeným stranám spíše vyhovuje a považují je za dostačující. Text se věnuje výhodám a nevýhodám sdíleného pracovního místa pro národní ekonomiku, zaměstnavatele a zaměstnance a všímá si využití sdíleného pracovního místa mezi českými zaměstnavateli a zaměstnanci. Shrnuje i zkušenosti se sdíleným pracovním místem ve vybraných evropských zemích a diskutuje možnosti a potřebu další právní úpravy.
