
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
5/2019
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
brzy poté, co se k Vám dostalo toto nové číslo Fóra sociální politiky, v České republice vyvrcholí připomínky 30. výročí sametové revoluce. Řada rekapitulací, k nimž ono kulaté jubileum vybízí, se týká také sociální problematiky a sociální politiky. Jistě v mnoha podobách rezonují úvahy i kritika například ohledně toho, jak se česká společnost za 30 let výrazné transformace proměnila co do sociální stratifikace, distribuční (ne)rovnosti nebo ohledně postojů a politik vůči sociálně potřebným.
[...]
S přáním přínosného a inspirativního čtení
Petr Šafařík
šéfredaktor
Rákosník, Jakub, Sociální ústav Republiky československé (1919−1941)
Jakub Rákosník
Současnost a budoucnost Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i.
Jaromíra Kotíková
Jak se žije v rekonstituovaných rodinách a co potřebují?
Jana Barvíková, Jana Paloncyová
Abstrakt
Mezi nové rodinné formy, které se v posledních letech výrazně prosazují, patří i tzv. rekonstituované rodiny, tj. rodiny s nevlastním rodičem. Rodina obecně je velmi komplikovaný systém, rekonstituovaná o to více, neboť dává vzniknout dalším typům vztahů mezi jejími členy. Tomuto typu rodin nebyla dosud v českém sociologickém prostředí věnována dostatečná pozornost. Článek vychází z výsledků výzkumu z roku 2018 založeného na kvantitativních a kvalitativních metodách a zaměřuje se na základní otázku složení rekonstituovaných rodin, jejich stabilitu, problémy či rizika, jež je ohrožují, ale i na to, co může tyto rodiny posílit, aby byly funkční. Výzkum ukázal, že se tyto rodiny potýkají především se vztahovými problémy v důsledku rozpadu původní rodiny a sžívání se s novým rodinným uspořádáním. To se promítá i do závěrečných doporučení plynoucích z hloubkových rozhovorů pro opatření v rámci rodinné a sociální politiky. V nich je kladen důraz zejména na dostupnost kvalitních psychoterapeutických služeb jak v období vzniku partnerských problémů, aby rodina zůstala zachována, tak ve fázi jejího případného rozpadu, ale i po zformování rodiny nové.
Klíčová slova: rekonstituovaná rodina, nevlastní rodič, stabilita rodiny, rodinná politika, sociální politika
Důvody, motivy a okolnosti bezdětnosti mužů
Hana Maříková
Abstrakt
Téma bezdětnosti mužů není v českém prostředí doposud dostatečně zmapováno z perspektivy žité zkušenosti a reflexe této zkušenosti samotnými muži. Text si proto klade otázku, jak muži svou bezdětnost zvýznamňují/prožívají a interpretují z hlediska svých motivací, preferencí a voleb i vzhledem k podmínkám a okolnostem svých životů. Analýza vychází z problémově orientovaných rozhovorů uskutečněných s 12 bezdětnými muži různého věku a vzdělání, kdy se sedmi z nich byly provedeny rozhovory opakované. Celkem bylo analyzováno 19 rozhovorů v souladu s principy tematické analýzy. Analýza prokázala diverzitu perspektiv a postojů mužů k rodičovství a bezdětnosti, která je ovlivněna jak jejich věkem (tj. odlišnou mezigenerační zkušeností i rozdílnou perspektivou v rámci běhu jejich vlastního života), tak zejména jejich socio- ekonomickým postavením ve společnosti. Identifikovala také „bílá“ místa čili chybějící témata v rámci narativů mužské bezdětnosti a potvrdila přetrvávání dvojího standardu pro ženy a muže v otázce bezdětnosti, který muži sami svými narativy re/produkují. Na základě učiněných zjištění lze diskutovat otázku, jaká sociálně politická opatření by mohla podpořit otcovství.
Klíčová slova: bezdětnost, muži, Česká republika, kvalitativní výzkum
O dalším směřování sociální Evropy
Jaroslav Šulc
Stať je kritickým zamyšlením nad klíčovými sociálně politickými a ekonomickými částmi programu „Unie, která si klade vyšší cíle: Moje agenda pro Evropu“, s nímž se Ursula von der Leyenová letos v létě úspěšně ucházela o funkci předsedkyně Evropské komise. Smysluplnost většiny líbivých tezí programu autor zamyšlení nezpochybňuje. Ovšem fakt, že mnohé tyto teze jsou jen přepsány z minulých předsevzetí, aniž by se řeklo, proč se naplňují tak pomalu či jen sporadicky, podle autora svědčí spíše o kontinuitě myšlení eurokomisařů než o realističnosti záměrů von der Leyenové.
Dva roky vyhlašování bezdoplatkových zón. Méně dávek, více bídy
Alena Zieglerová
Vyhlašování oblastí se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů, tzv. bezdoplatkových zón, je součástí zákona o pomoci v hmotné nouzi již dva roky. Ustanovení se do zákona dostalo s cílem umožnit samosprávám zakázat výplatu sociální dávky doplatek na bydlení tam, kde dochází ke kumulaci potíží spojených s poskytováním nekvalitního bydlení chudým. Bezdoplatkové zóny se rychle rozšířily do desítek obcí ve většině krajů ČR. Proti daným částem zákona se postavili senátoři podáním ústavní stížnosti. Návrhy na zrušení vyhlášek řeší také krajské soudy a krajské úřady. Zákonem daný cíl je při rozšiřování zón v obcích zaměňován za boj proti obchodu s chudobou. Spekulantů s bydlením se však bezdoplatkové zóny nedotýkají, úbytek sociálně vyloučených lokalit v důsledku jejich vyhlašování se neprokázal. Postiženými tak zůstávají jen domácnosti v hmotné nouzi, kterým nezbývá než své ubytování hradit z jiných zdrojů. Lékem na snížení výskytu negativních jevů spojených s bydlením nízkopříjmových je zavedení sociálního bydlení.
Řešení návratu lidí bez domova do bydlení
Libor Prudký
Článek prezentuje výsledky části projektu CESESu „Efektivní řešení velkých rozhodovacích úloh ve veřejné administrativě“, a sice jeho část zabývající se řešením návratu lidí bez domova do bydlení. Představena je analýza problematiky pomocí focus groups a metodiky tvorby vztahových rámců. Výsledkem je přehled o mohutnosti a složitosti problematiky a zároveň přesvědčení, že k řešení bezdomovectví, krajní podoby společenské anomie, nemůže zásadně pomoci žádný z dílčích přístupů.
Novela zákona o zaměstnanosti
Olga Bičáková
Článek představuje novelu zákona o pobytu cizinců (ve Sbírce zákonů publikována 16. července 2019), která zároveň přinesla novelizaci další zákonů − vedle zákona o zaměstnanosti také novelizaci například živnostenského zákona, zákona o azylu nebo soudního řádu správního. Článek zdůrazňuje, že je novela především projevem transpozice evropské směrnice 2016/801/EU o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair do českého právního řádu. Autorka upozorňuje, že novela má dopady i na procesy, v rámci kterých cizinci legalizují svůj výkon práce na území České republiky.
Z ulice do bytu: sociální práce v procesu reintegrace do bydlení
Petr Holpuch
Černá, Eliška: Z ulice do bytu: sociální práce v procesu reintegrace do bydlení. Praha: Slon, 2019, 151 stran, ISBN 978-80-7419-282-1.
Recenze představuje knihu „Z ulice do bytu“ z oblasti sociální práce orientované na reintegraci osob bez domova. První polovina knihy sleduje proces a použité postupy při autorčině kvalitativním výzkumu, jež byl jádrem její disertační práce. Druhá část knihy je již z velké části praktickým srovnáním dvou odlišných přístupů k reintegraci osob bez domova. První sledovaný přístup je známý jako „bydlení až po přípravě“ (Housing ready), ten druhý pak jako „bydlení především“ (Housing first). Závěry představené analýzy implicitně favorizují model „bydlení především“. Zatímco první část knihy je v recenzi vnímána jako ne příliš čtivý popis autorčiny práce s vybranými metodami, druhá část knihy je hodnocena jako přínosný příspěvek k praxi sociální práce s osobami bez domova.
K 50. výročí činnosti inspekce práce v ČR
Rudolf Hahn
Připomínka 50. výročí činnosti inspekce práce v ČR a 65. výročí Výzkumného ústavu bezpečnosti práce
Dne 17. září 2019 se v Hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu Parlamentu ČR pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí konala zdařilá Mezinárodní konference u příležitosti 50. výročí činnosti inspekce práce v ČR a 65. výročí Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Otiskujeme redakčně upravený výběr z projevů ředitelů obou zmíněných institucí. Výpustky označujeme symbolem (…).