17.2.2020 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
jedním z nejdůležitějších a nejvíce diskutovaných témat české sociální politiky je důchodový systém a jeho změny. Jak jistě víte, 10. ledna ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová po desátém jednání Komise pro spravedlivé důchody představila spolu s předsedkyní této komise Danuší Nerudovou základní principy důchodové reformy a její možné varianty. Věříme, že náš časopis bude fórem odborných příspěvků a diskusí také o těchto tématech. Ostatně věnujeme se jim již v tomto čísle, a to ve třech článcích.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík
šéfredaktor
Český důchodový (ne)systém vyžaduje zásadní reformu
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Komplikovaný a nesrozumitelný český důchodový systém je patrně ideálním materiálem pro marketingovou penzijní politiku a pro lobbing. Máme tak veřejné „důchodové pojištění“, které je pojištěním tak ze 30 %. A máme též další, prý „třetí“ penzijní pilíř, „doplňkové penzijní spoření“, které je díky vysoké státní podpoře (resp. lobbingu a možná i korupci) již dnes vlastně „druhým“ penzijním pilířem, jež by zbytečné penzijní společnosti chtěly rozvinout např. zavedením povinných příspěvků zaměstnavatelů, třeba podle nejnovějšího polského vzoru. Podaří se v Česku zvrátit tyto trendy? Autor zde neztrácí naději, protože stávající Komise pro spravedlivé důchody směřuje k rozdělení „důchodového pojištění“ na rovný důchod a poctivé sociální důchodové pojištění. V zájmu realizace takové reformy aspoň částečně před parlamentními volbami se příspěvek orientuje na rozfázování této reformy: na malou a velkou důchodovou reformu. Pozornost přitom věnuje i související reformě sociálního pojistného, daně z příjmů fyzických osob, jakož i reformě doplňkového penzijního spoření a souvisejícího stavebního spoření. Reforma hrubě deformovaného českého penzijního systému totiž vyžaduje i nemalé zásahy do příjmů státního rozpočtu. Naším cílem je efektivní strukturování penzijního systému v širším rámci sociální politiky.
Klíčová slova: rovný důchod, sociální důchodové pojištění, příspěvky na sociální zabezpečení, osobní penze, daň z osobních příjmů
Mikroekonomický dopad zrušené důchodové reformy v ČR z pohledu roku 2019
Jiří Vopátek
Abstrakt
Příspěvek se z mikroekonomického hlediska zabývá kvantifikací dopadu zachovalé účasti ve II. pilíři (2013−2015) na výši procentní části důchodové dávky v rámci I. pilíře, a sice na příkladu příjmově typizovaných jedinců, kteří odešli do řádného starobního důchodu v roce 2019. Jeden rok zachovalé účasti znamená krácení procentní výměry důchodové dávky z I. pilíře o cca 0,43 %. Prostřednictvím modelových výpočtů na příkladu příjmově typizovaných jedinců a doby pobírání důchodové dávky je cílem určit výši tzv. vnitřního výnosového procenta (Internal Rate of Return, IRR) v podobě požadavku na minimální procentní výnos pro potřeby nominálního dorovnání (v Kč) zkrácené procentní části důchodové dávky z I. pilíře. Účast ve II. pilíři se prostřednictvím modelových situací a vymezených podmínek jeví výhodná pro jedince, jejichž příjem se pohybuje v úrovni všeobecného vyměřovacího základu, spíše ale jeho dvojnásobku a více. U těchto jedinců je požadavek na IRR menší. Naopak u osob s nízkými příjmy je požadavek na IRR vyšší. IRR je zejména významně determinováno samotnou dobou, po kterou bude důchodová dávka z I. pilíře pobírána.
Klíčová slova: příjmově typizovaný jedinec, důchodový pilíř, penzijní dávka, vnitřní výnosové procento
Analýza vývoje legislativního rámce podpory návratu lidí bez domova do bydlení
Martin Potůček, Radovan Svoboda
Abstrakt
Článek odpovídá na otázku, jak je česká veřejná politika a správa připravena podpořit návrat lidí bez domova do bydlení. Soustřeďuje přitom pozornost především na dynamiku vývoje formálního institucionálního rámce v podobě dvou klíčových zákonů. Zatímco zákon o sociálních službách je platný již od roku 2007 a podstoupil četné novelizace, zákon o sociálním bydlení přes několik pokusů dosud přijat nebyl. Teorie institucionalismu zaměřeného na aktéry nám umožnila konstatovat, že do zákona o sociálních službách se dosud nepodařilo začlenit žádný typ sociální služby, jejíž primární kompetencí by byla sociální pomoc bezdomovcům nebo jejich návrat do standardního života. Přijetí zákona o sociálním bydlení pak narazilo jak na tuhý odpor představitelů obcí, tak na nevyjasněné kompetence mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem pro místní rozvoj. České veřejné správě by mohla pomoci také novela zákona o obcích, která by obcím explicitně vymezila pole jejich odpovědnosti za bydlení obecně a za sociální bydlení zvláště.
Klíčová slova: legislativa, sociální služby, sociální bydlení, sociální politika, lidé bez domova, instituce, aktéři
Rozdiely vo vnímaní dôsledkov vstupu Slovenska do Európskej únie na zamestnanosť medzi odborníkmi a laickou verejnosťou
Daniela Ivanová
Článok analyzuje vnímanie dôsledkov na zamestnanosť, ktoré priniesol Slovenskej republike vstup do Európskej únie. Objekt výskumu tvoria dve podskupiny respondentov, a to občania pracujúci v odbore zamestnanosti na úradoch práce sociálnych vecí a rodiny a občania pracujúci v iných oblastiach. Analýza výsledkov zistila tri zásadné rozdiely vo vnímaní vybraných dôsledkov. Ide o vnímanie príchodu nových investorov, vnímanie odchodu pracovnej sily do zahraničia a vo vnímaní chudoby.
Bude na důchodovou reformu dost sil a konsensu?
Jaroslav Šulc
Článek reaguje na recenzovaný příspěvek Jaroslava Vostatka (v tomto čísle Fóra sociální politiky) věnovaný důchodovému systému a návrhu reformy i souvisejících oblastí. Autor předkládá řadu argumentů podporujících reformní návrhy Jaroslava Vostatka. Zdůrazňuje nutnost dobré strukturace, vzájemné provázanosti a harmonizace jednotlivých reformních kroků. Zároveň ale tuto komplexnost pokládá za klíčové riziko takové reformy. Nejen kvůli její extrémní složitosti a obtížnosti v hledání potřebného konsensu, ale také kvůli předpokládanému odporu všech lobby, které z dosavadního chaotickém (ne)systému dlouhodobě profitují.
Zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2020
Olga Bičáková
Článek seznamuje s novelou nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě. Novela zvýšila od 1. ledna 2020 základní sazbu minimální mzdy včetně nejnižších úrovní zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin o 1 250 Kč na 14 600 Kč. Autorka pokládá zvyšování minimální mzdy v České republice za oprávněné. Poukazuje na nutnost přiblížit výdělky v České republice mzdám ve vyspělejších evropských zemích i na to, že pro ČR nepříznivě vyznívá rovněž srovnání minimálních mezd vyplácených ve státech Visegrádské skupiny.
Sebezaměstnání jako prekarizovaná práce
Martin Spurný
Conen, Wieteke et al.: Self-employment as Precarious Work: A European Perspective. Cornwall: Edward Elgar Publishing, 2019, 273 stran, ISBN 978-17-8811-502-5
Recenzovaná publikace přináší řadu studií z různých evropských zemí (soustředí se na bohatší země severní, střední a jižní Evropy). Studie přesvědčivě dokládají proměny samostatně výdělečné činnosti v uplynulých dekádách. Pod vlivem strukturálních změn v evropské ekonomice došlo k úbytku zaměstnanců ve výrobním sektoru, rozšířil se sektor služeb a ten se dále navíc dramaticky proměňuje pod vlivem technologickým změn. Výsledky zkoumání ukazují, že tyto ekonomické změny souvisí se zvyšujícím se podílem znevýhodněné práce ve skupině samostatně výdělečných osob.
Nepodmíněný základní příjem: Řešení pro 21. století?
Jan Májíček
Zpráva referuje o mezinárodní konferenci Nepodmíněný základní příjem: Řešení pro 21. století?, kterou uspořádala 26. září 2019 Ekumenická akademie v rámci svého projektu Škola alternativ. Přednesené příspěvky sdílely rámcový přístup k nepodmíněnému základnímu příjmu jako k civilizační vymoženosti a novému pilíři sociálního pokroku.