Höhne, Sylva – Godarová, Jana – Jahoda, Robert – Kuchařová, Věra – Víšek, Petr
Působení daňového zvýhodnění na dítě a přídavku na dítě na sociálně-ekonomickou situaci rodin s nezaopatřenými dětmi a jejich reflexe rodiči / Effect of child tax deduction and child allowance on socio-economic situation of families with dependent children and their reflection by parents
Praha: VÚPSV, v. v. i., 2019. 166 s., lit., obr., tab., příl. – ISBN 978-80-7416-353-1
Podpora rodin s dětmi prostřednictvím daňově dávkového systému by měla být nastavena tak, aby posilovala sociálně-ekonomickou situaci rodin a neovlivňovala negativně život jednotlivců, potažmo rodin. Studie je věnována hlavním nástrojům dávkové a daňové podpory rodin s dětmi (přídavku na dítě a daňovému zvýhodnění na dítě), ale i významu státní finanční pomoci a jejích dílčích složek pro rodiny. Je sledován jak vliv této podpory na příjmovou situaci rodiny, tak její možné působení na rozhodování jedinců ohledně rodičovských plánů a na motivaci k práci na příkladu legalizace pracovního příjmu. Hodnocení vychází z vytvořených teoretických modelů, které mohou předpovědět redistribuční efekty daňově dávkového systému, a z výsledků výběrového šetření mezi rodiči nezaopatřených dětí zaměřeného na jejich reflexi státní finanční podpory.
V rámci modelového srovnání byly do analýzy zahrnuty jak nejčetnější typy rodin, tak rodiny spíše méně běžné a specifické. Výsledky ukazují v čase se snižující význam přídavku na dítě, proměnu jeho role i dopad selektivního zvýšení částek v roce 2018, který je výrazně ovlivněn provázaností sociálních systémů. Naproti tomu dokládají rostoucí váhu daňové podpory v příjmech rodin. Zatímco daňové zvýhodnění na dítě v sobě skrývá spíše motivační potenciál k legálnímu uplatnění na trhu práce, daňová sleva na manžela či manželku působí spíše demotivačně. Finanční podpora státu je pro rodiče důležitá, uznávají ale potřebnost i jiných forem pomoci.
Šimíková, Ivana a kol.
Analýza vhodných přístupů k určování etnické příslušnosti osob a sběru etnicky senzitivních dat v prostředí ČR / Analysis of suitable approaches to the determination of ethnicity and collecting ethnically sensitive data in the Czech Republic
Praha: VÚPSV, v. v. i., 2019. 91 s., lit., tab., příl. – ISBN 978-80-7416-364-7
Studie se zabývá možnostmi sběru etnicky senzitivních dat ve vztahu k romské menšině v kontextu České republiky z hlediska teoretického, praktického i epistemologického. Vznikla na základě zadání Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a analyzuje různé praxe sběru etnicky senzitivních dat v členských státech EU a jejich relevanci pro specifické podmínky České republiky. Zabývá se problematikou definice základní populace na základě etnicity a způsobů identifikace příslušníků této populace pro potřeby kvantitativního šetření. Identifikace etnické příslušnosti je konceptualizována jako epistemologický spíše než technický problém. Studie identifikuje tři přístupy k určování etnické příslušnosti a popisuje jejich vztah k epistemologickým aspektům sběru etnicky senzitivních dat. Jde o přístup esencialistický, který etnicitu konceptualizuje jako objektivní stav, jenž je třeba zjistit; přístup konstruktivistický, který etnicitu konceptualizuje jako multidimenzionální a dynamický proces; a přístup externí identifikace, který klade důraz na připsaný aspekt etnicity. Dále studie analyzuje výhody a nevýhody a s tím spojená metodologická dilemata všech tří přístupů v kontextu podmínek statistických šetření a analýz. V závěru se pak studie věnuje etickému aspektu sběru etnicky senzitivních dat. Přílohy pak obsahují konceptualizaci etnicity z pohledu sociálních věd, která se kloní k sociálně konstruktivistickému paradigmatu, legislativní analýzu sběru etnických dat, jež zkoumá různé aspekty etnicky senzitivních dat z hlediska zákonných norem a přehled evropských statistických šetření zaměřených na sběr etnicky senzitivních dat od roku 2000.