
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
ve dnech dokončování tohoto čísla Fóra sociální politiky se zdá, že situace s onemocněním COVID-19 v České republice se začíná zvolna zlepšovat. Je ovšem jisté, že koronavirová krize má a dlouho bude mít kromobyčejně závažné dopady. A to i ty sociálně politické, čímž se stává velkou výzvou také pro příslušné odborníky i řadu dalších aktérů působících v oblastech, které pokrývá tematický záběr Fóra sociální politky.
[...]
S přáním přínosného a inspirativního čtení
Petr Šafařík
šéfredaktor
Koronavirová pandemie jako podnět k nové společenské smlouvě?
Jaromíra Kotíková − Petr Víšek
Článek se zamýšlí nad sociálně politickými i dalšími dopady současné koronavirové pandemie a nastiňuje některá opatření vhodná ke zvládnutí jejích důsledků. Podle autorů bude veřejnost posuzovat kritičtěji jak stávající situaci, tak každé nové kroky státu a bude více citlivá na projevy zneužívání systémů sociální ochrany i na jejich nevyváženost. Proces změn by měl být v první etapě sebeočistný a vést k narovnání vztahů a k řešení problémů, k jejichž řešení zatím chyběla politická vůle. Je nezbytné otevřeně pojmenovat a řešit nedostatky v oblasti sociálních dávek, tj. státní sociální podpoře, dávek pomoci v hmotné nouzi, situaci v aktivní politice zaměstnanosti i ve sféře dostupnosti bydlení. Bude také potřebné přehodnotit rozdělení působnosti mezi státem a samosprávou. I v současné situaci se ukazuje, že celou řadu věcí týkajících se každodenního života občanů lze rychle a efektivně vyřešit na lokální úrovni. Nejde ale jen o pokračování v nekonečných korekcích systémů sociální ochrany, ale o jejich novou architekturu.
Úhrada klientů za poskytování ubytování a stravování v pobytových zařízeních sociálních služeb v ČR
Ladislav Průša
Abstrakt
Článek se zabývá financováním sociálních služeb v pobytových zařízeních a klade si za cíl jednak zjistit, jaká je ekonomická situace osob v pobytových zařízeních po úhradě výdajů za poskytnutí ubytování a stravy, jednak modelovat možné varianty úprav úhradových mechanismů a kvantifikovat jejich praktické dopady. Autor provedl mezi poskytovateli sociálních služeb v pobytových zařízeních terénní šetření zaměřené na analýzu stávající výše úhrad za poskytování ubytování a stravování. Z výzkumu vyplynulo, že stávající dvojí ochrana klienta prostřednictvím stanovení maximální výše sazeb za poskytování ubytování a stravování a zachování 15 % příjmu po uhrazení těchto nákladů je nadbytečná. Jeví se proto jako nezbytné realizovat parametrické úpravy, kdy by se zvyšovala výše těchto úhrad o 30−50 Kč denně s tím, že i nadále musí klientovi po úhradě nákladů za ubytování a stravu zůstat alespoň 15 % jeho příjmu. Představeny jsou i alternativy, také u nich autor doporučuje zachovat zákonnou ochranu klientů ustanovením, že po úhradě nákladů za ubytování a stravování jim musí zůstat alespoň 15 % jejich příjmu.
Klíčová slova: úhrady v pobytových zařízeních sociálních služeb, Česká republika, terénní šetření
Vyloučené lokality na Chomutovsku z pohledu péče o rizikové mladistvé
Kateřina Součková − Jiří Buriánek
Abstrakt
Práce se zaměřuje na porovnání vyloučených lokalit na Chomutovsku z pohledu orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Pojednání vychází ze záznamů od kurátorů pro děti a mládež za rok 2017 (šlo o 510 evidovaných klientů) ohledně výchovných problémů, rodinné situace a delikventního jednání. Explorační klastrová analýza prokázala funkčnost dosavadní klasifikace lokalit vzhledem k rozsahu a k rizikovosti klientely. Potvrzuje se vztah mezi rizikovostí lokality a objemem delikvence a výchovných problémů, i když se vyloučená sídliště výrazně neodlišují od jiných vyloučených lokalit (včetně centra města). Naopak okolí sídlišť se řadí do skupiny ostatních méně rizikových lokalit v okolí měst. Vyloučená sídliště jsou zajímavá vyšším podílem dívek v klientele, silný vliv na delikvenci má špatná sociální situace rodiny (závislost na sociálních dávkách). Rizikové lokality nepředstavují nějaký zvláštní svět, kde fungují jiné mechanismy vzniku delikventních tendencí, ty jsou ale posilovány stavem dezorganizace, která vedle sociální deprivace v rodině a nepořádku v blízkém okolí zřejmě oslabuje schopnost komunity efektivně reagovat. Klientela OSPOD tak představuje sice specifický vzorek zahrnující problémy v kondenzované podobě, zároveň však vyjadřuje obecnější charakteristiky zkoumaného prostředí. Zvláštní pozornost z hlediska sociální politiky by zasluhovala rýsující se triáda chudoba − výchovné problémy − škola (s důrazem na potenciál škol ve vztahu k podpoře rodin a k zapojení žáků).
Klíčová slova: Delikvence mládeže, oddělení sociálně-právní ochrany dětí, rodina, sociální exkluze, shluková analýza
Postoj sociálních pracovníků pracujících s lidmi bez domova k silným stránkám jejich klientů
Monika Punová − Magdaléna Danková
Abstrakt
Sociální práce zaměřená na silné stránky klientů vychází z premisy, že intervence sociálních pracovníků by měly stavět na talentech, potenciálech, vizích, naději, možnostech, jež má každý klient k dispozici. Což platí i o bezdomovcích, na které je zaměřena tato empirická stať. Jejím cílem je zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jaký je postoj sociálních pracovníků pracujících s lidmi bez domova ve vybrané organizaci k využívání silných stránek klienta? K jejímu zodpovězení sloužilo kvalitativní šetření mezi sedmi sociálními pracovníky vybrané organizace, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Ukázalo se, že pracovníci vybrané organizace považují za důležité využívat potenciál klienta a také jej dle svých slov využívají, nicméně bylo zajímavé, jakým způsobem se tak děje. Za závažné považujeme zjištění, že přestože zaměření na potenciály nabízí značné možnosti již od počátečních fází intervence, pracovníci uvedli, že silným stránkám v rámci počátečního posouzení nevěnují téměř žádný prostor.
Klíčová slova: sociální práce zaměřená na silné stránky jedince, bezdomovec
Jakou reformu penzí pro ČR a proč?
Jaroslav Šulc − Radim Valenčík
Článek se zabývá penzijní reformou v České republice. Současný stav diskuse vidí jako příležitost pro ekonomickou teorii, která se může odpoutat od zájmového a ideologického pozadí názorových střetů a přispět k nalezení efektivního a sociálně co možná nejspravedlivějšího řešení. Cílem příspěvku je upozornit na rizika některých přístupů, pokusit se modelově kvantifikovat některé alternativy a ukázat širší kontext reformy penzijního systému. Autoři navrhují využití tzv. postgraduální nadstavby systému průběžného důchodového pojištění, tedy využití dosud ladem ležících možností, které by efektivněji konstruovaný systém mohl nabídnout osobám v předdůchodovém věku, ale zejména lidem, kterým podle zákona již vznikl nárok na starobní důchod. Předložený návrh akcentuje možnosti prodloužení doby produktivního uplatnění člověka na profesních trzích s posílením tomu odpovídajících motivačních prvků i v systému zdravotního pojištění. Podle autorů má jejich koncept potenciál nejen výrazně vylepšovat příjmovou bilanci budoucích penzistů, ale také tlumit negativní dopady nastupující demografické krize do veřejných financí, a to již v této dekádě.
Sociální solidární ekonomika − spravedlivější systém fungování hospodářství a společnosti je možný
Karolína Silná
Článek krátce představuje koncept sociální solidární ekonomiky (SSE). Kromě obecné charakteristiky zmiňuje také české tradice a souvislosti SSE. Podle autorky nabízí jednu z odpovědí na výzvy a krize současného globalizovaného světa včetně nynější koronavirové krize. Jako přednost sociální solidární ekonomiky příspěvek vyzdvihuje uspokojování širších potřeb jednotlivců i místních komunit a větší ohledy na životní prostředí.
Zkušenosti rodičů s otcovskou poporodní péčí
Olga Nešporová
Článek je věnován zkušenostem českých rodičů s novou dávkou nemocenského pojištění − otcovské poporodní péči. Zjištění vychází z kvalitativního výzkumu sestávajícího z rozhovorů se 34 rodiči, kterým se narodilo dítě v roce 2019. Otcové kladně hodnotili především možnost strávit společný čas doma s rodinou, věnovat se novorozenému dítěti či jeho staršímu sourozenci, zvykat si na novou roli otce a učit se pečovat o dítě. Matky oceňovaly, že nebyly po porodu na péči o dítě či děti samy a vážily si pomoci partnera. Otcovskou nevyužili otcové s vysokou pracovní flexibilitou, podnikatelé a ti, kterým finanční ztráty připadaly příliš vysoké.
Vliv sdílené ekonomiky na snižování nejistot trhu práce
Magdalena Kotýnková
Článek se zabývá problematikou sdílené ekonomiky. Cílem článku je vysvětlit hlavní důvody rychlého růstu sdílené ekonomiky a na příkladu internetových firem Uber a Bolt ukázat, jaké výhody a nevýhody sdílená ekonomika společnosti přináší. K silným stránkám sdílené ekonomiky podle autorky patří sdílení nevyužitých kapacit a statků, které jiní nemohou vlastnit nebo je vlastnit ani nechtějí. Jako další přínos je uvedeno to, že sdílená ekonomika vyvíjí tlak na tradiční tržní subjekty, čímž dochází k navýšení rozmanitosti a kvality trhu. Za slabé stránky sdílené ekonomiky autorka označuje obtíže s výběrem daní a právní vymahatelností vznikajících závazků a také to, že vlivem sdílené ekonomiky dochází k poklesu poptávky na tradičním trhu.
Sdílené pracovní místo
Olga Bičáková
Článek představuje novelu zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, jejíž součástí je i právní úprava sdíleného pracovního místa. Autorka uvádí druhy zaměstnanců, kterým zavedení této formy práce prospěje, a zmiňuje, že zavedení sdílených pracovních míst podporuje Ministerstvo práce a sociálních věcí formou dotací.
Jak se daří inkluzi u nás a na Slovensku
Vladimír Barák
Vorlíček, Radek: Jak se daří inkluzi u nás a na Slovensku?: Pohled do konkrétních základních škol. Červený Kostelec: Pavel Mervart. 324 stran, ISBN 978-80-7465-387-2.
Zahájení inkluzivního vzdělávání se v roce 2016 stalo klíčovou událostí české vzdělávací a sociální politiky. Nastartování procesu, jehož snahou je nastavení takového systému vzdělávání, který umožňuje všem dětem bez rozdílu plnit povinnou školní docházku, ideálně v místě jejich bydliště, vzbudilo značné politické, odborné i společenské diskuse. Dobrý cíl, tedy podporovat rovné šance dětí na vzdělávání, byl zčásti utopen nedomyšlenou legislativou a nepříliš srozumitelnou komunikací odpovědných politiků. Debaty nad budoucností inkluze probíhají dodnes. Autor Radek Vorlíček se ve své publikaci věnuje mikroprostředí českých a slovenských škol. Popisuje konkrétní příklady inkluze a doplňuje tak diskurs o fungování našeho vzdělávacího a sociálního systému. Působivá kniha však v mnoha ohledech přináší obrovské množství otázek spíše než odpovědí. Dokazuje tím, že téma stále není vyčerpáno.
Recenze knihy „Laskavý průvodce po sociálních dávkách“
Rudolf Červený
Libuše Čeledová – Rostislav Čevela: Laskavý průvodce po sociálních dávkách. Praha: Karolinum, 2019, 253 stran, ISBN 978-80-246-4410-3.
Recenzovaná kniha obsáhle pomáhá a radí pacientům, lékařům, studentům i pracovníkům v sociálních službách, jak postupovat při podávání různých žádostí na úřadech týkajících se posudkové problematiky. Publikace přináší komplexní informace o nemocenském a důchodovém pojištění, o různých sociálních příspěvcích a o státní sociální podpoře a sociální pomoci. Průvodce dále přehledně popisuje strukturu úřadů Ministerstva práce a sociálních věcí a České správy sociálního zabezpečení v celé její historii až do současnosti.