15.6.2020 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
3/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
časopis Fórum sociální politiky se k Vám nyní dostává v dosud největším rozsahu − na 48 stranách jeho 3. čísla Vás čeká hned pět recenzovaných článků a tři recenze. Je tomu tak proto, že následující dvě vydání FSP budou monotematická a nechtěli jsme velmi zajímavé a aktuální příspěvky odsouvat až na zimu. Tím spíše, že část nynějších článků bezprostředně navazuje na stati, které jsme publikovali v přechozích třech číslech FSP.
[...]
S přáním inspirativního čtení a hezkého léta
Petr Šafařík
šéfredaktor
Plaidoyer pro globální sociologii v době koronaviru
Geoffrey Pleyers
Článek, publikovaný v anglickém originále letos v dubnu, tedy v době globálně vrcholící koronavirové pandemie, se zamýšlí nad výzvami, které onemocnění covid-19 přineslo pro společnost a zejména pro sociology. Poukazuje na proces deglobalizace, který dočasně zasáhl i sociální vědy, a pléduje pro globálnější sociologii. Podle autora to neznamená omezování se na makroanalýzy a metodologický globalismus. Naopak zdůrazňuje význam empirických a analytických poznatků z různých regionů. Následně komentuje čtyři významné tematické okruhy, jimiž sociální vědy zatím reflektovaly dopady koronavirové pandemie, a zdůrazňuje při tom i významné politické aspekty. Vyslovuje mj. obavu, že by pandemie mohla posílit autoritářské tendence využívající biopolitiku založenou na nových technologiích a umělé inteligenci.
Sociální zabezpečení je klíčem k české daňové reformě
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Hlavním českým daňovým kanálem jsou příspěvky na sociální zabezpečení, ač to není odůvodněné. Vláda si předsevzala, že zreformuje tyto příspěvky a související daně z příjmů. Dva reformní pokusy ministerstva financí narazily na resortní a soukromé zájmy. Největším nepřítelem efektivní české daňové reformy je politický marketing, odtržený od ekonomie daní. Marketérům je nutno vysvětlit, že zásadní reforma příspěvků na sociální zabezpečení a daní z příjmů přinese nejen eliminaci řady daňových distorzí, ale i výrazné zjednodušení těchto veřejných příjmů a obsáhlé úspory nákladů na výběr daní a administrativní zátěže podniků. Racionalita příspěvků na sociální zabezpečení je podmíněna sociálním modelem uplatňovaným v daném odvětví sociálního zabezpečení. Nejvýraznější spory jsou o financování české veřejné zdravotní péče, kde zatím převažují resortní a skupinové zájmy vyvěrající z existence sedmi zdravotních pojišťoven. Potlačení těchto zájmů je předpokladem podstatné racionalizace zdravotního pojistného a jeho začlenění do integrovaných příspěvků na sociální zabezpečení a do jednoho inkasního místa. Snazší bude reforma sociálního úrazového připojištění, které je „dočasně“ spravováno (na účet státního rozpočtu) dvěma soukromými pojišťovnami. Z podstaty českého sociálního zabezpečení vyplývá potřeba začlenění zaměstnaneckého pojistného do daně z osobních příjmů a odstranění dvojího zdanění dividend v rámci reformy korporátní daně z příjmů.
Klíčová slova: příspěvky na sociální zabezpečení, daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob, zdravotní pojištění, daňová reforma
Iracionalita státní podpory transformovaných fondů ve světle jejich z(ne)hodnocení: Využití opt-in strategie pro vyšší výnosy s nižším rizikem v DPS
Petr Brabec
Abstrakt
Doplňkové penzijní spoření obsahuje stále transformované fondy, kterých se účastní přes tři miliony přispěvatelů, přičemž zhodnocení jejich vkladů nepokrývá ani inflaci. V článku je za pomoci mezinárodní komparace poukázáno na iracionalitu státní podpory transformovaných fondů, když nedosahují zhodnocení, které by mohl přinést případný NDC systém i bez státní podpory. Dále jsou identifikovány předpoklady pro funkční, výhodné a zároveň málo rizikové nastavení tohoto fondového pilíře penzijního systému v ČR s využitím opt-in strategie investování. Na těchto předpokladech jsou provedeny výpočty vycházející z predikcí stanovených na základě komparace více než 50 fondových systémů ve světě. Výpočty je dospěno k závěrům, že stanovením opt-in strategie s dynamickým investováním do 20 let před odchodem do starobní penze s následným velmi pozvolným odprodejem k méně rizikovým fondům je maximalizován poměr nižšího rizika a výnosu, potažmo vyplácené penze ze třetího pilíře, když opt-in strategie přináší vyšší zhodnocení než vyvážený i než konzervativní fond, a přitom stále daleko nižší riziko, než by bylo setrvání v dynamickém fondu po celý život, a to i s ohledem na současnou pandemii covidu-19.
Klíčová slova: fondový penzijní systém, starobní penze, doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění, státní dotace, DPS, FF DC.
Rozdíl v odměňování žen a mužů a rodičovství
Alena Křížková − Kristýna Pospíšilová − Romana Marková Volejníčková − Hana Maříková
Abstrakt
ČR vykazuje dlouhodobě jeden z nejvyšších rozdílů v průměrných mzdách mužů a žen (GPG) v rámci EU. Za příčinu vysokého GPG bývá v ČR často považována rozdílná úroveň vzdělání anebo segregace do kategorií zaměstnání. Segregace do kategorií zaměstnání nicméně vysvětluje pouze asi čtvrtinu celkového rozdílu mezd a ženy dosahují vyššího vzdělání než muži. Článek se proto zaměřuje na otázku dalších faktorů, jež s GPG souvisí, a klade si konkrétně otázku po dopadu mateřství na mzdové znevýhodnění žen. Při nedostatku dat o rodičovství testujeme hypotézu o tom, že GPG je nadprůměrný u matek malých dětí, nepřímo prostřednictvím věkových kategorií. Zjišťujeme, že GPG je celkově i na stejné pracovní pozici nejvyšší ve věkových kategoriích, kdy jsou ženy a muži obvykle rodiči malých dětí, a to platí jak pro soukromou, tak pro veřejnou sféru. Jednou z důležitých příčin GPG je v ČR tedy mateřství. K analýze využíváme data Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) z let 2002−2018. Na základě výsledků navrhujeme, jak zlepšit strukturu sbíraných dat, aby bylo možné přímo sledovat mzdové z(ne)výhodnění v souvislosti s rodičovstvím: prospělo by sledovat v ČR i takové proměnné, jako jsou rodičovství, místo bydliště, důvod absence v práci, délku absence a návraty na stejné případně i jiné pracoviště apod. Přínosem by bylo i zavedení unikátního kódu zaměstnané osoby, který by se neměnil ani poté, kdy se žena nebo muž vrátí z rodičovské.
Klíčová slova: rozdíl v průměrných mzdách žen a mužů (GPG); ČR; GPG pro stejné zaměstnání, pracoviště a pozice; GPG a mateřství / rodičovství
Ekonomická aktivita, materiální situace a adaptace na chudobu vybraných skupin osob bez domova
Petr Holpuch − Olga Nešporová
Abstrakt
Článek vychází z rozsáhlého kvantitativního šetření provedeného Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí mezi osobami přespávajícími venku, v noclehárnách a v azylových domech. Přináší údaje o ekonomické aktivitě a materiální situaci osob bez domova přespávajících venku, přičemž pozornost věnuje především jejich nejčastějším zdrojům příjmu, průměrné denní útratě, dluhům a možnostem naplňovat základní životní potřeby. Data dokládají, že osoby bez domova přespávající venku jsou v porovnání s těmi, které využívají noclehárny a azylové domy, postiženy chudobou znatelně více. Výstupy z výzkumu jsou zasazeny do kontextu poznatků o adaptačních mechanismech, které člověku po propadu do bezdomovectví na jednu stranu život na ulici ulehčují, avšak na stranu druhou se stávají překážkou pro jeho úspěšnou reintegraci.
Klíčová slova: bezdomovectví, zdroje příjmů, dluhy, chudoba, adaptace, reintegrace
Vývoj politiky zálohovaného výživného prizmatem teorie sociální konstrukce cílových populací
Kamila Vlčková − Jitka Čampulková
Abstrakt
Příspěvek se zaměřuje na vývoj politik zálohovaného výživného od roku 1948 do současnosti. Jako teoretický rámec textu byla zvolena teorie sociální konstrukce cílových populací, a proto byla pozornost věnována vývoji policy designu zkoumané politiky i sociální konstrukce cílových populací rodičů-neplatičů a sólo rodičů. Autorky zvolily kvalitativní přístup, kdy prostřednictvím tematické analýzy vyhledávaly v legislativních dokumentech jednotlivé nástroje politiky zálohovaného výživného, u nichž sledovaly cíle, charakteristiky policy designu a sociální konstrukce rodičů-neplatičů a sólo rodičů. Během sledovaného období došlo k dramatickému vývoji, kdy byla politika zálohovaného výživného postupně oslabována, až došlo v roce 2011 k jejímu zániku. O její znovuzavedení usilovala řada legislativních návrhů, včetně návrhu zákona o zálohovém výživném, který byl schválen koaliční radou v lednu 2020.
Klíčová slova: Zálohované výživné, sociální konstrukce, neúplné rodiny, policy design
Projekt Krajská rodinná politika
Jitka Chrtková − Kateřina Drnková Jačková
Projekt Ministerstva práce a sociálních věcí Krajská rodinná politika vznikl s cílem zlepšit koordinaci celostátních a regionálních politik v oblasti podpory rodin. Ambicí projektu je zejména podpořit aktéry rodinné politiky ve vytváření přátelského prostředí pro rodiny s dětmi v České republice, a to v souladu s aktuálním strategickým materiálem v oblasti rodinné politiky, Koncepcí rodinné politiky.
Vzpomínky na 60 let v oboru sociální politiky, správy a práva (1955−2015)
Jan Mertl
Tomeš, Igor: Vzpomínky na 60 let v oboru sociální politiky, správy a práva: 1955−2015. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství
Karolinum, 2019, 209 stran, ISBN 978-80-246-4414-1
Recenzovaná publikace obsahuje vzpomínky profesora Igora Tomeše, významného odborníka v oblasti sociální politiky, práva sociálního zabezpečení a sociální správy. Svým záběrem a charakterem přesahuje formát pamětí, dokumentujíc peripetie spojené se snahou zlepšit sociální politiku na základě odborných poznatků. Zahrnuje též zážitky pana profesora ze zahraničních cest a osobních kontaktů s významnými politiky a odborníky. Lze ji doporučit zejména lidem, kteří v oblasti sociální politiky či veřejné správy pracují a chtějí si rozšířit obzory svého poznání o širší kontext a bohaté životní zkušenosti autora.
Metodologie výzkumu politiky
Pavel Horák
Beneš, Vít − Drulák, Petr (eds.): Metodologie výzkumu politiky. Praha: Sociologické nakladatelství, 2019, 351 stran,
ISBN 978-80-7419-283-8
Recenzovaná publikace Metodologie výzkumu politiky představuje jasně strukturovanou, logicky uspořádanou, funkčně propojenou a terminologicky jednotnou metodologickou příručku celé řady tuzemských expertů zabývajících se mezinárodními vztahy a politologií. Čtenáře zdařile seznamuje s tím, jakými přístupy je možné různá témata politiky zkoumat, jak si naplánovat konkrétní výzkum, jaké využít metodologie a jak prezentovat výsledná zjištění. Její nesporně vysoký potenciál spočívá v jejím multioborovém uplatnění: příjemci těchto poznatků totiž mohou být nejen studenti a výzkumníci výše uvedených oborů a jejich subdisciplín, ale i studenti a výzkumníci dalších sociálně vědních oborů.
Genderové nerovnosti v odměňování: Problém nás všech
Anna Rybová
Křížková, Alena − Marková Volejníčková, Romana − Vohlídalová, Marta: Genderové nerovnosti v odměňování: Problém nás všech. Sociologický Ústav AV ČR, 2018, 188 stran, ISBN 978-80-7330-329-7
Recenzovaná kniha se zabývá genderovými nerovnostmi v odměňování, kdy v České republice se rozdíly v průměrných mzdách žen a mužů pohybují dlouhodobě okolo 22 %. Kniha přináší analýzu genderových nerovností v odměňování vycházející z polostrukturovaných rozhovorů uskutečněných s různými aktéry z různých zaměstnavatelských organizací a veřejnoprávních institucí. Publikace pak nabízí nejen podněty a argumenty pro vytváření spravedlivých systémů odměňování, ale upozorňuje také na nutnost otevření společenské diskuse o tomto tématu. Díky komplexním analýzám a konkrétním příkladům je tato práce vysoce informativní. Lze ji proto doporučit nejen odbornicím a odborníkům zabývajícím se tematikou pracovního trhu, ale také širšímu odbornému i laickému publiku.