19.8.2020 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
4/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
máte před sebou první ze dvou letošních monotematických čísel Fóra sociální politiky. Věnujeme se v něm sociálně politickým dopadům digitalizace ekonomiky / Průmyslu 4.0 / čtvrté průmyslové revoluce / Etapy 4.0. Rámcové téma tohoto vydání FSP jsme ohlásili v loňském říjnovém editorialu, zhruba dva měsíce před propuknutím koronavirové pandemie v čínském městě Wu-chan. Následná její dynamika je nechvalně známa... Specifika řady vědeckých disciplín relevantních pro FSP kladou nemalé překážky pohotovému zohlednění tak nečekaných a hlubokých zásahů, které přinesl covid-19 právě i sociální politice (nezaměstnanost, flexibilní formy práce, kurzarbeit, ošetřovné atp.). Sociálně politickým dopadům koronavirové pandemie věnujeme příští − říjnové − číslo FSP. Každopádně nás velmi těší, že se i autoři recenzovaných článků v nynějším vydání Fóra sociální politiky do svých textů již snažili zapracovat také dopady koronavirové krize.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík
šéfredaktor
Čtvrtá průmyslová revoluce a koronavirová pandemie mění svět
Petr Víšek
Na změny probíhající v důsledku uplatnění nejmodernějších technologií je třeba dívat se v širších dějinných souvislostech a je nutné předpokládat závažné dlouhodobé důsledky. Čtvrtá průmyslová revoluce přináší mnoho nadějí, ale i nejistot. Bude se měnit povaha práce a pracovněprávních vztahů. Budou se měnit role státu a obcí. Budou se uplatňovat nové životní trajektorie, například bude nezbytné změnit pojetí nezaměstnanosti a chápat ji jako období přípravy na nové povolání a chránit dosažený sociální status. To vyvolá zcela nové požadavky na sociální systém i na vzdělání. Je nutné předpokládat růst sociální polarizace a rizik s ní spojených. Závislost na moderních technologiích vytváří i nové výzvy a nebezpečí. Koronavirová pandemie se v daném kontextu projevuje diferencovaně jako brzda i jako akcelerant.
Požadavky českého průmyslu na pracovníky v podmínkách Průmyslu 4.0
Michal Janíčko − Filip Klicnar − Patrik Budský − Petr Weisser
Abstrakt
Článek se zabývá dopady automatizace na rozsah a obsah lidské práce ve zpracovatelském průmyslu. Zjištění vycházejí z průzkumu, jehož se v roce 2019 zúčastnilo 273 českých průmyslových firem, a z následných hloubkových rozhovorů s některými z nich. Firmy hodnotily jako profese nejvíce ohrožené automatizací nekvalifikované dělníky a pomocné technickohospodářské pracovníky, mezi kvalifikovanými dělníky potom svářeče. Celkově však byl odhadovaný efekt technologií na úbytek pracovních míst poměrně slabý, automatizace v českém prostředí v době před globální pandemií covidu-19 neprobíhala překotně a očekávaná změna v počtu pracovníků souvisela spíše s ekonomickým vývojem v odvětví než s automatizací. Vyšší nároky budou podle respondentů kladeny na obsluhu nových strojů a IT dovednosti, na druhé straně se některé činnosti zjednodušují.
Klíčová slova: Průmysl 4.0, Pracovní trh, Automatizace, Digitalizace.
Postoj vedení strojírenských podniků v Plzeňském kraji k pracovní síle v kontextu zavádění Průmyslu 4.0
František Kalvas − Jan Váně − Josef Basl
Abstrakt
V článku zkoumáme postoj vedení strojírenských podniků v Plzeňském kraji k pracovní síle a pokoušíme se odhadnout, do jaké míry nástup Průmyslu 4.0 (P4.0) ohrožuje řadové zaměstnance. Volíme metodu případové studie a realizujeme census středních a velkých podniků v tradičně průmyslovém regionu. Census provádíme formou dotazníkového šetření, ptáme se nejvyššího vedení podniků na zavádění P4.0 v podniku a pozici pracovní síly v tomto procesu. Zjišťujeme míru zavedení P4.0 v deseti vybraných oblastech fungování podniku, co bere vedení v úvahu při investicích do P4.0, jakým problémům podnik čelí při zavádění P4.0 a jaký dopad bude mít zavedení P4.0 na řadové zaměstnance v podniku. Výsledky prezentujeme agregované podle míry pokročilosti podniků v zavádění P4.0, kdy je dělíme do tří kategorií – minimální, podprůměrná a průměrná míra zavedení P4.0. Docházíme k závěru, že nástup P4.0 řadové zaměstnance neohrožuje, protože s nimi vedení podniků nadále počítá. Při investicích do P4.0 má vedení řadové zaměstnance na zřeteli, ochota adaptovat stávající zaměstnance je vyšší než najímat nové, a pokud vedení uvažuje o najímání nových zaměstnanců, zároveň uvažuje o adaptaci současných. Navíc, s pokročilostí podniků roste i ochota jejich vedení adaptovat řadové zaměstnance.
Klíčová slova: Průmysl 4.0, 4. průmyslová revoluce, pracovní síla, vedení podniků, řadoví zaměstnanci, Plzeňský kraj, census
Čtvrtá průmyslová revoluce, nebo změna srovnatelná s průmyslovou revolucí?
Radim Valenčík, Pavel Sedláček
Abstrakt
K problematice Čtvrté průmyslové revoluce a některým jejím atributům (digitalizace, umělá inteligence, kontinuální robotizace apod.) je dle autorů nutno přistupovat jako ke změně srovnatelné s průmyslovou revolucí. V článku je uvedením konkrétních faktů a jejich analýzou doloženo, že nejde jen o další fázi průmyslové revoluce, ale o zrod nového dominantního sektoru, kterým se stává odvětví produktivních služeb, tj. služeb přispívajících k nabývání, uchování a uplatnění lidského kapitálu. Tato odvětví mnohonásobně zvýší dynamiku inovací a změní charakter ekonomického růstu. Produkce odvětví produktivních služeb bude absorbována zejména tvůrčími mezigeneračními týmy, které se stanou základní formou zapojení člověka do produkčního procesu. Perspektivy i problémy výše tematizovaných změn lze velmi dobře sledovat v oblasti vyzrávání startupů do podoby vertikálně i horizontálně propojených tvůrčích mezigeneračních týmů. Jejich podpora není v současné době dostatečně efektivní. Článek identifikuje projevy setrvačného myšlení přístupu k uvedené problematice a návazně prezentuje teoretická východiska překonání bariér, které v důsledku setrvačného přístupu vznikají.
Klíčová slova: čtvrtá průmyslová revoluce, odvětví produktivních služeb, lidský kapitál, startupy, tvůrčí mezigenerační týmy
Čtvrtá průmyslová revoluce, trh práce a covid-19
Arno Kraus − Petr Víšek
Článek přináší první poznatky z výzkumného úkolu „Komplexní řešení dopadů procesů digitalizace a automatizace na trh práce a konsekventně do oblasti sociální a vzdělávání“. Zároveň se příspěvek snaží zohlednit dopady koronavirové pandemie. Podle autorů bude mít čtvrtá průmyslová revoluce zásadní vliv na zaměstnanost, na povahu práce i na vznik nových pracovněprávních vztahů a v důsledku toho i na život celé společnosti. Digitalizace ekonomiky vyvolá nutnost změn ve vzdělání a přinese i rizika, jako je růst sociální polarizace společnosti. Pandemie covidu-19 do tohoto procesu zasáhla diferencovaně. Omezením sociálních kontaktů poškodila aktivity a celá odvětví, od nichž se očekávalo, že postupně vstřebají pracovní sílu uvolněnou automatizací. Na druhé straně výrazně akcelerovalo využití digitálních technologií a rozvoj pracovních vztahů, které je využívají. Nadále budou ovlivňovat vývoj tři vlivy: nesporný a dynamický rozvoj moderních technologií, diferencované důsledky pandemie na různé sektory a důsledky útlumu ekonomiky.
Je Etapa 4.0 více hrozbou, nebo příležitostí?
Jaroslav Šulc, Petr Šafařík
Rozhovor s ekonomickým poradcem Ing. Jaroslavem Šulcem, CSc.
Obsáhlý rozhovor s ekonomem Jaroslavem Šulcem − někdejším poradcem předsedů Českomoravské konfederace odborových svazů, premiéra a předsedy Senátu − pojednává zejména o koncepci „Iniciativa Průmysl 4.0“ a o sociálně politických dopadech digitalizace ekonomiky. Rozhovor se zabývá také přístupem německého Fraunhoferova institutu k Průmyslu 4.0 a přináší i ohlédnutí za staršími českými/československými tradicemi promýšlení vědeckotechnických změn a jejich důsledků.
Slepé skvrny: O chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti
Jan Keller
Prokop, Daniel: Slepé skvrny: o chudobě, vzdělávání, populismu a dalších výzvách české společnosti. Brno: Host, 2020, 278 stran; druhé, rozšířené vydání, ISBN 978-80-275-0308-7.
Recenze hodnocenou knihu na jednu stranu chválí za přehlednost a srozumitelnost, s níž pojednává o tématech, která jsou dobře známa mezi sociology, ale kupříkladu politická scéna důležitost daných problémů nedoceňuje. Zejména jde o definice chudoby a o některé další jevy sociální nerovnosti. Na druhou stranu recenzent nachází v posuzované knize některé slabiny, a to například v pasážích věnovaných přístupu ke vzdělání nebo otevřenosti vůči migrantům. Za nejproblematičtější část označuje Jan Keller kapitolu o sociální stratifikaci české společnosti a mezi svými argumenty uvádí i srovnatelné poznatky ze zahraničí.
Dobrá ekonomie pro zlé časy: lepší odpovědi na naše největší problémy
Jan Mertl
Banerjee, Abhijit V. − Duflo, Esther: Good economics for hard times: better answers to our biggest problems. London: Penguin Books, 2019, 416 stran, ISBN 978-0-241-30689-5.
Recenzovaná kniha je zajímavým příspěvkem do literatury zabývající se příčinami problémů a dysbalancemi fungování dnešních socioekonomických systémů. Je založena na ověřených poznatcích a vhodných myšlenkových konceptech. Věnuje se problematice veřejných financí, příjmové nerovnosti, ekonomie životního prostředí, strukturální politiky, ekonomického růstu a rozvoje, zahraničního obchodu, sociálního zabezpečení a sociální politiky. Lze ji doporučit zájemcům o porozumění problémům současného světa, zejména těm, kteří při studiu základních ekonomických modelů mají pochybnosti o tom, jestli to je všechno takhle jednoduché a přímočaré.
Za hranice kapitalismu
Pavel Hulec
Barša, Pavel − Dokupil Škabraha, Martin (eds.): Za hranice kapitalismu. Praha: Rybka Publishers, 2020, 247 stran, ISBN 978-80-87950-74-6.
Recenze představuje a hodnotí sborník Za hranice kapitalismu zaměřený na kritiku charakteristických rysů pozdního kapitalismu a představení alternativ k současnému společensko-ekonomickému systému. Kniha je zajímavým příspěvkem do tuzemské kritické debaty a má potenciál dosáhnout širších čtenářských vrstev, současně je ale limitována svým esejistickým a diskusním charakterem, který mírně snižuje její hodnotu pro čistě akademické publikum.
Z výsledků výzkumné činnosti VÚPSV, v. v. i., v roce 2019
Přinášíme tradiční přílohu představující – s využitím příslušné výroční zprávy − výsledky vědecko-výzkumné činnosti Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, v. v. i., z předchozího roku. Výzkum vycházel z dokumentu „Plán výzkumné činnosti VÚPSV, v. v. i., na rok 2019“, zaměřeného na řešení aktuálních otázek vývoje sociálního systému v České republice s přihlédnutím k prioritám vedení Ministerstva práce a sociálních věcí v tomto období. Východiskem loňské vědeckovýzkumné činnosti byla rovněž „Dlouhodobá koncepce rozvoje VÚPSV, v. v. i., v letech 2018−2022“.