26.2.2021 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
6/2020
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
blížíme se ke konci roku, který se do historie vepíše výrazně jako první rok pandemie covidu-19. A také jako rok značného posílení role státu v ekonomice i osobním životě občanů. Pro sociální vědce a další experty znamená současná výjimečná situace i jedinečný přísun podnětů a pramenů, jejichž zpracování může mít značnou společenskou relevanci. Minulé vydání Fóra sociální politiky tak možná nebylo posledním monotematickým číslem o sociálně politických dopadech covidu-19. V různých souvislostech se s nimi budete setkávat zřejmě v každém čísle FSP během blízké budoucnosti.
[...]
S přáním příjemně prožitých vánočních svátků a všeho dobrého do nového roku
Petr Šafařík, šéfredaktor
Modely financování dlouhodobé péče
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Příspěvek analyzuje systémy financování dlouhodobé péče ve vybraných zemích OECD a zabývá se propojením dlouhodobé péče zejména se systémy zdravotní péče. Autor dochází k závěru, že zvláště kvůli zřetelné tendenci k poskytování univerzální zdravotní péče není perspektivním konzervativní (křesťansko-demokratický) sociální model. Zkušenosti ukazují, že problematický je i liberální sociální model, usilující o financování dlouhodobé péče na bázi vyhraněné sociální pomoci.
Neoliberální sociální model deklaruje maximum liberalismu a současně i výrazné státní zásahy, které v praxi vedou k vyššímu růstu nákladů na zdravotní a dlouhodobou péči. Jako nejlepší základ daného systému se autorovi jeví sociálně-demokratický model; veřejné politiky zde deklarují občanské právo na kvalitní dlouhodobou péči, to zcela nevylučuje ekonomizaci či dokonce dílčí privatizaci.
Klíčová slova: dlouhodobá péče, zdravotní péče, sociální modely, veřejné politiky
Péče sociálních pracovníků o sebe v podmínkách výkonu sociální práce na obecních úřadech
Olga Hubíková
Abstrakt
Cílem stati je zachytit, jak je oblast péče o sebe u sociálních pracovníků nastavena na obecních úřadech, jaké zkušenosti s ní sociální pracovníci mají, jaká rizika se pojí se zanedbáváním péče o sebe a péče o sociální pracovníky jako zaměstnance. Téma péče o sebe u sociálních pracovníků je zasazeno do širšího kontextu pracovních podmínek. Péče o sebe je chápána jako mnohodimenzionální proces záměrného zabývání se strategiemi podporujícími zdravé fungování a wellbeing sociálních pracovníků. Do analýz vstoupila kvalitativní data z rozhovorů se sociálními pracovníky a kvantitativní datový soubory z on-line dotazníkového šetření. Byla popsána konkrétní žitá rizika opomíjení oblasti péče o sebe a identifikovány typy překážek praktikování péče o sebe. Ukazuje se, že péči o sebe je nutné podporovat na organizační i systémové úrovni a je třeba ji nahlížet jako součást erudice a jako předpoklad odborného výkonu sociální práce a vyvíjet nové strategie dosahování pracovní pohody a zvládání stresu přímo na pracovištích sociální práce.
Klíčová slova: péče o sebe, sociální práce na obecních úřadech, pracovní podmínky, syndrom vyhoření, profesionální kompetence
Téma sociálně vyloučených lokalit z perspektivy lokálních politických aktérů
Jan Vašat − Nikola Blahoutová
Abstrakt
Článek se zabývá přístupem lokální politické reprezentace k tématu sociálně vyloučených lokalit. Výzkum byl realizován v obci Krupka v Ústeckém kraji, který je tématem sociální exkluze silně zasažen. Cílem článku je nalezení odpovědi na otázku, jak přistupují lokání političtí aktéři k problematice sociálního vyloučení (v sociálně vyloučené lokalitě) v obci. Kvalitativní výzkum byl realizován prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s politickými představiteli v Krupce a doplněn o analýzu dokumentů vážících se k tématu. Výzkumné rozhovory s politickými aktéry vyzněly skepticky ohledně možného zlepšení situace v sociálně vyloučené lokalitě města Krupka. Respondenti většinou vnímali situaci etnicky polarizovaně a nevědomky tíhli k tomu, že mezi romskými občany města příliš nerozlišovali.
Klíčová slova: chudoba, komunální volby, komunální politika, sociální exkluze
Konvergence české ceny práce
Jan Vlach
Článek se zabývá českou konvergencí ke skupině zemí EU 15 během hospodářského cyklu 2009−2019. Dokládá, že tradiční česká politika levné práce ve spojení s podhodnoceným směnným kurzem v posledním hospodářském cyklu podstatně zpomalila mzdovou konvergenci s dopadem na životní úroveň obyvatelstva. Z pohledu evropských proporcí vyšší česká míra zisku umožněná levnou českou prací pouze zčásti slouží k investicím v ČR. Stovky miliard míří k užití do zahraničí. Poddimenzovaná osobní spotřeba podvazuje hospodářský růst České republiky. Snížení daňové zátěže výdělků chystané v době vyrovnávání se s koronavirovou krizí zbrzdí přibližování české ekonomiky k evropským proporcím a prodlouží odliv kapitálu z ČR o další roky.
Úvahy o sociálně ekonomických dopadech covidu-19 v kontextu českých národních zájmů
Jaroslav Šulc
Článek se zabývá sociálními a ekonomickými dopady koronavirové pandemie. Zdůrazňuje, že její důsledky zpochybňují neoliberální globálně aplikovaný model ekonomického rozvoje. Podle autora je třeba nově definovat roli státu a posílit krizové řízení. Česká republika by podle něho měla impuls koronavirové pandemie využít k tomu, aby opustila model ekonomiky založené na levné pracovní síle a slabých sociálních standardech.
Města a jejich senioři
Oldřich Čepelka
Průzkum ve městech ČR ukázal, že orgány měst, místní neziskové organizace, školy a další subjekty pořádají velké množství aktivit a akcí ve prospěch seniorů (zde míněno osob ve věku 60 let a více). Jako celek napomáhají k vyšší kvalitě života ve stáří, usnadňují aktivní stárnutí a uspokojují významné psychologické potřeby starších lidí. Mnohé pořádají sami senioři a svou dobrovolnickou prací zhodnocují obrovský potenciál svých zkušeností a dovedností. Zjištěné aktivity a akce jsou utříděny do tematických skupin a ohodnoceny z hlediska jejich výskytu (jedinečnosti). Komentovaný přehled může být zdrojem inspirace pro další pořadatele.
Návrat služebnictva
Jan Keller
Clément Carbonnier − Nathalie Morel: Le retour des domestiques. Paris: Seuil, 2018, 112 stran, ISBN-10: 2021399044, ISBN-13: 978-2021399042
Recenze představuje knihu věnovanou sociálním a ekonomickým souvislostem nárůstu osobních služeb ve francouzských domácnostech. Jan Keller uvádí řadu kritických zjištění: osobní služby prohlubují nerovnosti mezi ženami a jedná se o prekarizované činnosti s velice sníženými možnosti pracovněprávní ochrany a bezpečnosti práce. Daňová podpora poskytovaná ve Francii domácnostem, které si mohou služebnictvo dovolit, prohlubuje sociální nerovnosti.