10.3.2021 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
1/2021
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
časopis Fórum sociální politiky tímto prvním letošním číslem zahajuje již svůj 15. ročník. Vynasnažíme se, abychom nadále otiskovali erudované a zajímavé články. V druhém roce koronavirového trápení, které přináší velice náročné výzvy také v oblasti sociální politiky, je rozvoj její poučené reflexe určitě velmi zapotřebí.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor
Český (ne)systém financování dlouhodobé péče
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Analýzy stále více dospívají k účelnosti propojení či integrace zdravotní péče a dlouhodobé péče. V Česku již dlouhou dobu máme systémové provizórium ve financování zdravotní péče: klíčovým nástrojem regulace je ministerská úhradová vyhláška, leč přetrvává existence sedmi paralelních zdravotních pojišťoven, kterým prostředky přiděluje skrytý svěřenský fond, který vytváří dojem, že univerzální zdravotní péče není financována z daní. Část dlouhodobé péče je složkou tohoto veřejného zdravotního pojištění. Druhá část je financována strukturovanou univerzální peněžitou dávkou a dotacemi sociálních služeb, které měly být po zavedení příspěvku na péči zrušeny. Čeká nás tedy reforma financování zdravotní i dlouhodobé péče a optimálním řešením je vyjít z ucelené veřejné politiky. K dispozici jsou čtyři sociální modely: liberální, křesťansko-demokratický, sociálně-demokratický a neoliberální; jejich odlišnosti jsou zřetelné zejména ve financování dlouhodobé péče.
Klíčová slova: dlouhodobá péče, zdravotní péče, sociální modely, zdravotní pojištění
Prekarizovaná práce mezi zaměstnanci v ČR v letech 2008−2018
Martin Spurný
Abstrakt
Článek se zabývá prekarizovanou prací zaměstnanců v České republice v letech 2008 až 2018. Přichází s operacionalizací nejistého postavení na trhu práce, výchozím předpokladem při tom jsou dva typy dle pracovně právní formy buď na smlouvu na dobu určitou, nebo na částečný úvazek. Tento koncept je v článku předběžně validizován v několika krocích (příjmové rozdíly, diferenciace mezi profesemi, riziko nezaměstnanosti) na datech z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Výsledky ukazují, že prekarizovaní zaměstnanci mají příjem domácnosti přepočtený na osobu pod hranicí příjmové chudoby. V dalším kroku jsou identifikována povolání s vyšším výskytem prekarizované práce jak v rámci hlavních tříd klasifikace povolání ISCO, tak i v jednotlivých povoláních. Potvrzuje se, že jde především o profese s nižšími nároky na kvalifikaci – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (cca 9 %) a také pracovníci ve službách a prodeji (cca 4 %). Dále jsou prezentována agregovaná data v časových řadách obou typů prekarizované práce přibližně od začátku finanční krize v roce 2008 až do roku 2018 a to v souvislosti s vývojem nezaměstnanosti. Na validitu operacionalizace především na základě krátkých smluv (první typ) nepřímo poukazují i výsledky analýzy rizika nezaměstnanosti na panelové složce individuálních dat. Vyšší pravděpodobnost nezaměstnanosti, a to i v rámci stejných profesních skupin (a při kontrole pohlaví a vzdělání), se vyskytuje u těch zaměstnanců, kteří v předchozím kvartále byli v nejistém zaměstnaneckém postavení. Navržená operacionalizace nestabilní práce využitelná v sekundární analýze dat se ukazuje, ve srovnání s jinými přístupy, vhodným nástrojem pro výzkum jak samotných podmínek nejistého postavení na trhu práce tak jejich dopadů na chování a smýšlení lidí.
Klíčová slova: prekarizovaná práce, trh práce, analýza panelových dat
Nabídka ukrajinské migrační pracovní síly a její poptávka v Česku
Dušan Drbohlav − Patrik Budský − Dita Čermáková − Milan Lupták − Eva Janská − Zdeněk Čermák − Dagmar Dzúrová − Lukáš Valenta − Petr Weisser − Miroslav Žilka − František Freiberg
Abstrakt
Článek propojuje zjištění na Ukrajině, kde byly u potenciálních migrantů do Česka (a Evropské unie) zkoumány příčiny a organizace plánované migrace, kvalitativní charakteristiky migrantů a jejich očekávání od migrace, s výsledky šetření v českých podnicích ohledně jejich poptávky po pracovní síle a zaměstnávání cizinců v Česku. Výzkum je založen na čtyřech výzkumných aktivitách, dvou (dotazníkové šetření migrantů a interview s experty) realizovaných na Ukrajině a dvou (dotazníkové šetření a interview z řad seniorních manažerů a zástupců personálních oddělení) v českých průmyslových podnicích. Výsledky ukazují stále vysokou migrační atraktivitu Česka především na Zakarpatské Ukrajině, dále dominantní roli sociálních sítí příbuzných a známých při zařizování práce v zahraničí, a naopak velmi nízkou atraktivitu náborových agentur. Registrace dokumentů a zisk pracovního víza jsou nejvýznamnější překážky v plánování migrace do Česka. Ukrajinská migrace směřuje převážně na sekundární trh práce, a to i přesto, že v průmyslových podnicích v Česku existuje největší podíl na podnikové poptávce po pracovnících ve zpracovatelském průmyslu v profesní skupině kvalifikovaných dělníků. V článku je rovněž prezentován nástroj, který pomáhá zaměstnavatelům/podnikům vytipovat problémy jejich pracovníků- cizinců v různých dimenzích integrace. Příspěvek také specificky rozvíjí poznání vývoje Česka v rámci konceptu tzv. migračního cyklu.
Klíčová slova: Ukrajinci, mezinárodní pracovní migrace, Ukrajina, Česko, Evropská unie, zpracovatelský průmysl, integrace.
Lze zamezit dlouhodobému odloučení seniorských partnerů v důsledku závažného onemocnění?
Miroslav Kala − Zlatica Dorková − Maxim Tomoszek − Martina Ležáková
Závažné onemocnění nezřídka přináší životním partnerům-seniorům po desetiletích společného života dlouhodobé nebo i doživotní odloučení. Žádná z dostupných studií se konkrétními situacemi, ve kterých je necitlivým administrativním zásahem narušováno či dokonce znemožňováno dlouholeté soužití partnerů-seniorů z důvodu zhoršení zdravotního stavu, dosud nezabývala. Cílem tohoto článku je analyzovat situaci ochrany práva na soukromí a rodinného života pacientů / klientů / uživatelů v seniorském věku v České republice a navrhnout doporučená opatření. Autoři článku upozorňují na závažný, ale přehlížený problém nuceného dlouhodobého či dokonce doživotního odloučení seniorských párů a diskutují o relevantních právních a morálních aspektech těchto událostí a o možnostech jejich řešení. Získané informace poukazují na tuto problematiku jako na objektivně dokazatelnou skutečnost, která v naší společnosti postrádá odpovídající systémové řešení.
Od utopické vize k české realitě aneb Další úvahy k nepodmíněnému základnímu příjmu
Jaroslav Šulc
Článek je příspěvkem k aktuálně rozvíjené diskusi o problematice nepodmíněného základního příjmu. Zabývá se několika aspekty tématu (například demografickým, ekonomickým/finančním, etickým a politickým) a pokouší se určit, nakolik je současný koncept průchodný. Většina autorových argumentů vyznívá ohledně možnosti zavedení nepodmíněného základního příjmu skepticky.
Zpráva ze semináře evropské občanské iniciativy „Zaveďme nepodmíněný základní příjem“
Jiří Silný
Článek je příspěvkem k aktuálně rozvíjené diskusi o problematice nepodmíněného základního příjmu. Zabývá se několika aspekty tématu (například demografickým, ekonomickým/finančním, etickým a politickým) a pokouší se určit, nakolik je současný koncept průchodný. Většina autorových argumentů vyznívá ohledně možnosti zavedení nepodmíněného základního příjmu skepticky.
Jak zlepšit komunikaci v rodinách? A jak poté zlepšení komunikace změřit?
Bára Procházková
Nový projekt přináší sociálním pracovníkům nástroj, jak pomocí práce s rodiči zlepšovat mezigenerační komunikaci v rodinách. Vyhodnocení pilotní fáze ukazuje, že se rodinná atmosféra může pomocí jednoduchých kroků opravdu změnit.
Bezdomovectví lidí středního věku v Praze
Laco Toušek
Vágnerová, Marie − Csémy, Ladislav − Marek, Jakub: Homelessness among Older Adults in Prague: Causes, Contexts and Prospects.
Praha: Karolinum, 2020, 309 stran, ISBN 978-80-246-4525-4.
Kniha Homelessness among Older Adults in Prague přináší empirické poznatky o životech lidí ve středním věku, kteří přišli o bydlení, potažmo o domov a jsou tzv. na ulici. Obsahově se snaží pokrýt celou řadu témat, které s problematikou bezdomovectví souvisejí, a to prostřednictvím výpovědi samotných aktérů. Autorský kolektiv se ovšem při této snaze dopouští řady pochybení, a to v rovině teoretické, metodologické, ale i etické. V důsledku se jedná o publikaci, kterou lze označit za kontraverzní a nerespektující základy vědecké práce.
Historie, odbory a společnost
Soňa Veverková
Pokorný, Jiří a kol. Historie, odbory a společnost. Praha: Českomoravská konfederace odborových svazů, 2020. ISBN 978-80-86809-24-3, 199 s.
Dostupné rovněž online: https://ipodpora.odbory.info/dms/soubory/index?file=Publikace_Historie_odbory_a_spolecnost_20200907105504.pdf
Hodnocená kniha přibližuje historii odborových sdružení v českých zemích (a v Československu) od vzniku prvních organizací a dělnických spolků až do současnosti. Recenzentka oceňuje informativnost, zajímavé zpracování řady dílčích témat i vysokou grafickou úroveň knihy. Ale za drobný nedostatek pokládá fakt, že v částech věnovaných období před rokem 1938 se autorům nepodařilo náležitě přiblížit ekonomicko-sociální souvislosti dělnických a odborářských snah o dosažení důstojných pracovních podmínek.