28.4.2021 
FÓRUM sociální politiky
odborný recenzovaný časopis
2/2021
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
dubnové číslo Fóra sociální politiky se k Vám dostává v době, kdy je koronavirová pandemie v České republice (opět) na ústupu, snad se tentokrát jedná o nevratný vývoj. S mírným optimismem se tedy v tomto vydání FSP zabýváme závažnými tématy, která tu byla před pandemií a budou tu i po ní.
[...]
S přáním inspirativního čtení
Petr Šafařík, šéfredaktor
(Ne)podmíněné sociální dávky prizmatem sociálních modelů
Jaroslav Vostatek
Abstrakt
Občanské iniciativy k zavedení nepodmíněného základního příjmu jsou podnětem k analýzám sociálních systémů. Řadu zajímavých poznatků přinesly studie Sapira a jeho následovníků, které lze shrnout do typologie sociálních modelů založené na dvou kritériích: efektivnosti a spravedlnosti. Přínosem pro sociální politiku jsou i obdobně fundované sociální modely zejména Espinga-Andersena. Tyto typologie zahrnují celou škálu dávek sociálního zabezpečení. Naproti tomu konstrukt nepodmíněného/univerzálního základního příjmu vyzdvihuje význam univerzálních peněžitých dávek jako protipólu podmíněných dávek, např. dávek sociální pomoci či dávek v nezaměstnanosti. Cílem příspěvku je zjištění prostoru pro uplatnění konstruktu nepodmíněného základního příjmu obecně a konkrétně v českých podmínkách. K tomu nám slouží srovnávací analýza příslušných složek různých sociálních systémů: Velké Británie, Švýcarska, Německa, USA, Finska a Česka. Srozumitelnost a efektivita českého sociálního systému vyžaduje rozdělení českého „důchodového pojištění“ na vyšší univerzální důchod a na nižší pojistné důchody, a naopak sloučení slevy na dani na děti a testovaných přídavků na děti do univerzálních přídavků na děti. Pracující ani nezaměstnaní univerzální přídavky nepotřebují.
Klíčová slova: nepodmíněný základní příjem, univerzální starobní důchod, přídavky na děti, daňové zvýhodnění na dítě, dávka v nezaměstnanostiContinue reading→
Mikroekonomický pohled na vývoj procentní výměry řádného starobního důchodu s poukazem na valorizační anomálii v období 2015−2021
Jiří Vopátek
Abstrakt
Příspěvek analyzuje dopady valorizace na procentní výměru řádného starobního důchodu v období 2015−2021. Procentní výměra stanovená dle parametrů pro příslušný rok se v následujících letech valorizuje. Autor upozorňuje na valorizační anomálii, kterou identifikoval u jím vymezených příjmově typizovaných jedinců. Dokládá, že dříve stanovené procentní výměry po jejich valorizaci v roce 2021 jsou v konkrétních modelových případech vyšší oproti procentním výměrám stanoveným pro rok 2021. Článek tak poukazuje na začínající mikroekonomické nevyrovnané chování důchodového systému.
Klíčová slova: řádný starobní důchod, procentní výměra, valorizace, příjmovně typizovaný jedinec, předdůchodový příjem, valorizační anomálie
Nadstandardy zdravotní péče − komparace modelů zdravotnictví
Ondřej Rajmon − Kateřina Šámalová
Abstrakt
Článek analyzuje způsob poskytování a financování nadstandardní (volitelné) zdravotní péče v Německu, Spojeném království a Spojených státech s přihlédnutím k situaci České republiky. Přístupy v jednotlivých zemích jsou vzájemně komparovány s akcentem na identifikaci problematických, a naopak žádoucích aspektů tohoto typu zdravotní péče. Neustále rostoucí výdaje na zdravotnictví vyžadují přehodnocení dosavadní praxe v alokaci zdrojů a zvážení takových metod, které systém zefektivní a zajistí jeho udržitelnost. Oddělení standardní a nadstandardní zdravotní péče se nabízí jako jedna z variant, jak tohoto cíle dosáhnout. Snaha zákonodárců v roce 2011 tento postup zvolit ovšem skončila nezdarem, když Ústavní soud novou právní úpravu, rozdělující péči na tzv. základní a ekonomicky náročnější, v roce 2013 zrušil. Toto úsilí ovšem neoznačil za protiústavní a cesta nové právní úpravě separace standardu a nadstandardu tak zůstala volná, ačkoli kvůli nedostatečnému politickému konsenzu značně komplikovaná.
Klíčová slova: zdraví, standard zdravotní péče, nadstandard zdravotní péče, mezinárodní srovnání
Analýza obsahu práce − cesta ke spravedlivému hodnocení náročnosti prací ve veřejné správě
Richard Ornstein
Článek je dílčím výstupem projektu, který dle požadavku Ministerstva práce a sociálních věcí připravuje nástroj zajišťující objektivní zkoumání prací za účelem podpory rovného a spravedlivého odměňování za práci ve veřejné správě. Náročným předmětem rozhodování při aktualizaci katalogu prací ve veřejných službách a správě je zařazování povolání do příslušné platové třídy, která odpovídá skutečné náročnosti práce. Objektivní rozhodnutí o tarifním zařazení prací musí být výsledkem analytického procesu, který vychází vstříc uplatňování oprávněných požadavků změn, odstraňuje negativa intuitivního rozhodování a zaručuje správnost tarifního vyjádření složitosti, odpovědnosti a namáhavosti prací.
Drobné kroky sociálního zemědělství v České republice
Eliška Hudcová
Článek představuje nedávné dokumenty a projekty, jimiž je postupně utvářen rámec pro kvalitní rozvoj sociálního zemědělství. To je v ČR zatím nejčastěji zmiňováno v souvislostech komplexní podpory osob se zdravotním postižením a sociálním znevýhodněním. Ačkoliv se dosud počty sociálních farem v České republice počítají ve vyšších desítkách, bylo téma sociálního zemědělství v roce 2020 včleněno do nejméně tří strategických dokumentů a dále je ústředním tématem několika mezinárodních projektů zaměřených na vzdělávání. Autorka uvádí, že je třeba tyto iniciativy dále transformovat do konkrétních opatření a mj. motivovat studenty k převedení získaných znalostí do praxe, aby se mohlo sociální zemědělství v ČR nadále rozvíjet a vydané úsilí nezůstalo jen na papíře.
Možnosti automatizace procesů a zjednodušení činností zaměstnanců balneoprovozů lázní
Miroslav Kot
Článek se zabývá hledáním nových řešení (zejména robotizace a automatizace) v oblasti lázeňství, která by přinesla vyšší využití moderních technologií a zefektivnění provozu a v konečném důsledku i více času a lepší péči pro zákazníky. Autor zvažuje využití robotize pro automazizaci jednoduchých a opakujících se procesů a zároveň poukazuje na to, že pro složitější činnosti bude nutné využití složitějších nástrojů včetně umělé inteligence.
Novinka z činnosti VÚPSV
VÚPSV se stal kolektivním členem České sociologické společnosti
Ekonomie koblihy
Jan Keller
Kate Raworth: Ekonomie koblihy. Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století. Praha: Družstevní nakladatelství IDEA, 2020, 311 stran, ISBN 978-80-907775-1-4
Autor recenzovanou knihu vyzdvihuje jako velmi zdařilé shrnutí dosavadních snah spojit problematiku ekologicky udržitelné ekonomiky s otázkou sociální spravedlnosti. Recenze chválí například autorčinu schopnost výstižně vizualizovat komplikované souvislosti pojednávaných témat. Zároveň Jan Keller poukazuje na některé slabiny hodnocené knihy − ohledně autorů zabývajících se týmiž tématy postrádá odkazy například na práce Richarda Douthwaita či Harmana Dalyho. Větší důkladnost by J. Keller uvítal kupříkladu u problematiky nepodmíněného základního příjmu nebo možností současných megapolí prosadit zásady udržitelného rozvoje.
Diskriminace na pracovišti
Vladimír Barák
Tomšej, Petr: Diskriminace na pracovišti. Praha: Grada, 2020, 176 stran, ISBN: 978-80-271-1014-8
Recenze představuje a hodnotí monografii Petra Tomšeje Diskriminace na pracovišti. Autor knihy, profesí právník, pojímá diskriminaci jako velmi závažný problém, proti kterému je nutné na základě a prostřednictvím platné legislativy bojovat. Kniha si díky poměrně úzkému zaměření, kdy se zabývá situací na pracovišti, udržuje velmi konkrétní a srozumitelný rámec. Svému čtenáři zprostředkovává důkladný vhled do problematiky a díky velmi srozumitelně podaným radám a návodům může být pojímána i coby příručka, kdy a jak se proti diskriminaci na pracovišti bránit.